DUHA zažaluje střet zájmů

Martin Bursík (KDU-ČSL), bývalý ministr životního prostředí:

Jak hodnotíte plán ministra Grégra (ČSSD) podpořit dostavbu Jaderné elektrárny Temelín (JETE) a výstavbu dalších jaderných elektráren u nás?

Pozornost by se měla napřít směrem hledání jiných zdrojů. Jadernou energetiku provází vysoké investiční náklady. U nás se navíc, vzhledem k neustálému posouvání termínu dokončení JETE, otevírá i otázka licencovatelnosti. Bezpečnostní kritéria časem rostou, a tak se může stát, že spuštění elektrárny nakonec nemusí být povoleno. Má-li se jaderná elektrárna vyplatit, musí mít zaručen 100% odběr do sítě. Ten ale nikdo nikomu v podmínkách trhu nezaručí. U nás trh nefunguje. Jaderná energie se stává konkurenceschopnou jen díky monopolu ČEZ. O tom, kdo se dostane či nedostane do sítě, rozhoduje právě ČEZ. To je třeba problém moderní elektrárny ve Vřesové, jednoho z největších plynových generátorů, který vyrábí energii výhodnějším zplynováním uhlí.

Jan Beránek, Hnutí DUHA:

Dostavbu JETE sledujete od začátku velmi kriticky. Zastánci elektrárny argumentují tím, že Temelín potřebujeme například jako pomoc severním Čechám...

Tento falešný mýtus uměle vytvořili politici. Dostavba JETE se v severních Čechách nijak neodrazí. Tamní elektrárny byly odsířeny a ČEZ s jejich odstavováním po spuštění Temelína ve svém podnikatelském záměru vůbec nepočítá. Bylo by lepší, kdyby se prostředky utopené v černé díře JETE věnovaly na efektivnější nápravu životního prostředí severních Čech.

Jak hodnotíte jadernou politiku současné vlády?

Slibovali jsme si, že sociální demokraté budou pokračovat v osvíceném trendu zahájeném Tošovského kabinetem. Otázka JETE se však, a to především vinou zvláštní osobnosti ministra Grégra, který ještě než se stal ministrem prohlásil, že o dostavbě JETE odmítá diskutovat, znovu zamlžuje. Skandálním je už Grégrovo prohlášení o potřebě obnovit těžbu uranu v ČR. Těžba uranu by nás přitom přišla 2-3 krát dráž než jeho dovoz. Nepočítám přitom ohromné ekologické škody, které provoz uranových dolů působí. Odhaduje se, že jenom asanace škod, které u nás dosud těžba uranu způsobila, přijde státní kasu na 60 mld. korun. Tyto nebetyčné náklady do stavby elektrárny opět nikdo nezapočítává, přestože s ní přímo souvisí, a tak jaderná energie vypadá na první pohled levně. Ministr Grégr se nakonec vyznamenal také tím, že na místa odvolaných členů představenstva ČEZu dosadil lidi úzce spojené s jaderným průmyslem. Vrchol tvoří osoba ing. Svobody, který je zároveň generálním ředitelem Škody Praha, firmy se zakázkami na JETE v hodnotě desítek miliard korun. Jde o střet zájmů, na který chceme reagovat žalobou.

Jak jste spokojeni s komisí, která v současné době hodnotí efektivitu dostavby Temelína?

Rozhodnutí o vzniku komise přijala už Tošovského vláda, s Grégrovým nástupem na ministerstvo bylo však několikrát revidováno. Přestalo se počítat se zástupci nezávislých ekologických organizací a ze zadání úkolů komise vypadlo posouzení budoucího vývoje spotřeby elektrické energie v ČR. Komise v tuto chvíli tedy nemůže rozhodnout, zda JETE vůbec potřebujeme. Věrohodnost komise zpochybňuje také to, že pracuje v utajení. Její šéf, pan Hrubý, odmítá zveřejnit nejenom podklady, s kterými operuje, ale i složení komise.

Chystáte se na vzniklou situaci reagovat?

Dělali jsme, co jsme mohli. Uspořádali jsme tiskovou konferenci, obrátili jsme se se svými výhradami přímo na vládu. Do komise byli poté přizváni zástupci okolních států, ve skutečnosti tam však dodnes nejsou. Do 15. února má komise vládě odevzdat výsledky svého průzkumu, podle nás však neřeknou tak ani tak a konečné rozhodnutí zůstane na vládě. Nezbývá nám tedy než přesvědčovat přímo členy vlády, aby našli odvahu a výstavbu JETE zastavili. JETE totiž představuje neštěstí jak ekonomické, tak bezpečnostní a ekologické. Dosud se neřešila například otázka likvidace radioaktivního odpadu, s kterou si nevědí rady ani ve světě. V této souvislosti chystáme i dopisovou kampaň. Víme, že jaderná energie má efektivnější a bezpečnější alternativy.