Druhé luskouní mládě z pražské zoo dostalo jméno Connie
"Naše malá luskouní samička zatím prospívá perfektně od prvního dne, kdy se narodila. Měla o hodně vyšší váhu než Šiška - vážila 141,5 gramu a každým dnem přibývá," popsal ČTK a Českému rozhlasu chovatel luskounů David Vala.
Connie se narodila samici Run Hou Tang, otcem je samec Guo Bao. Do českého hlavního města přišla dvojice předloni v dubnu z tchajpejské zoologické zahrady na základě partnerské smlouvy mezi Prahou a tchajwanskou metropolí. Vala prozradil, že luskouni se pářili vždy bezprostředně poté, co ji chovatelé spojili.
Tang tentokrát neporodila v připravené noře, kterou sledují kamery, ale skrytě pod kořenem. Později se však s mládětem přesunula ke sklu expozice, takže návštěvníci mohou pozorovat, jak se o mládě vzorně stará - stahuje si ho na břicho ke strukům a kojí ho.
Malá samička už začíná pomalu jezdit na matčině ocase, což je pro chovatele signálem, že se blíží další krok: přechod z mateřského mléka na kaši pro dospělé jedince. Návštěvníci ji mají největší šanci vidět hned po otevření bran zoo, tedy po 9:00.
Hlasující lidé volili mezi předvybranými jmény Connie, Jane, Kju-ka, Pholi a Pangolina. Soutěžili při tom o celoroční permanentku do zoo a prohlídku Indonéské džungle s odborným výkladem. Connie a Kju-ka vzniklo z anglického a tchajwanského výrazu pro šišku a je připomínkou luskouního specifického vzhledu. Jane odkazuje na proslulou ochránkyni přírody Jane Goodallovou, Pangolina zase na hrdinku z její dětské knížky o luskounech. Pholi je pak zkratkou latinského názvu řádu luskounů, Pholidota.
Starší sestra Šiška, které je nyní rok a půl, už je zcela samostatná, váží čtyři kilogramy a podle Valy nyní čeká na umístění do jiné zoo. Popsal ji jako hodně dravou, hladovou a podstatně aktivnější než její rodiče, kteří prospí 20 až 22 hodin denně.
Luskouni krátkoocasí jsou kriticky ohroženým druhem savců, v Praze jsou k vidění v pavilonu Indonéská džungle v části určené pro noční živočichy.
Jediní šupinatí savci světa, jejichž osm druhů žije částečně v jižní Asii a částečně v Africe, čelí v přirozeném prostředí masivnímu lovu. V současnosti patří k nejčastěji pašovaným zvířatům, a to jak kvůli masu, tak kvůli keratinovým šupinám, jimž čínská medicína připisuje léčivý účinek.
Při získávání potravy v přírodě spoléhají tito noční tvorové na své silné drápy a hbitý lepkavý jazyk. Jejich další „superschopností“ je uzavření nozder i uší tak, aby do nich nevnikal hmyz. Šupinaté brnění pak luskounům poskytuje účinnou ochranu před predátory. V ohrožení se stočí a uvnitř klubka schovají nechráněné části těla, tedy hlavně břicho a hlavu. Součástí obrany je také páchnoucí výměšek z řitních žláz.
reklama