Bártova dopravní superstrategie? Chvála i rozpaky
Sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia, přestože v dokumentu vidí i světlé stránky, návrh celkově odmítá kvůli tomu, že byl připravován „v podstatě v utajení“. Sdružení cestujících ve veřejné dopravě kritizuje podporu stavby plavebních kanálů na úkor lepší veřejné dopravy a skryté nadržování silniční dopravě. Podle Ekologického právního servisu je z dokumentu cítit, že je šitý horkou jehlou. Hnutí Duha návrh vnímá jako směs pozitivních, pochybných a škodlivých věcí. Podobný názor mají Děti Země, které upozorňují, že přes všechny výhrady jde o značnou změnu oproti dosavadním koncepcím. Děti Země nejvíce kritizují podporu vodní dopravy. Plavba a vodní cesty podporu vodní dopravě naopak vítají, ale chybí jim zmínka o kanálu Dunaj-Odra-Labe. Podle Svazu průmyslu a dopravy je materiál příliš defenzivní a málo ambiciozní.
Ekolist.cz se zajímal o obecné zhodnocení návrhu, o jeho vysloveně negativní a vysloveně pozitivní stránky. Podívejme se postupně na stanoviska oslovených organizací.
O nás bez nás
Martin Špryňar ze Sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia dokumentu z dílny MD neupírá kladné body. „Pozitivním rysem materiálu je, že jako jeden z mála reflektuje aktuální finanční situaci a schopnosti státu udržovat a stavět novou infrastrukturu,“ říká Martin Špryňar. Dopravci také vítají snahu vybudovat obchvaty měst a obcí. „Projíždět obydlenými územími není z pohledu bezpečnosti a efektivity ani v zájmu autodopravců,“ vysvětluje Špryňar.Podle dopravců se ale nový návrh dostatečně neodstřihl od starých koncepcí a opakuje minulé chyby a nepodložené postuláty. „Stále se objevuje převod zboží na železnici nebo telematické aplikace coby vše spásná řešení,“ říká Martin Špryňar, podle kterého praxe ukazuje jiná fakta. Toto odtržení od reality je podle něho dáno tím, že podnikatelé v silniční dopravě nebyli přizváni k formování dokumentu, který byl v podstatě připravován v utajení. „Mnoho tvrzení z dokumentu vypadá jen jako rétorické cvičení či přání zpracovatele,“ hodnotí materiál Špryňar.
Materiál podle autodopravců obsahuje i logické nesrovnalosti. „Pokud se celým materiálem táhne jako červená niť podpora železniční dopravy, pak vypadá nelogicky posilování či přesun finančních prostředků na silniční infrastrukturu,“ upozorňuje Špryňar. Autodopravcům se také nelíbí tvrzení o vyrovnaném přístupu ke všem druhům dopravy, protože pro silniční dopravu je zjevně omezující.
Cestující v kanále
Další z kritických hlasů přichází od občanského sdružení Svaz cestujících ve veřejné dopravě. „Bárta splachuje naději na lepší veřejnou dopravu do kanálu,“ tvrdí za sdružení Miroslav Vyka. Vypadá to totiž, že superstrategie do budoucna počítá s výstavbou podle Vyka nesmyslného plavebního stupně u Přelouče. „Tři miliardy určené na stavbu jezu by mohly být využity daleko efektivněji, například na modernizaci železniční tratě mezi městy Chrudim – Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř – Náchod,“ tvrdí Miroslav Vyka.
Podle něho by například zdvojkolejnění železniční tratě z Nymburka do Mladé Boleslavi přineslo ekologičtější nákladní dopravu než vodní cesta. „Nedostatečná kapacita v tomto úseku trati omezuje zvýšení rozsahu zásobování automobilky Škoda Auto po kolejích,“ argumentuje Vyka.
Podle Vyky nemá vodní cesta na Labi žádný dopravní smysl. Údaje o současném objemu vodní dopravy zahrnují i data lodí, které operují na řekách v zahraničí. „Vodní doprava v ČR představuje jen bezvýznamné přepravní výkony,“ tvrdí Vyka. Co se týče její ekologičnosti – stejné množství nákladu prý železnice přepraví s výrazně méně emisemi.
Podle Vyky jde Bártova superkoncepce na ruku zejména silniční lobby. „Je jasné, že na vodu se žádný přesun zboží ze silnic konat nebude,“ tvrdí Miroslav Vyka.
Horší trojka
Ekologický právní servis vystavil dopravní strategii jakési vysvědčení. „Je to zatím jen horší trojka ale s možností zlepšení. I přes zřejmý posun k lepšímu jsou v superstrategii stále nedostatky a dokument celý je trochu šitý horkou jehlou. Obáváme se především toho, že priority výstavby budou jako vždy v minulosti stanoveny lobbingem a nikoliv nezávislou analýzou objektivních potřeb,“ komentuje dokument Martin Fadrný. „Naznačuje to skutečnost, že v dokumentu jsou už teď uvedeny konkrétní stavby namísto toho, aby se jasně deklarovalo, že se priority teprve v dalším procesu stanoví.“
Nezvyklá směs
Stejně jako autodopravci i Hnutí Duha vítá snahu ulehčit městům od dopravy budováním obchvatů měst a obcí. A na rozdíl od autodopravců se Hnutí Duha líbí i plán na rozšíření zpoplatnění těžké nákladní dopravy z dálnic i na silnice I. třídy a alespoň vybrané silnice nižších kategorií.
„Návrh superkoncepce je poněkud nezvyklou směsí, míchají se tam pozitivní věci s pochybnými či nepříznivými, a vše bohužel doplňuje takřka nezměněný seznam projektů - kostlivců ve skříni,“ hodnotí superstrategii za Hnutí Duha Pavel Přibyl. Dokument v podstatě kopíruje téměř všechny nerealistické plány z minula, někdy v kosmetických úpravách. Jako příklad uvádí postupnou dostavbu čtyřpruhu R52, jehož potřebnost nebyla nikdy doložena, zatímco nepotřebnost ano.
Jako pozitivní prvek vnímá Přibyl záměr navýšit výdaje na údržbu dopravní infrastruktury na cca dvojnásobek. „V situaci narůstajícího ´vybydlování´ infrastrukturní sítě je to lepší než nic,“ míní Pavel Přibyl, byť se má nejdřív dostat na silnice a teprve o pár let později i na železnice.
„Za obecně pozitivní lze považovat snížení poplatku za nákladní železniční dopravní cestu, ale za cenu zvýšení poplatků za dopravní cestu u osobních vlaků, což zase situaci velmi problematizuje,“ zmiňuje Pavel Přibyl. Podle něho se potvrzuje domněnka, že nejde až tak o koncepční opatření, ale o snahu o snížení katastrofální finanční situace ČD Cargo.
Naopak za jednoznačné negativum označuje Hnutí Duha snahu převést 9 miliard korun z kapitoly Operačního programu Doprava, určené na modernizaci železniční sítě, do výstavby dálnic. „To vše v situaci, kdy Evropská komise v současném finančním období kvůli nedostatkům na české straně dosud neschválila finance na byť jediný dálniční projekt, zatímco železniční projekty jsou v tomto ohledu téměř bezproblémové,“ komentuje situaci Pavel Přibyl. Podle něho lze za tímto krokem vidět snahu řešit na úkor železnice problém vnitřního dluhu ČR. „Stát zatím Bruselem neschválené dálniční projekty předfinancoval zhruba 50ti miliardami korun, předfinancovává dál, a doufá, že peníze někdy i skutečně obdrží,“ říká Pavel Přibyl.
Přibylův kolega ze sdružení nevládních organizací Dopravní federace Aleš Kuták doplňuje, že mezi negativa patří označení plavebních stupňů Děčín a Přelouč za priority. „Pro zlepšení plavebních podmínek až do Pardubic by totiž bylo ještě nutné v tomto úseku postavit třetí plavební stupeň Malé Březno, o čemž se však cudně mlčí. Nicméně i kdyby této okolnosti nebylo, plavební stupeň Přelouč a zejména Děčín jsou nerealizovatelné kvůli svým environmentálním dopadům,“ tvrdí Aleš Kuták.
Nesmyslná vodní doprava
Miroslav Patrik z Dětí Země jako pozitivum hodnotí, že strategie preferuje přednostní výstavbu obchvatů měst a obcí. „To je chvályhodné, pokud by taková výstavba silniční infrastruktury v rozumné době pomohla lidem od nadměrné dopravy,“ říká Miroslav Patrik, který pracuje také jako poradce ministra dopravy. Patrik upozorňuje, že dokument je v první fázi vzniku, tzv. white paper. „Na konečný text superstrategie si ještě musíme počkat. Zatím je místy vnitřně rozporný a z hlediska podrobnosti nevyrovnaný. Ale i tak jde o značnou změnu oproti dosavadním podobným koncepcím,“ myslí si Patrik.
Patrikovi v dokumentu vadí stále se opakující plány rozvíjet nákladní vodní dopravu výstavbou ekologicky nepřijatelných staveb jako je jez v Děčíně, plavební kanál u Přelouče přes cenné Slavíkovy ostrovy a příp. i přístavu v Pardubicích, navzdory tomu, že Labe je evropskou slepou vodní cestou a došlo by k nevratnému zničení posledních přírodně zachovalých zbytků krajiny s desítkami zvláště chráněných druhů organismů. „Přitom nákladní vodní doprava s pohonem na naftu má větší negativní vlivy na životní prostředí, než železnice na elektřinu, a výstavba vodní infrastruktury v našich podmínkách má i větší dopady na přírodu,“ poukazuje Miroslav Patrik.
A co kanál Dunaj-Odra-Labe?
Tomáš Kolařík z obecně prospěšné společnosti Plavba a vodní cesty vítá snahu ministerstva dopravy na zlepšení splavnosti Labe podporou plavebního stupně Děčín a prodloužením Labské vodní cesty do Pardubic výstavbou plavebního stupně Přelouč. „Doufáme, že se podaří oba tyto projekty dotáhnout do konce a Česká republika bude mít dokončenou Labsko-vltavskou vodní cestu. Ovšem termín 2018 pro stupeň Děčín a 2024 pro stupeň Přelouč se jeví jako velmi defenzivní,“ komentuje superstrategii Kolařík.
V materiálu však Tomášovi Kolaříkovi chybí alespoň zmínka o vodním koridoru Dunaj-Odra-Labe. „Přitom vláda 19. ledna 2011 schválila usnesení, které mimo jiné zachovává územní rezervu pro tento projekt do konce roku 2013,“ říká Kolařík. A dodává, že podle tohoto usnesení mají pokračovat mezinárodní jednání s cílem posoudit v úplných evropských souvislostech problematiku kanálu Dunaj-Odra-Labe a předložit vládě do 31. prosince 2013 závěry jednání. „Není proto možné, aby strategie dopravy do roku 2025 nerespektovala poslední usnesení vlády,“ upozorňuje Tomáš Kolařík. V souhrnu ale hodnotí Kolařík návrh ministerstva dopravy lépe než dřívější strategie.
Víc ambicí!
Také Jaroslav Hanák, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a prezident Svazu dopravy ČR říká, že návrh je příliš defenzivní. „Cíle by měly být ambicióznější. Zásadní chybou je to, že materiál nepočítá do roku 2025 se zvýšením odvodů vybrané spotřební daně ve prospěch státního fondu dopravní infrastruktury,“ dodává Hanák. Oba spolupracující svazy mají k materiálu řadu připomínek, o nichž chtějí s ministerstvem vést diskusi. Hanák oceňuje, že materiál má snahu o přesah do budoucna a nastínění delšího časového horizontu, což doprava a její infrastruktura vyžaduje. „Přichází se scénáři výstavby dopravních infrastruktury a nastiňuje odpovědi na otázku jejího financování. Materiál současně identifikuje řadu aktuálních problémů,“ konstatuje Jaroslav Hanák.
„Dopravní superstrategie“ je aktuálně ve stavu tzv. green paperu, tedy dokumentu, který shrnuje základní myšlenky budoucí koncepce. Stručný výtah z dopravní superstrategie naleznete ve zprávě Dopravní „superstrategie“: do roku 2025 jsou peníze sotva na polovinu potřebných staveb. Dokument nyní připomínkují ostatní ministerstva a další subjekty. Konečná verze, tzv. white paper, by měla být hotová před půlkou roku a má obsahovat zjednodušenou multikriteriální analýzu, která by na základě několika kritérií měla stanovit pořadí staveb podle dopravních potřeb a ekonomické výhodnosti v rámci celého státu.
reklama