https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ekvadorska-indianka-ziskala-mezinarodni-cenu-za-ochranu-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ekvádorská indiánka získala mezinárodní cenu za ochranu přírody

1.12.2020 09:55 | QUITO (ČTK)
I když Nenquimová vyrostla v části deštného pralesa, kde se ropa netěží, pamatuje si, jak ji otec poprvé vzal za tetami, které žily poblíž ropného vrtu: "Nejdřív jsme jeli kánoí, pak jsme šli pěšky 19 hodin a i když jsme byli od vrtu pořád daleko, slyšela jsem ten hluk. Bylo mi 12 a hluboce to na mě zapůsobilo, vidět plameny a kouř stoupající z vrtu." Tenkrát ji šokoval nejen dopad na životní prostředí, ale i vliv na život domorodých rodin.
I když Nenquimová vyrostla v části deštného pralesa, kde se ropa netěží, pamatuje si, jak ji otec poprvé vzal za tetami, které žily poblíž ropného vrtu: "Nejdřív jsme jeli kánoí, pak jsme šli pěšky 19 hodin a i když jsme byli od vrtu pořád daleko, slyšela jsem ten hluk. Bylo mi 12 a hluboce to na mě zapůsobilo, vidět plameny a kouř stoupající z vrtu." Tenkrát ji šokoval nejen dopad na životní prostředí, ale i vliv na život domorodých rodin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Mezi laureáty letošní Goldmanovy ceny udílené jednotlivcům za ochranu životního prostředí je domorodá vůdkyně z ekvádorské Amazonie. Nemonte Nenquimová se spolu s dalšími příslušníky národa Waorani (Huaorani) soudila s ekvádorskou vládou kvůli plánům prodat jejich území. Díky vítězství u soudu se jí podařilo ochránit přes 2000 kilometrů čtverečních deštného pralesa před těžbou ropy; rozhodnutí z roku 2019 zároveň znamená precedens pro spory týkající se práv původních obyvatel, napsal dnes zpravodajský portál BBC.
 

Nenquimová jako malá ráda poslouchala historky o tom, jak žil lid Waorani, než v 50. letech přišel do kontaktu s misionáři. "Můj dědeček byl náčelník a ochraňoval naši zem před vpády cizinců, stavěl se proti vetřelcům s oštěpem v ruce," uvedla aktivistka.

Nenquimovou od jejích pěti let okolí podporovalo v tom, aby se také jednou stala náčelnicí. "Mezi lidem Waorani historicky záležela rozhodnutí na ženách, muži odcházeli do válek," uvedla Nenquimová. Přestože je první ženou, která se stala prezidentkou národa Waorani v provincii Pastaza, v kmeni Waorani je podle ní mnoho žen zastávajících vůdčí roli. Právě ony ji vedly v jejím boji za ochranu území před těžbou ropy.

I když Nenquimová vyrostla v části deštného pralesa, kde se ropa netěží, pamatuje si, jak ji otec poprvé vzal za tetami, které žily poblíž ropného vrtu: "Nejdřív jsme jeli kánoí, pak jsme šli pěšky 19 hodin a i když jsme byli od vrtu pořád daleko, slyšela jsem ten hluk. Bylo mi 12 a hluboce to na mě zapůsobilo, vidět plameny a kouř stoupající z vrtu." Tenkrát ji šokoval nejen dopad na životní prostředí, ale i vliv na život domorodých rodin. Jedna z tet jí řekla, že její synové začali v ropném průmyslu pracovat a za vydělané peníze si kupovat alkohol. Někteří začali být agresivní a bít své manželky.

Když pak ekvádorská vláda v roce 2018, skoro o 20 let později, oznámila, že poskytne 16 nových koncesí na těžbu ropy a vydraží přes 28 000 kilometrů čtverečních amazonského pralesa, Nenquimová se proti chystanému kroku postavila. Tehdy zastávala nejen post čelné představitelky národa Waorani v provincii Pastaza, ale byla také spoluzakladatelkou Aliance Ceibo bojující za práva a kulturu původních obyvatel.

Pod její internetovou kampaň s názvem Náš prales není na prodej se podepsalo 400 000 lidí z celého světa. V dubnu 2019 soudci rozhodli ve prospěch národa Waorani. Nejen, že rozhodnutí soudu poskytuje území o rozloze přesahující 2000 kilometrů čtverečních ochranu před těžbou ropy, ale navíc vládě ukládá povinnost napříště zajistit svobodný a informovaný souhlas místních lidí, než se bude chystat půdu prodávat.

Národ Waorani čítá asi 5000 lidí. Waorani jsou tradičně lovci a sběrači a jejich společnost je organizována do malých klanových uskupení. Patří mezi jedny z nejdéle izolovaných národů - američtí misionáři k nim pronikli až v roce 1958. Jejich území se částečně překrývá s národním parkem Yasuní, představující jeden z nejrozmanitějších ekosystémů na planetě.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist