Ekologická daňová reforma je prioritou i pro Miloše Kužvarta
EkoList: Jak hodnotíte výsledek voleb z pohledu životního prostředí a ekologické politiky? Jak se vám líbí nové složení Poslanecké sněmovny?
Miloš Kužvart: Výsledek letošních parlamentních voleb hodnotím jako velmi dobrý. Je obecně známo, že ochrana životního prostředí je založena především na ochraně veřejného zájmu, na ochraně těch méně majetných a méně mocných, kterých je většina, proti často bezskrupulózním zájmům těch, kteří díky svému majetku či konexím mohou prosazovat něco, co je pro životní prostředí nás všech negativní. Volební výsledek Občanské demokratické strany (ODS) je pro mě v tomto smyslu přitakáním, že ochrana životního prostředí je čím dál více vnímána jako důležitá věc. I když si samozřejmě nemyslím, že propad ODS byl dán jen jejím brutálním útokem proti ochraně životního prostředí, ekologům i ministerstvu životního prostředí. Všichni si vzpomínáme na výrok dosavadního předsedy Poslanecké sněmovny o tom, jak dlouholetá práce na Jaderné elektrárně Temelín má být zneuctěna "nějakým frajírkem s knírkem". Takže tento výsledek je pro mě velmi pozitivním a dobrým signálem. Mimo jiné, ve značně obměněném klubu ČSSD našli místa lidé, kteří s velkou odvahou hájili například naplňování programu ČSSD v oblasti ochrany vod, konkrétně jeden kolega z Karlovarského kraje.
EkoList: Na druhou stranu ve sněmovně budou chybět někteří poslanci, kteří se profilovali jako výrazně "ekologičtí". V klubu ČSSD například Jan Bláha, z Koalice třeba Zdeněk Kořistka...
Nejenom oni. Z klubu sociální demokracie například paní Olga Sehnalová. Jejího nezvolení upřímně lituji a snažil jsem se jí pomoci z jasně nevolitelného desátého místa kandidátky ve Zlínském kraji - dokonce v souladu s doporučením předsednictva ČSSD, aby tuto kandidátku vedla, což se nepovedlo. Jde o záležitost, která má své kořeny často v místních nebo okresních organizacích. To je asi i záležitost dnes již bývalého poslance Jana Bláhy, který byl svým okresem Příbram nominován až jako druhý. Už matematicky se tedy nemohl dostat do první dvanáctky na kandidátce.
EkoList: Jak se vám z tohoto pohledu líbí poměr hlasů mezi Koalicí a komunisty?
To, že vznikla situace, která dává možnost většinové vlády ve "variantě 101", ale v žádném případě nedává možnost pravicové vlády, umožňuje především ČSSD velmi razantně prosazovat svůj volební program, který je opřen o budování sociálně a ekologický orientovaného tržního hospodářství. Hlasy, která dostaly jednotlivé parlamentní strany, nelze v žádném případě zlehčovat, dávat jim nějaká znaménka. Je do určité míry paradoxní, že strana, která byla dlouhou dobu mimo parlament, která má na komunální úrovni velmi zajímavé reprezentanty (například náměstka ústeckého primátora Václava Puchernu) - Strana zelených - dopadla tak, jak dopadla. Přestože byli vlastně mými konkurenty, mám dojem, že jejich výsledek mohl být lepší.
EkoList: Říkáte, že je dobře, že nejde sestavit vládu Koalice a ODS. Nebyla by tedy i pro vás lepší vláda ČSSD a KSČM, tedy "varianta 111"?
Toto řešení se pochopitelně ryze aritmeticky nabízet může. Na druhou stranu bohumínský sjezd už před řadou let zcela jednoznačně zapověděl ČSSD koaliční spolupráci s KSČM. A jeho rozhodnutí nebylo revokováno.
EkoList: Vy osobně tedy preferujete koalici, o níž teď vyjednává Vladimír Špidla s Cyrilem Svobodou a Hanou Marvanovou?
Koalice, založená na programové shodě v hlavních oblastech je pochopitelně logičtější než jiná spojenectví. Tušíte, že narážím na aritmetiku "varianty 137". Pro mne byly minulé čtyři roky užitečné a zajímavé z několika důvodů. Za prvé jsem zjistil, že náš smluvně opoziční partner byl vždy a za všech okolností proti ekologickým návrhům, dokázal jsem ale najít spolupráci, shodu a hlasy zleva i zprava. Za druhé nástup této vlády byl před čtyřmi lety provázen úvahou jednoho z čelních představitelů ODS, že se Zemanova vláda znemožní. Opak se stal pravdou. Pokud bych měl nějak poměřovat využití smluvního vztahu mezi ODS a ČSSD, pak z 90 procent byl využit sociální demokracií. Ať už k dosažení programových cílů nebo k tomu, co je obecně vidět na každém kroku. Mám na mysli snížení inflace na třetinu, hospodářský růst, příliv zahraničních investic. V oblasti životního prostředí každoroční prokazatelné snížení znečišťování jednotlivých jeho složek, vyhlašování nových rezervací, národní park České Švýcarsko... To byla pro mne zkušenost, která ukázala, že fungující parlamentní demokracie nabízí celou řadu možností.
EkoList: Vy jste ve Středočeském kraji získal, vcelku s přehledem, poslanecký mandát. Jak s ním naložíte? Co pro vás bude prioritou jako pro poslance?
Ještě bych na úvod rád poznamenal, že pro mne bylo určitým zadostiučiněním a osobní satisfakcí zjistit, že (pokud nepočítám lídry, kteří získali obrovské množství preferenčních hlasů) jsem v celé republice získal druhý největší počet preferenčních hlasů z kandidátů sociální demokracie. Hned po Stanislavu Křečkovi, který jich v Praze získal něco přes 10.000 (7,22 procenta - pozn. aut.). Já jsem jich získal zhruba o dva tisíce méně (8.063, což bylo 4,76 procenta voličů ČSSD ve středních Čechách - pozn. aut.). Můj mandát je tedy posílen ještě o toto přitakání ochraně životního prostředí.
Pro mne bude největší role v Poslanecké sněmovně nejen v přípravě a prosazování rozumných zákonů či novel, ale i v tom, co se do určité míry nepovedlo v uplynulých čtyřech letech. Především se jedná o novelu zákona o vodách, který trpí celou řadou chyb. Spoustu práce odvedl Senát. jeho 29 pozměňovacích návrhů se dá uchopit a předložit okamžitě. Druhou záležitostí je zákon o odpadech, jehož novela prošla minulý měsíc. Z mého pohledu je velmi nešťastná, protože vrací situaci zpět. Uvidíme, jestli bude možné ještě před nabytím její účinnosti provést novelizaci, například na úseku pravomoci ministerstva vnitra jde o vyjasnění právní definice pojmu "přechodné bydliště" a podobně.
V neposlední řadě dvanáct okresů Středočeského kraje trpělo v uplynulých letech syndromem jakéhosi zápolí bohaté metropole Prahy. Je to zajímavé, když si zjišťujete například data o penězích na údržbu infrastruktury nebo sumě peněz, které šly do této oblasti v oblasti životního prostředí. Mnohem více peněz, v přepočtu na občana, získávaly regiony jako severní Morava nebo severní Čechy. Zázemí Prahy na tom bylo velmi velmi bito.
EkoList: Vy sám už jste deklaroval, že byste chtěl i nadále zůstat ministrem životního prostředí, mezi lidmi, kteří by měli být podle jeho názoru v budoucí vládě, vás zmínil i Vladimír Špidla. Na druhou stranu o tento resort projevila zájem Koalice. V případě, že by ho ČSSD pustila - máte mezi uvažovanými kandidáty (mluví se o Liboru Ambrozkovi, Františku Pelcovi či Martinu Bursíkovi) nějakého svého "favorita", někoho, koho byste preferoval?
Já bych velmi nerad na tuto otázku odpovídal tak, že bych určoval, kdo z těchto tří je na prvním místě, kdo má stříbrnou a kdo bronzovou medaili. Zkusím vám odpovědět trochu jinak.
Uvědomme si, že ochrana životního prostředí je ochranou veřejného zájmu. Tedy zájmu většiny proti v něčem třeba privilegovanému zájmu menšiny. Nemusí jít ve všech případech o lobbistické skupiny. Tento princip je spíše vlastní stranám s levicovou orientací. Já osobně bych tedy nepovažoval za šťastné, aby ČSSD tento resort uvolnila.
Na druhou stranu, aby nevznikal pocit, že jsem nějakým způsobem fixován na svoji ministerskou pozici, musím říct že ČSSD má například ve vámi zmíněném Janu Bláhovi další lidi, kteří by tento post mohli zastávat. Člověk, který to bude dělat, k tomu musí mít kvalifikaci, zkušenost, schopnost pracovat a ochotu jít často do velmi nevděčných střetů, včetně politických či mediálních. Vzpomenu svého předchůdce Martina Bursíka. Ten měl možnost funkci ministra vykonávat 142 dny, což slovy Járy Cimrmana "není věru mnoho". Na druhou stranu - MŽP, v jehož čele stál, nedodalo připomínky k územnímu plánu hlavního města Prahy. Moje hypotéza či úvaha je, že se tak mohlo stát i kvůli jeho angažovanosti v komunální politice a s ohledem na blížící se komunální volby by to pro něj mohlo být třeba i sebevražedné. Ale člověk má jít do střetů, i když z nich nemusí mít prvoplánově nějaký politický profit. Totéž se týká velmi známé kauzy Praděd. Správa CHKO ČR vedená Františkem Pelcem se v té věci neangažovala. Angažoval jsem se v tom sám. Já si uvědomuju, že pro politika tehdejší Čtyřkoalice bylo asi obtížné se přímo vyhradit vůči krajskému zastupiteli za KDU-ČSL, který prosazoval své zájmy způsoby velmi podivnými. Ale ochota jít do střetů, pokud to má smysl, i když nemusí skončit vítězně, by mělo být do vínku novému ministrovi dáno. A právě to myslím dnes již exposlanec Bláha splňoval.
EkoList: Vy už jste naznačil jaké priority vidíte před sebou v parlamentu. Jaké priority v oblasti životního prostředí vidíte před novou vládou?
Já jsem se podílel na přípravě návrhu programového prohlášení vlády za ČSSD, takže výčet ekologických priorit je poměrně dlouhý. Znovu předložit ratifikaci Aarhuské úmluvy, přijmout zákon o národních parcích, aby zároveň u žádného z nich nedošlo k jeho zmenšení, dokončení sítě Natura 2000, vyhlášení CHKO Novohradské hory, Český les a Střední Poohří. Za systémově ještě důležitější považuji oblast meziresortní, ekonomickou. Musím zdůraznit, že třeba v oblasti dopravní politiky by měl být náš závazek minimálně 50 procent výdajů směřovat do veřejné dopravy. Pochopitelně mezi ně patří i zahájení fiskálně neutrální ekologické daňové reformy. Ta má všechny tři pilíře trvale udržitelného rozvoje - ekologický, sociální i ekonomický. Jde o úsporu zdrojů, zároveň zvýšení zaměstnanosti tím, že snížíte zdanění lidské práce. Asi před týdnem jsem zachytil v Lidovém domě velmi zajímavou fámu, že pan Špidla mne zmiňoval jako kandidáta na post ministra průmyslu a obchodu. Pochopitelně na to se necítím kvalifikován, ale hovořím o tom právě v souvislosti s ekologickou daňovou reformou. Tlakem na snižování energetických a materiálových vstupů se okamžitě stáváte ekonomicky mnohem zajímavějším, zvyšujete své exportní možnosti, konkurenceschopnost. To je záležitost, kterou je třeba nastartovat. A právě pro svou fiskální neutralitu by to nemělo být na obtíž ani levicové ČSSD, ani pravicové Koalici.
reklama
