Elektřina z větru je levnější než z uhlí. Alespoň v Jihoafrické republice
Podle něj je vítr v JAR levnějším zdrojem elektřiny, jedna kilowatthodina stojí v průměru 89 centů, což je zhruba 1,98 korun. Kilowatthodina elektřiny z nové uhelné elektrárny společnosti Eskom přijde na 97 centů, tedy 2,16 korun. "A cena stoupat nebude, protože vítr je zadarmo," dodává Roger Price.
Srovnání bere v potaz aktuální náklady na výstavbu uhelné elektrárny, nepočítá s cenou dříve vybudovaného zařízení, jehož náklady na výstavbu jsou už dávno splaceny. Právě proto Price srovnává cenu energie z nově budovaného komplexu uhelných elektráren Medupi a Kusile, který staví polostátní firma Eskom. Obří projekt elektráren s velmi účinným spalováním uhlí má pomoct vyřešit problémy s nedostatkem elektřiny, který zemi postihl po roce 2008.
Dohromady má komplex nabídnout instalovaný výkon téměř 10 000 MW a úplné dokončení stavby je plánované až na rok 2018. Celková cena investice se má blížit 100 miliardám randů, tedy více než 220 miliardám korun.
„Eskom v parlamentu prohlásil, že elektřina z Meldupi a Kusule bude stát 97 centů za kilowatthodinu. Podle studie pretorijské univerzity prý cena může být až 120 centů,“ řekl Price deníku Cape Times. Podle něj se ale cena větrné elektřiny na burze nabízí v průměru za 89 centů. „Takže vítr je už teď levnější, než nově budovaná uhelná elektrárna,“ říká Price.
Cena obřího elektrárenského komplexu se ale stále prodražuje. Firma Eskom požádala vládu o navýšení investice o 16 % ročně pro následujících pět let.
Podle Price by vítr mohl vyrábět až čtvrtinu veškeré elektřiny kolem roku 2030. Nahrávají tomu i přírodní podmínky, které zajišťují téměř kontinuální výrobu elektřiny z větru. Podle něj je JAR jednou z pěti zemí, ve kterých panují nejlepší podmínky pro využití větru k výrobě energie.
Podle Price je sice smutnou pravdou, že kvůli větrným elektrárnám hynou ptáci a netopýři, ale ne v míře větší, než kvůli kočkám nebo budovám.
„V USA zahyne ročně dvacet tisíc ptáků kvůli větrným turbínám. Domácí kočky ale zabijí sto milionů opeřenců, nárazem do oken budov jich zemře jeden milion a dalších 175 000 na přenosových sítích,“ říká Price.
Podle článku „Wind is cheaper than new coal“ vydaného 27. 10 na serveru IOL.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Plzeňský kraj bude mít v listopadu studii, jež ukáže, kde by mohly stát větrníky
Obce by mohly dostávat poplatek z větrných elektráren, rozhodne o tom Sněmovna
Ve Stonařově vznikl kvůli větrníkům přípravný výbor pro místní referendumOnline diskuse
Ještě jednou - 30. 10. 2012 - UrbanSmlouva s ďáblem"Ekologicky přínosné" větrníky ale decimují opeřence i v Evropě. Měsíčník Winpower monthly před časem přiznal, že 269 turbín španělské elektrárny Tarifa zabíjí "významné množství" třinácti druhů ptáků, chráněných zákony EU (22). Fotografie supa, přeseknutého napůl jedním z jejích rotorů vzbudila mezi ochranáři pobouření (na obálce ji zveřejnil časopis americké Audubonovy společnosti, /23/). Loni na podzim pronikla na veřejnost utajovaná studie španělského biologa J. M. Lekuony, který v letech 2000-2001 napočítal pod 400 větrníky v severošpanělské provincii Navarra 432 mrtvých dravců, 671 netopýrů a 6152 menších ptáků. Přepočítáno na celkem 10 000 španělských větrníků to znamená každoroční smrt 10 800 dravců, 16 775 netopýrů a 153 800 menších ptáků (24). Ornitologové Winkelman a Karlsson zjistili, že jedna jediná trubína elektrárny Nasudden ve Švédsku zabila v období tahu za jedinou noc 49 ptáků (25). Holanská ornitologická skupina Vogelbescherming v létě 2001 protestovala proti vládnímu záměru postavit 200 větrníků s tím, že už ty dnes existující "rozsekají na malé kousky tisíce ptáků ročně" (26). V létě 2001 musel být po ostrých protestech britské Královské společnosti pro ochranu ptactva zastaven projekt větrné elektrárny Denbigh Moors, protože v lokalitě byly objeveny vzácné druhy ptáků (27). Spor, který se o mrtvé opeřence vede už zhruba od počátku 80. let, rozštěpil ekologisty na dva tábory. Některé nadnárodní zelené skupiny (a elektrárenské společnosti) z ideologických důvodů vliv větrníků na ptáky bagatelizují jako "biologicky a statisticky nevýznamný" (28). Opačný názor mají lokální spolky na ochranu fauny, argumentující výše uvedenými alarmujícími "tvrdými" daty. Boj má často až tragikomickou podobu. Pobočka Přátel země (FoE) z britského Walesu se například snaží proti vůli místních občanů prosadit větrnou elektrárnu v Porthcawlu (29), zatímco německá pobočka stejné organizace se naopak pokouší stížností Evropské komisi zastavit plánovanou větrnou elektrárnu Butendiek (30). "Podporou větrníků uzavřeli ekologisté smlouvu s ďáblem," shrnuje americká publicistka Amy Linn. "Dosáhli bodu, kdy se řešení stávají problematickými a kdy je na odpovědích krev" (31). |
