Ekologičtí aktivisté opatrně přivítali návrh ústavy Evropské unie
Předchozí návrhy přitom byly terčem důrazné kritiky Zelené osmičky. Koncem května Osmička adresovala zástupcům Konventu otevřený dopis, v němž žádala výrazné změny navrhované Ústavy. V návrhu obsažená definice trvale udržitelného rozvoje podle ní nekladla ochranu životního prostředí na stejnou úroveň jako jeho hospodářský a sociální aspekt.
| Členské organizace "Zelené osmičky": |
Současnou verzi návrhu ústavy EU považují členové Zelené osmičky za přijatelnou. Podařilo se do ní totiž prosadit stejné závazky k ochraně životního prostředí, které jsou obsaženy ve stávajících smlouvách zakládajících Evropskou unii. Tyto smlouvy by měla připravovaná ústava nahradit.
|
Jak je životní prostředí zakotveno v návrhu Ústavy EU:
Mezi cíly Unie (článek I-3) je v třetím odstavci (tedy až za udržováním míru, svobodou, bezpečností, spravedlností, volným trhem a nerušenou hospodářskou soutěží) uvedeno: "Unie bude pracovat pro Evropu trvale udržitelného rozvoje, založeného na vyváženém ekonomickém růstu, sociálně tržním hospodářství, která bude vysoce soutěživé a usilující o plnou zaměstnanost a sociální pokrok, a s vysokou úrovní ochrany a zlepšování kvality životního prostředí." Pokud jde o vztahy k vnějšímu světu, má Unie dle stejného článku I-3, odstavce 4 "přispívat k (...) trvale udržitelnému rozvoji Země (...)". V druhé části, která definuje práva občanů EU, je mimo jiné zakázáno reprodukční klonování lidských bytostí. Podle článku II-37 "Vysoká úroveň ochrany životního prostředí a zlepšování kvality životního prostředí musí být integrována do politik Unie a zajištěna v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje." |
Mluvčí zelené osmičky však vyjádřil politování, že se nepodařilo využít příležitosti získat pro ochranu životního prostředí významnější místo, než které v Evropské unii zaujímá dosud.
Hlavním problémem jsou jednotlivé politiky
Za hlavní slabinu současného návrhu považují členové Zelené osmičky to, že nechává beze změny zastaralé politiky Evropské unie. Zemědělská a dopravní politika, stejně jako politika hospodářské a sociální soudržnosti by si podle jejich názoru zasloužily důkladnou revizi, v rámci které musí probíhat dialog s občanskou společností. V jejím rámci je podle ekologických aktivistů třeba prodiskutovat i nové či významně změněné kapitoly, jako je kapitola o energii a o společné obchodní politice.
Taková revize si ovšem vyžádá čas a proto ekologické organizace navrhují, aby byl mandát Konventu prodloužen o několik měsíců. Předseda Konventu Valery Giscard d’Estaing přitom chce požádat o prodloužení Konventu pouze o několik týdnů.
|
Politiky EU a životní prostředí:
Mezi 4 oblasti, které si EU podle návrhu nové ústavy vyhradila do své výlučné kompetence, patří i "ochrana mořských biologických zdrojů v rámci společné politiky rybolovu". Politiky, ve kterých EU sdílí kompetenci se členskými státy, patří mj. zemědělství a rybolov, doprava transevropské dopravní sítě, energetika a životní prostředí. |
Bez podrobné diskuse "zůstanou politiky Unie sbírkou starožitných ustanovení odrážejících priority, které měla Evropa před padesáti lety," soudí ekologické organizace sdružené v Zelené osmičce.
Euroatom hrozbou pro přijetí ústavy?
Další výhrady Zelené osmičky směřují proti protokolu o Euroatomu, který upravuje spolupráci evropských zemí v oblasti jaderné energetiky a který je prakticky beze změny převzat do nové ústavy. Smlouva o Euroatomu podle nich zakotvuje prioritní postavení "velmi sporné" formy výroby energie. Nevládní organizace místo toho navrhují smlouvu Euratom úplně zrušit.
Podle mluvčího Osmičky by zahrnutí Euroatomu do nové Ústavy ohrozilo její ratifikaci při předpokládaných referendech v řadě členských zemích.
Pravomoci Evropského parlamentu posíleny
Výhrady ekologických organizací k návrhu ústavy se netýkají jen čistě environmentálních otázek, ale i míry demokracie při přijímání rozhodnutí v Evropské unii. V tomto směru vítají tendenci k posílení pravomocí Evropského parlamentu v návrhu jako významný posun k demokratizaci rozhodování.
Další výtkou prezidiu evropského Konventu je argument, že princip zastupitelské demokracie, ač je pokrokem oproti minulým smlouvám, je v navrhované ústavě popsán příliš nekonkrétně. "Trváme na konkrétním jazyce, který pomůže fungování účasti občanů na procesu rozhodování. Návrhy legislativy, programů a politiky musí být publikovány včas a musí být poskytnuty možnosti pro brzkou a přiměřenou konzultaci během všech stádií rozhodování," píší aktivisté v otevřeném dopise.
Tvorba zákonů by měla být podle ekologických aktivistů vyváženě rozdělena mezi Evropský parlament a Radu ministrů.
Občané musí mít právo žalovat Unii
Občané by také měli mít právo napadnout rozhodnutí orgánů Unie u Evropského soudního dvora, což podle nevládních skupin vyplývá z Aarhuské úmluvy, kterou EU podepsala. (Aarhuská úmluva se týká přístupu veřejnosti k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.)
Celkově volají občanské organizace po dialogu s institucemi EU, ale odmítají různé dodatky k ústavě, které určují jako prostředníka v organizování tohoto dialogu Hospodářský a sociální výbor.
Vklad Cyrila Svoboda do přípravy ústavy
Návrhem ústavy se bude zabývat jednání Evropské rady, nejvyššího orgánu Evropské unie, ve dnech 19. a 20. června v řecké Soluni. Evropská rada musí také rozhodnout o případném prodloužení mandátu Konventu. Podrobně by se pak ústavou měla zabývat mezivládní konference všech 25ti současných i budoucích členských zemí EU, která má začít letos v říjnu.
Je ovšem otázkou, zda nemalé úsilí, které evropské ekologické organizace investovaly do připomínkování návrhu ústavy EU, nepřijde vniveč. Český ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se totiž v pondělí 16. června pochlubil, že přesvědčil své kolegy z EU i z kandidátských zemí, aby výstupy z Konventu byly pouze základem pro další vyjednávání. Na schůzce ministrů zahraničí tak neuspěl německý návrh, podle něhož by závěry Konventu byly rovnou základem budoucí ústavy unie.
"Kdyby to takto bylo, tak mezivládní konference, to znamená předsedové vlád, ministři zahraničí, hlavy států by byli postaveni do role, kdy pouze finalizují nějaký text," uvedl ministr podle ČTK. Český postoj prý podpořily hlavně menší státy.
Aby ústava Evropské unie mohla vstoupit v platnost, musí ji ratifikovat všechny členské země. To se týká i České republiky, která se stane členem Evropské unie zřejmě příští rok v květnu.
České MŽP slibuje "aktivní zapojení"
Jakub Kašpar, ředitel odboru vnějších vnějších vztahů Ministerstva životního prostředí, označil návrh ústavy EU za dobrý základ pro další jednání. "Česká republika bude i nadále aktivně pokračovat v zapojení do této debaty," řekl EkoListu.
"Ústava je rámcový a základní právní dokument, který nemůže samozřejmě obsahovat veškeré podrobnosti a odpovídat na všechny otázky související s jakoukoli oblastí, tedy i s životním prostředím. Vítáme ale, že návrh ústavy obsahuje závazek směřování k udržitelnému rozvoji a zejména fakt, že ústava dává podmínky k integraci principů udržitelného rozvoje do ostatních sektorových politik - tedy například do společné zemědělské politiky či do dopravní politiky Evropské unie," prohlásil Jakub Kašpar.
reklama
