Druhé kolo senátních voleb: průvodce (ne)zelenými kandidáty
Najdou se mezi nimi zkušení političtí matadoři, mezi které určitě patří občanští demokraté Miloš Vystrčil (Jihlava) a Jiří Oberfalzer (Beroun), případně sociální demokraté Jan Mládek (Tábor) a Zdeněk Škromach (Hodonín). Známé a úspěšné regionální politiky reprezentuje starosta Chrastavy Michael Canov (Liberec) či starostka Mariánských Hor Liana Janáčková (Ostrava-město). Vysokoškolské pedagogy, kteří jsou v senátu tradičně vysoce nadreprezentovaní, tentokrát zastupuje bývalá ministryně spravedlnosti za hnutí ANO Helena Válková (Praha 11), za téže hnutí kandidující František Holešovský (Ústí nad Labem) nebo historik a lidovec Michal Stehlík (Jihlava). Nechybí ani tradiční plejáda lékařů a lékařek, jen namátkou lze zmínit Jana Machače (Blansko) či Jindřicha Floriána (Český Krumlov). V lékařské klání mezi Milanem Brázdilem a Lumírem Kantorem se změnil souboj o senátorský post v obvodu Olomouc. Poslední velkou skupinu představují celostátně známé osobnosti se vztahem k regionu, v němž se volby konají. Tentokrát se zejména jedná o žokeje Josefa Váňu (Karlovy Vary) a bývalého hokejistu Jiřího Šlégra (Most). Naprostá většina kandidátů-celebrit však přes první kolo volby neprošla.
Popravdě, tenhle článek se sám nenapsal. Přispějete autorovi na honorář?
Téma životního prostředí a ochrany přírody nebývá obvykle tím, které by kandidáti a kandidátky ve svých programech upřednostňovali či alespoň nějak výrazně artikulovali, přesto lze mezi postupujícími do druhého kola voleb najít několik osobností, jež se této tradici vymykají. Strana zelených sází hned na trojici uchazečů o senátorský post. Nejvýraznější osobností a zároveň největším marketingovým tahákem zelených je bezesporu Václav Bělohradský, kandidující na Praze 6 s podporou sociálních demokratů. Bělohradský je skutečným guru nemalé části českých environmentalistů a levicových liberálů, a to přesto, že bývaly doby, kdy upřednostňoval Václava Klause.
Bělohradského program, založený na podpoře veřejných služeb a minimalizaci ekologických rizik získal hlasy necelých sedmnácti procent voličů v prvním kole, zatímco jeho soupeři, řediteli známého pražského gymnázia, Jiřímu Růžičkovi (TOP 09 a STAN), v něm chybělo jen něco kolem osmi procent ke zvolení.
Václav Bělohradský je složitá osobnost a svým potenciálním podporovatelům rozhodování nijak neulehčuje. Část příslušníků levicového spektra se obává, že nevyzpytatelný profesor by se mohl vydat cestou, kterou po svém zvolení do Evropského parlamentu nastoupila jiná ikona české zelené levice, Jan Keller. Muž, jehož veřejně prezentované názory na evropskou migrační politiku způsobily, že se od něj většina zdejších levicových intelektuálů, dosud hltajících každé jeho slovo, navždy odvrátila. Bělohradskému proto titíž lidé vyčítají jeho vystoupení na sjezdu hnutí ANO a oceňování politiky Andreje Babiše. Těžko lze ale popřít, že jeho program je jeden z těch vůbec „nejzelenějších“.
Strana zelených má však ve druhém kole i přímo jednoho svého vlastního člena. V obvodě Nový Jičín první kolo s velkým náskokem opanoval ornitolog Petr Orel, vedoucí záchranné stanice v Bartošovicích, funkcionář ČSOP a jeden ze zakládajících členů strany z roku 1989. Jeho kandidaturu od počátku podporují i křesťanští demokraté. Petr Orel by se v senátu rád věnoval právě oblasti životního prostředí a ochrany přírody, která je podle jeho názoru mezi agendami horní komory dosud opomíjená. Vzhledem ke svým letitým zkušenostem z nevládních sféry by se rád stal jakýmsi „ombudsmanem“ nevládních organizací domovského volebního obvodu. Ve druhém kole se utká se starostou Nového Jičína, sociálním demokratem Jaroslavem Dvořákem. Tento zkušený komunální politik voličům slibuje, že mu spojení senátorské a starostenské funkce umožní přivést do regionu více finančních prostředků.
Posledním z trojice kandidátů do senátů, které ve druhém kole podporuje Strana zelených, je Ladislav Kos na Praze 11. Spoluzakladatel místního Hnutí pro Prahu 11 a bývalý místostarosta této pražské městské části se o hlasy voličů uchází s širokou podporou koalice pirátů, křesťanských demokratů, zelených a svého mateřského hnutí. Volební program staví na obecných tezích (vymahatelnost práva, lepší životní prostředí) i na znalosti konkrétních problémů svého obvodu. Jako senátor chce podporovat dostavbu pražského okruhu a obchvatu Uhříněvsi a omezovat zastavování „zelených ploch bytovou či administrativní zástavbou“. Koalice podporovatelů je ale tak široká, že jeho program byl zjevně sestaven podle známého hesla o vlku a koze. Ladislav Kos tudíž slibuje posuzovat veškeré zákony „z hlediska dopadu na rodinu“, požaduje „přísnější imigrační politiku“, ovšem s ohledem na skutečně pronásledované osoby, smlouvu TTIP rovnou neodmítá, ale volá po jejím „transparentním projednání“ s ohledem na „současné evropské standardy“. Jeho soupeřkou ve druhém kole bude bývalá ministryně spravedlnosti za hnutí ANO Helena Válková.
Zajímavý duel se odehraje také v sousedním obvodu Praha 10. Z prvního místa zde totiž postoupila Renata Chmelová, aktivistka a zdejší zastupitelka. Politická reprezentace této městské části nemá dlouhodobě nijak pozitivní pověst. Patří k ní političtí šíbři, na které se dnes již poněkud zapomnělo, ale kteří zde mají stále zásadní vliv – Bohumil Zoufalík, Milan Richter či Radmila Kleslová. Právě proti jejich politice se Renata Chmelová dlouhodobě vymezuje. Je tváří občanského sdružení Trojmezí, bojujícího proti zastavění přírodního parku Hostivař-Záběhlice, a koalice občanských sdružení Společně pro Desítku, které se podařilo domluvit větší možnosti zapojování občanů do rozhodovacího procesu na zdejší radnici. V roce 2014 kandidovala v komunálních volbách jako lídryně koalice Vlasta, která získala druhý nejvyšší počet hlasů; povolební koalici ovšem tehdy sestavili jejich soupeři. Renata Chmelová v současné době pracuje také pro známou ekologickou organizaci Arnika, kde vede projekt zaměřený na zapojování veřejnosti do územního plánování. Do senátu kandiduje za koalici stran KDU-ČSL, LES, České pirátské strany a hnutí Desítka pro domácí. Strana zelených vyslala (s podporou ČSSD) do voleb svou vlastní kandidátku, současnou radní Prahy 10 Ivanu Cabrnochovou. Ta v prvním kole ovšem neuspěla, a tak se Renata Chmelová utká s lékařem Jiřím Holubářem (TOP 09 a STAN).
Za pozornost jistě stojí i senátní obvod Plzeň-město, kde stávající senátorku Dagmar Terelmešovou (ČSSD) vyzve ve druhém kole plzeňský zastupitel, ale především tvůrce legendárních večerníčků s živými zvířecími herci Václav Chaloupek. Ten kandiduje jako nestraník za sdružení Občané patrioti, lokální spolek, usilující o kvalitní život v plzeňském regionu. Chaloupek se od politiky distancuje a prezentuje se jako místní patriot, mající kladný vztah ke všemu plzeňskému a především ke zdejší přírodě. Patří mezi osobnosti, které veřejně podpořili petici Hnutí Duha, požadující rozšíření tzv. bezzásahových zón v NP Šumava oproti současným návrhům, a zároveň větší regulaci zdejší výstavby.
V souvislosti se šumavským národním parkem je třeba zmínit i dalšího z kandidátů ve druhém kole senátních voleb, dlouholetého starostu Hluboké nad Vltavou a senátora Tomáše Jirsu (ODS). Jestliže Chaloupek kritizuje projednávaný návrh změn zákona o ochraně přírody a krajiny jako nedostatečně ambiciózní ve vztahu k ochraně NP Šumava, pak tentýž záměr Tomáš Jirsa kritizuje ze zcela opačných důvodů. Dlouhodobě totiž prosazuje vyšší podíl aktivního lesnického managementu ve zdejších lesích a také výraznější rozvoj turistiky a navazující infrastruktury (včetně nových lanovek). Namísto ochrany „procesů“, které si prý vymysleli aktivisté při první blokádě kácení na Šumavě v roce 1998, pléduje za ochranu „dochovaných přírodních hodnot“.
Podobně výraznou figurou, která si část svého politického kapitálu vybudovala na kritice environmentalistů, je kandidát v obvodě Frýdek-Místek, současný zmocněnec vlády ČR pro Moravskoslezský kraj Jiří Cieńciała. Dlouholetý zaměstnanec Třineckých železáren a v letech 1997 až 2011 také jejich generální ředitel, vstoupil ve všeobecnou známost coby ministr průmyslu a obchodu ve vládě Jiřího Rusnoka (2013–2014). Tento kandidát slibuje prosazovat zájmy ocelářského průmyslu a zároveň podporu kvalitnějšího životního prostředí ve svém regionu, což zjevně nepokládá za protimluv. Když podobné teze prosazoval z pozice čerstvě jmenovaného ministra, vyčetl mu Martin Sedlák z Asociace pro energetickou soběstačnost, že „zůstal myšlenkami zakonzervovaný v dávné minulosti hutního socialismu“. Cieńciała tehdy totiž kritizoval přísné evropské předpisy pro velké znečišťovatele, mezi něž se pochopitelně řadí i ocelářské podniky.
reklama
_1.jpg){kind=link}
