Drobil: Fotovoltaika je zločin. Na měsíční krajinu na Šumavě se podívám neideologicky

Drobil:Fotovoltaika je zločin - 8. 7. 2010 - Urban

A tak nějak to proběhlo i kolem solárních a hlavně kolem výkupních cen.Není problé dohledat podobné články které varují i na solární elektrárny ,jak kvůli výkupním cenám tak i pozdějším potížím z přetěžování sítě.Když si odborník myslí, že pracoval na několika projektech, tak je odborník a již sním nikdo nehne.

Interpelace
27. SCHŮZE (29.1.- -.-.2007) - Interpelace (ústní) K.KONEČNÉ na ministra životního prostředí M.BURSÍKA ve věci smyslu a výstavby větrných elektráren - 31.1.2008
(31.1.2008)

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, dovolte mi krátký dotaz. Ze všech možností obnovitelných zdrojů se nejvíce podporují větrné elektrárny. Mezi nejrizikovější obnovitelné zdroje patří právě větrná energie, která je jednou z nejdražších energií z obnovitelných zdrojů a musí být dotována. Patří mezi přerušované zdroje energie, nedá se tedy s jistotou spoléhat na výskyt a intenzitu větru a v podmínkách České republiky má malý potenciál. Cituji z Věstníku Nejvyššího kontrolního úřadu. K výrobě energie z větru nestačí jen vítr. Je třeba, aby tuto dotovanou energii někdo zaplatil. Kdo jiný to bude než občané na daních a v ceně energie?

V poslední době se na mne obracejí, a bezpochyby nejen na mne, desítky občanů a občanských sdružení a starostů, kteří mají s výstavbou větrných elektráren vážný problém. Velmi často se větrné elektrárny stavějí někde i jenom 100 metrů od sídel a obydlí občanů, velmi často jsme také svědky toho, že dochází ke korumpování vlastníků pozemků, kteří se nacházejí ve složité sociální situaci, ze strany výrobců energie z větru. V první řadě jde však o peníze, o peníze a o peníze. Na tom se shodují všichni.

Vážený pane ministře, asi si oba uvědomíme, že obnovitelné zdroje energie jsou pro náš stát velmi důležité, ale přesto bych se vás ráda zeptala, jakým způsobem reaguje na podněty občanské veřejnosti, ekologických iniciativ a dalších organizací právě Ministerstvo životního prostředí. Zda plánujete, že by byl dán jakýsi předpis nebo lokality, kde by bylo možné větrné elektrárny stavět a kde nikoli, a jak je vyhodnocován vliv postavených větrných elektráren na životní prostředí a jak je využíván následně pro rozhodování o dalším povolování těchto staveb. Děkuji.



Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. S reakcí pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.



Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, děkuji vám pěkně za tento typ otázky. Já jsem se větrné energetice několik let věnoval a podílel jsem se na několika mezinárodních projektech, tak je to snad téma, kde bych mohl tušit, o čem je řeč.

(16.20 hodin)
(pokračuje Bursík)

Musím říci, že v České republice okolo větrných elektráren panuje celá řada mýtů. Já se domnívám, že to je dáno trochu tím, že to je úplně nová technologie, kterou nejen občané, ale často ani úředníci státní správy, kteří o umístění takových staveb rozhodují, neznají. Zároveň se domnívám, že větrné elektrárny jsou z docela logických důvodů adresáty té největší kritiky ze všech typů obnovitelných zdrojů energie, které vyrábějí elektřinu, které známe, protože jsou nejviditelnějším projevem transformace té standardní, konvenční energetiky, tak jak ji známe, kde jsou centrální zdroje energie a distribuce, směrem k obnovitelným decentralizovaným zdrojům. Jsou nejviditelnější.

Pokud jde o otázky, které mi kladete - jednak není pravdivý ten citát, vy jste citovala nález NKÚ, že elektřina z větrných elektráren je jednou z nejdražších. Stačí se podívat do výměrů Energetického regulačního úřadu a zjistíte, že výkupní cena pro elektřinu z větrných elektráren je 2,46 Kč, a tudíž že se jedná naopak o jednu z nejekonomičtějších technologií a že na té nákladové křivce, kdybyste to srovnávala s jinými typy, najdete tento typ elektřiny pravděpodobně na druhém místě, hned po malých vodních elektrárnách. Čili kdybychom teď započetli externality do silové elektřiny na patě hnědouhelné elektrárny, tak větrná energetika je s přehledem konkurenceschopná a poráží elektřinu z uhelných elektráren. To říkám se vší odpovědností.

To, na co se zaměřujeme na Ministerstvu životního prostředí, je za prvé odstraňování různých typů bariér povolovacích, protože pro takový větrný park potřebujete něco mezi dvaceti až čtyřiceti povoleními, a přitom se jedná o stavby, které lze považovat téměř - v uvozovkách - za stavby dočasného charakteru; demontovat větrnou elektrárnu je otázka skutečně jednoho či dvou dnů. A zároveň už to známe z praxe, kdy vidíme, že ta technologie dělá takový pokrok a zvyšuje se instalovaný výkon větrných elektráren, zvyšují se ty rotory. A v území, kde je daný potenciál konstantní, fouká tam šest sedm vteřinových metrů v průměru ročně, tak dokážete tou novou technologií získat z té lokality třeba pětkrát více, nežli jste získala technologií před deseti lety.

Každý takový projekt musí samozřejmě mít podrobnou studii hlukovou. To znamená, tam se brání tomu, aby hluk z elektráren neobtěžoval občany. To za prvé. Za druhé - ty elektrárny se vyvíjejí tak, že k nám teď vlastně ve velkém procentu jsou importovány technologie, které nemají převodovku, a je známo, že u té elektrárny hluk je v podstatě dvojí. Jednak je to převodovka a jednak je to svist rotoru v momentě, kdy míjí tubus. A je potřeba se na to dívat pokud možno bez předsudků. V každém případě v povolovacím řízení toto všechno je posuzováno.

Dále se posuzuje konflikt v naturovém území. Teď připravujeme metodický pokyn, který by se týkal posuzování krajinného rázu, protože to je věc, která je asi nejdiskutovanější. To je velmi subjektivní otázka. Máte projekty - když se podíváte na jih Vídně, najdete tam větrné elektrárny, které jsou vlastně v intravilánu Vídně, u Shoppingcity Süd, najdete větrné elektrárny. Když jedete ve Španělsku, tak v hřebenové partii pohoří najdete větrné elektrárny. Umísťování elektráren je skutečně otázkou vkusu, otázkou estetického citu, ale samozřejmě při posuzování musí být lidé, kteří mají nějaké vodítko a tím se řídí. Jeden takový metodický pokyn, velmi obecný, na Ministerstvu životního prostředí máme a teď přistupujeme k jeho aktualizaci.

Jednáme zároveň s ČEPS, institucí, která řeší připojování těch elektráren. Vyjednáváme také s Ministerstvem průmyslu a obchodu, které teď navrhuje novelu energetického zákona č. 458, kde by rádo znemožnilo výstavbu větrných elektráren do vzdálenosti do 300 metrů od vedení nízkého či vysokého napětí. To je věc, kde bychom se raději na to dívali diferencovaně.

Čili shrnu-li to, my vnímáme větrné elektrárny jako jednu z technologií, která má svůj potenciál v České republice. Ve spolupráci s Českou společností pro větrnou energetiku máme de facto vypracovanou mapu, na to jste se ptala, a to bylo na objednání operátora trhu s elektřinou. Ten materiál by měl být uvolněn na konci tohoto měsíce. A budeme mít podrobnou mapu, která ukáže konkrétní lokality, kde existuje perspektivní potenciál výstavby dalších větrných elektráren.

Děkuji panu předsedajícímu.



Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně chce přednést doplňující otázku. Prosím, máte slovo.



Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Vážený pane ministře, já vám ocituji jenom velmi krátce z jednoho z uvedených dopisů, kdy se na mě občané obracejí: Stát se musí zamyslet nad tím, co je největší vývozní hodnotou, co je národní hrdostí, zda pohled na 20 metrů vysoké lípy a 30 metrů vysoký les, nebo 150 metrů vysoké točící se turbíny. To je prostě fakt. Občané České republiky na to nejsou zvyklí.

Ale to by mě možná až tak netrápilo jako to, že já nejsem schopna dneska odpovědět na otázku občanů, kdy mi říkají: Vážená paní poslankyně, výrobci a ti, kteří u nás chtějí instalovat větrnou elektrárnu, nás uplácejí desetitisíci, starosty obcí uplácejí miliony, a toto všechno, ještě navíc s posměškem tvrdí, že jde z našich peněz, protože toto vše bude následně započítáno do dotací, které oni dostanou od státu.

To je věc, kterou já dnes neumím zodpovědět. Ráda bych na ni slyšela vaši odpověď. Já ji velmi ráda předám, pokud bude konkrétní. Pevně doufám, tak jak jsme se už bavili u bioplynových stanic, že ty metodické pokyny a pokyny ministerstva budou opravdu dopracovány včas. Protože jinak začínáme budovat něco, na co prostě nemáme vůbec žádnou legislativu. Děkuji.



Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr s reakcí. Prosím, pane ministře, máte slovo.



Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Paní poslankyně, toto není záležitost, kterou by bylo možné přetočit zpátky čas a povolit otevření tohoto tématu teprve tehdy, když na to budeme dokonale, systematicky připraveni. U nás se otevřely hranice, a technologie větrných elektráren jsou technologie, kdy třeba u nás nárůst instalovaného výkonu za minulý rok je více než 100 procent. Meziroční! A my se z toho radujeme. Firmy, které investují do větrné energetiky, mají enormní zisky v řádu desítek procent a je to nejrychleji se rozvíjející odvětví průmyslu. Obecně technologie obnovitelných zdrojů. A opakuji - my se z toho radujeme. Evropa to považuje za svoji velikou exportní výhodu, s cílem vyvážet technologie do rozvojových zemí, protože to je východisko, jak dostat elektřinu, která zároveň splňuje parametr udržitelnosti, k lidem, kde ji ještě nemají. A to jsou miliardy lidí.

Tady v tom případě to znamená, že tak jak přicházejí jednotliví investoři s těmi projekty, vyjednávají si vlastnické vztahy, tak se každý jednotlivý projekt posuzuje samostatně. Mezitím ministerstvo připravilo nějakou mapu, svůj odhad toho potenciálu, ale ten život paralelně běží a nelze ho zastavit.

Je potřeba k tomu říci, že naopak jsme příliš přísní. V zákoně, v příloze zákona o EIA, původní hranice instalovaného výkonu pro posuzování větrných parků byla pět kilowattů elektrických. To je větrníček! To je legrace, to se ani nevyrábí. Pak se to upravilo na 500 kilowattů, a to je také legrace. Elektrárny, které teď jsou instalovány, jsou dvoumegawattové či dvouapůlmegawattové. Jde nahoru instalovaný výkon, jde nahoru účinnost, a my zbytečně zatěžujeme tímto způsobem.

To uplácení, o kterém vy mluvíte - je naprostým standardem v Evropě, že investor, který přichází do obce, vyjednává podmínky a nabízí standardně něco té obci. Nabízí, že jí v něčem pomůže. Vy říkáte: z našich dotací. To nejsou dotace. Ten způsob, který tady byl schválen, pevných výkupních cen je způsob, kdy vícenáklady za pevné výkupní ceny jsou hrazeny v konečné ceně spotřebitele. Ale s touto vaší logikou by vlastně firma nemohla nikdy nikomu nic dát. Protože jakmile by někde dostala nějakou podporu od státu, z fondu či z čehokoliv jiného, tak vy byste řekla: je to z našich daní. Myslím si, že tato logika je příliš přitažená za vlasy. Ty firmy se tady chovají naprosto standardně, tak jak se chovají v jiných zemích Evropy. To je věc, kterou máme právně velmi dobře ošetřenou, a jsme atraktivní zemí, kam směřuje kapitál našich sousedů. Můžeme být rádi za to, že jsme nastavili takové ekonomické podmínky.

Děkuji.


--------------------------------------------------------------------------------



Komentář :

Názory p. Bursíka, nestydatě lobujícího ve prospěch VE, ostře kontrastují s dokumentem Strany Zelených, který vypracoval RNDr. Martin Culek, Ph.D