Ing. Štefan Kotoč, CSc: Ekosystémy v bavlnce?

odbornost - 6. 4. 2005 - Pavel Činčera

Nezpochybnuji odbornou erudici p.Kotoce v oblasti strojirenstvi, ale bohuzel je nutne rici, ze v prirodnich vedach a v ekologii (nehovorim o ochrane prirody, mam na mysli "biologickou" ekologii) se naprosto nevyzna. Na jeho nazor nelze bohuzel strucne reagovat, lze ale dororucit cetbu zakladni odborne literatury, napr. pro stredni skoly. Ze Zeleneho knihomola EkoListu po drate jsem vytahl napr.toto: šlégl, Jiří, Kislinger, František, Laníková, Jana: Ekologie a ochrana životního prostředí pro gymnázia
Praha, Fortuna 2002, 160 s., 127 Kč; Kopp, Jan: Nauka o krajině a životním prostředí
Plzeň, Vyd. Západočeské university 2001, 85 s., 68 Kč;
Benešová, Marika: Vysokoškolákem už letos - biologie
Brno, Bachant 2000, 223 s.;
Sádlo, J., Storch, D.: Biologie krajiny
Praha, Vesmír 2000, 94 s., 66 Kč,
Pojednání o základních typech prostředí, s nimiž se můžeme setkat v naší krajině; Storch, David, Mihulka, Stanislav: Úvod do současné ekologie
Praha, Portál 2000, 156 s., 197 Kč.
Kniha o současné podobě ekologie je určena nejen odborné, ale i laickou veřejnosti. Přečtěte si recenzi EkoListu;
Braniš, Martin: Základy ekologie a ochrany životního prostředí
Praha, Informatorium 1999, 172 s., 118 Kč.
Učebnice pro střední školy a odborná učiliště;
Reichholf, Josef: Žít a přežít v přírodě
Praha, Ikar - Knižní klub 1999, 223 s., 189 Kč.
Základní faktory životního prostředí, tok energie a koloběhy látek, potravinové řetězce, člověk a řád přírody, biotopy atd;
Reichholf, Josef: Žít a přežít v přírodě: ekologické souvislosti
Praha, Ikar 1999
kresby Fritz Wendler;
Semorádová, Eliška: Ekologie krajiny
Ústí nad Labem, Univerzita J. E. Purkyně 1999, 116 s., 50 Kč.
Skripta obsahují základní přehled pojmů a problematiky krajinné ekologie;
Berger, Josef: Ekologie
České Budějovice, Kopp 1998, 129 Kč.
Učebnice pro střední školy přibližuje vztahy v přírodě a úlohu i možnosti člověka ohraničené jeho existencí na Zemi. Základní ekologické pojmy. Úlohy pro studenty;Kubát, Karel a kol.: Botanika
Praha, Scientia 1998, 226 Kč.
Učebnice pro střední školy - především systematické, fyziologické a ekologické kapitoly.
Obecne lze rici, ze je skoda, ze uroven prirodovednych znalosti je v populaci nizka a to i u vysokoskolsky vzdelanych lidi jinych oboru.O problematice parcelace krajiny a o moznych resenich psal EkoList zde: https://ekolist.cz/zprava.shtml?x=229173. Jedna se samozrejme o popularni novinarsky clanek. Ktery nahradi znalost problematiky asi stejne, jako cetba novinoveho clanku nauci stavet ctenare mosty.:)

odbornost - 7. 4. 2005 - Ing Kotoč

"odborností" může být někdy i jen ta nepřehledná snůška zastaralých a nahnilých konzerv. Mohl byste se vyjádřit, prosím, konkrétně a podle možnosti vlastním názorem, proč by se nemohly ekosystémy pěstovat ?

odbornost - 7. 4. 2005 - Pavel Činčera

Vite, skutecne bez urazky (a anonymita internetu k nim ohavne svadi), ani nevite, jakou hloupost jste pred tim i ted napsal. Myslim si, ze to, ze nekdo neco nezna, nebo necemu nerozumi je zcela v poradku. Nikdo nemuze znat vse.Soucasne si myslim, ze je ale dobre, pokud nekdo se v nejakem oboru naprosto neorientuje, se k nemu autoritativne nevyjadrovat. Skutecne doporucuji nejdrive urcite samostudium zakladni literatury. Nikoliv prosim zamerene primarne na ochranu prirody (chranit prirodu je az urcite lidske rozhodnuti), ale na skutecne zaklady biologie a ekologie, kde se dozvite zaklady techto ved a spravny vyznam odbornych terminu. Z uvedenych knizek si jiste vyberete. Obavam se, ze toto diskusi na internetu nelze nahradit.Take mohu doporucit navstevu prirodovednych prednasek pro verejnost, konanych na UK, ale to je spise pro laickou pokrocilou verejnost.

podpora a pěstování ekosystémů - 8. 4. 2005 - Štefan Kotoč

vyjádřil jsem svůj názor na zcela specifickou otázku, týkající se možností dislokace a podpory ekosystémů. O tomto tématu bych rád s někým diskutoval.

dislokace a podpora ekosystémů - 16. 4. 2005 - Štefan Kotoč

z reakcí na toto tema plyne, že nejsou argumenty proti možnostem účelné dislokace a podpory některých ekosystémů, jsou - li
ohroženy samotnou přírodou nebo významnými stavbami

Strojařský názor na ekoteroristy - 26. 4. 2005 - A.J.Sigmund

Vážený pane inženýre, nedokážu posoudit do jaké míry je Váš názor na ekoteroristy "strojařský", ale dovoluji si poznamenat, že je asi špatný, když pod tento strašidelný pojem zjevně zahrnujete ochránce přírody - tedy ekology a pod., kteří ji chrání. Ekoteroristé - to je zcela opačná a daleko početnější skupina lidí. Jsou to přece lidé , kteří terorizují nevinou přírodnu - co ničí to naše společné obydlí, které obýváme s veškerou faunou a florou a jsme její součástí a bez níž bychom bídně zhynuli. Tady nemůže zloděj křičet "chyťte zloděje", je to moc průhledné a nikdo by tomu nevěřil.
A.J.Sigmund

K používání nálepek - 27. 4. 2005 - Radek Svítil

Coby strojař si netroufám hodnotit možnost či nemožnost pěstování ekosystémů o pár metrů dál, byť laicky se domnívám, že to tak jednoduché nebude. Troufám si ale hodnotit způsob diskuse, kdy se předpokládanému oponentovi předem přilepí nějaká negativní nálepka, např. ekoterorista. Domnívám se, že to svědčí, jak to říci slušně, dejme tomu o nedostatku argumentů, který se autor snaží zakrýt používáním takovýchto přívlastků.

raději k tématu - 28. 4. 2005 - Š. Kotoč

nemohou - li se pánové vyjádřit k vlastnímu tématu, pak by mohli otevírat pranici někde jinde.
Našel by se snad někdo, kdo si všiml, jak se ve světě i u nás biosféry v různém měřítku vytvářejí, přenáší a pěstují? A také někdo, kdo by mohl i z tohoto hlediska vnímat stanoviska těch pravých ekoteroristů k strategicky důležitým stavbám?

Biosféra a praví ekoteroristé - 30. 4. 2005 - A.J.Sigmund

Vytváření, přenášení a pěstování biosfér je cosi nového, převratného a objevného,to tu ještě opravdu nebylo. Pokud vím, tak biosféra je velice tenká vrstvička kolem země (na zemi, pod zemí a pár desítek metrů nad zemí), v níž se odehrává veškerý život. Ve stratosféře již žádný život neexistuje, tam jsou už jenom smrady z motorů tryskových letadel a podobně. Biosféry "u nás i ve světě" ... to asi nepůjde, možná jste měl na mysli ekosystémy, či něco takového. "Praví ekoteroristé" by je asi opravdu rádi přemísťovali podle svých megalomanských potřeb a plánů, ale je to jen a jen staré známé "poručíme větru, dešti". Větry a deště si ale poručet nedají a ani šikovní zahrádkáři si s tím neporadí.Přírodní síly jsou čímsi řádově nesčíslněkrát vyšším než všechny technické schopnosti lidstva a nelze je nijak přechytračit. To platí pro "pravé i nepravé ekoteroristy".
A.J.Sigmund

poručíme větru, dešti ... - 2. 5. 2005 - Š. Kotoč

tam kde nejsou myšlenky ani programy, bývají jen prázdné úšklebky. Ale vítr a deště se usměrňovat dají. Až bude dostatek energie a rozsáhlá umělá fotosyntéza, budou to nepochybně i vichry a monzumy. Alespoň tomu věřím.
Mohl by se ale někdo vyjádřit k původní otázce o pěstování a dislokaci ekosystémů?

Umělá fotosyntéza aj. - 5. 5. 2005 - A.J.Sigmund

Vážený pane Kotoč, vaše nápady s usměrňováním vichrů, monzumů a umělou fotosyntézou mě naplňují úžasem, myslím, že byste s tím měl velký úspěch asi tak před šedesáti lety a asi tak 1100 km východně od Prahy. Tam tohle myšlení vzniklo - a pěstovalo se dokonce i na půdě Akademie věd SSSR.Dnes už se lidstvo přece jen nachází ve stadiu poněkud větší pokory před silami vesmíru a přírody.Všechny naše zdroje energie, v něž tak věříte, jsou přece ničím proti přírodním silám země. Pokud se Vám nikdo neozývá k otázce "pěstování a dislokace ekosystémů", tak to možná bude tím, že to je špatně zadané téma. Měl jste asi púvodně na mysli tzv. "biotop" a jeho přemísťování, čili třeba přemísťování žab z vody na lesní mýtiny, nebo pěstování hub na skládkách uranové hlušiny, či donucení rostlin, aby nerostly na písčitých ale jílovitých půdách a to v úředně stanovených nadmořských výškách. O těchto věcech se lze mnohé dočíst např. v časopise Veronica, který vydávají povolaní inženýři, kandidáti věd a docenti Akademie věd v Brně.
A.J.Sigmund

péče o ekosystémy - 7. 5. 2005 - Štefan Kotoč

se žábama asi velký problém nebude, ty jsou samy stěhovavé do lepšího. Bude třeba jim vytvořit lepší prostředí a ukázat ho.
Houby se pěstují na substrátech a mnohdy mnohem účinněji, než v přírodě. Rostliny se dají pěstovat velmi dobře a to i tropické u nás, stávají se odolnými proti mrazu. O změnách v nadmořské výšce při přemísťování biotypů či ekosystémů nejde, racionální může být vzdálenost stovek metrů, nebo kilometrů. Ani u rostlinných biotypů či ekosystémů nejde o změnu nadmořské výšky.
I když to nesouvisí s tematikou, měl byste raději věřit, že lidstvo bude mít prostředky k ovlivňování atmosférických jevů. Není to ani v rozporu s náboženstvím.

Amen - 8. 5. 2005 - A.J.Sigmund

Vzdávám se, kapituluji a rezignuji. Zcela přehodnocuji svoje dosavadní obavy o stávající vývoj na zemi a Váš nezlomný optimizmus se přenáší i na mě -jako světlo, osvícení a naděje. Děkuji. Připomínám si při tom slova Františka kardinála Tomáška z roku 1989:" Světlo -síla - vítězství". Amen.
(Poslední v této diskuzi zhasne.)

stále odbíháme - 9. 5. 2005 - Š. Kotoč

předtím ke komunistickým a dnes již i k náboženským heslům. To komunistické mělo (déšť, vítr) alespoň něco společného s ohroženými živočichy, ale to náboženské co? Nechápu ani to, k čemu si může solidní přírodovšdec pamatovat letitá slova nějakého církevního hodnostáře a proč nemluví vlastními slovy.

stále odbíháme - 10. 5. 2005 - A.J.Sigmund

Vážený pane Kotoč, naše diskuse, již všemi opuštěná, se dostala do osobní polohy kdy již nelze jinak než se seznámit osobně a ostatní si vyříkávat aniž bychom obtěžovali své okolí. Nikoho jného to už asi nezajímá, proto všichni utekli. Bydlíte v Malešicích? Taky jsem tam před lety bydlel (Počernická 512)a ještě si trochu pamatuji budování obludy spalovny odpadků, která Vám asi taky vadí. Utekl jsem odsud postupně až do Českého lesa a jsem tomu rád.Podobně jako Vy jsem důchodce, leč nikoli přírodovědec, ale člověk ze světa hudby.
Nejsem odborník ale pouze příznivec lidí, kteří se snaží zabránit ničení přírody a ozval jsem se pouze proto, že jste je nazval ekoteroristy, s čímž hluboce nesouhlasím.Jinak se už na současných bitevních polích moc nepohybuji.Pax vobis.
A.J.Sigmund

stále odbíháme - 12. 5. 2005 - Štefan Kotoč

vobiscum

Nelze odpovědět jednoznačně - 27. 5. 2005 - Ivan Sommer

Jsem také technik. Mohu tedy reagovat jen na základě povrchních znalostí.Zkuste si ale odpovědět, proč vlastně ten biotop se vzácnými druhy vznikl právě na daném místě a ne o několik desítek metrů dále. Odpověď je jednoduchá, už i taková malá vzdálenost může být kritická a, obrazně řečeno, nepřekročitelná. Například mokřad nemůžete jednoduše přemístit o několik desítek metrů. Lze přenést některé organismy do botanických a zoologických zahrad. Stěží to však můžeme považovat za přenos ekosystému ? Spolupracoval jsem na dokumentacích EIA a měl jsem možnost se seznámit s pokusy přenášet chráněné rostliny v podobě tzv. záchranného přenosu. Výsledky byly více negativní než pozitivní. Napodobit původní podmínky není nijak jednoduché. Zaznamenal jsem ovšem i případ, že si skalničkář něco z chráněné oblasti vyrýpl a doma se mu to rozmnožilo do dalekého okolí natolik, že vlastně způsobil ekologickou katastrofu. Došel jsem tedy k závěru, že je nutno vždy přistupovat k přenosu vždy s maximální obezřetností a pokud možno se obejít bez něho.

Existují mnohé historické zkušenosti s tím, jak si osadníci přinášeli s sebou do kolonií živočišné a rostlinné druhy, na které byli zvyklí ve své staré c vlasti. V novém prostředí způsobili katastofu. Známým případem je rozšíření králika v Austrálii. To by ovšem bylo asi na jinou diskusi, kterou jste neměl na mysli. I v malém však se mohou vykytnou podobné problémy.

Nelze odpovědět jednoznačně - 2. 6. 2005 - Štefan Kotoč

s názvem příspěvku se dá jen souhlasit, ale s kategorickými závěry bez experimentálních zkušeností a důkazů nikoliv. Na otázku, proč biotop se vzácnými (t.j. vymírajícími) druhy živočichů či rostlin vznikl a nebo ještě zůstal právě na daném místě, se dá odpovídat jen hlubším studiem podmínek a nikoliv rozumkařením.
Možná, že by se dala obtížně přizpůsobovat jen spodní voda a její složení, pokud by měla pro daný biotop
význam.
Ale že bychom nemohli nebo zásadně nesměli hnout právě jen s mokřady a pěstovat je jinde, tomu nevěřím. Ani sporné výsledky při záchranném přenosu některých chráněných rostlin o tom nepřesvědčují. Svědčí spíše o tom, jak mnoho se musíme v tomto směru učit a kolik úsilí je třeba vynaložit pro lepší výsledky. Mám na mysli přenosy v rámci zhruba stejné nadmořské výšky.

Ahoj výzkumníku! - 20. 10. 2007 - Žblabava

Kotoč Štefan
Krycí jméno: "Docent,Kobes" Datum narození: 19.3.1931
Druh svazku: "KTS,A"
Registrační protokol StB Registr. číslo: 37216
Registrováno,archivováno: 21.9.1982 Útvar: S StB Praha III.a odbor 2.oddělení

Kotoč Štefan
Krycí jméno: Kobes Datum narození: 19.3.1931
Druh svazku: A
Archivní protokol StB Registr. číslo: 37216
Registrováno,archivováno: 12.11.1986 Útvar: S StB Praha III.a odbor 3.oddělení
Archiv. číslo: 778127

Ahoj výzkumníku! - 20. 2. 2008 - K

v důsledku této "spolupráce" bylo ušetřeno na nesmyslné zahraniční výzkumné kooperaci 11 mil. devizových korun. Nic víc.