Emise skleníkových plynů loni rekordně vyskočily
Data za rok 2010 jsou vyšší, než předpokládaly nejhorší scénáře klimatického panelu v roce 2007. „Čím více mluvíme o potřebě snížit emise, tím více rostou,“ říká John Reilly, jeden z ředitelů programu globální změny na Massachusettském technickém institutu (MIT).
V roce 2010 vypustilo lidstvo do atmosféry o 564 milionů tun oxidu uhličitého více než v roce 2009. To znamená celkový růst o šest procent. Hlavní příspěvek připadá na tři země – Čínu, USA a Indii. Přitom USA a Čína mají na svědomí polovina onoho šesti procentního skoku.
„Je to opravdu velký skok,“ říká Tom Boden z analytického centra ministerstva energetiky v Oak Ridge. „Z hlediska produkce emisí skleníkových plynů to vypadá, že ekonomická krize skončila,“ řekl agentuře apod. Podle něj se v roce 2010 opět rozjela výroba i cestování, obojí postavené na fosilních palivech, hlavním zdrojem antropogenních emisí skleníkových plynů.
Celosvětově je největším zdrojem emisí uhlí, jeho podíl v roce 2010 poskočil na 8 %. Obrovské množství uhlí spotřebovali v Indii a Číně. Což jsou ekonomiky, které neustále rostou. Podle Johna Reillyho to ale může být paradoxně dobrá zpráva, protože si lidé uvědomí, jaká cena se v současnosti za růst platí. Vylepšení ekonomické situace v rozvojových zemích přináší zlepšení životních podmínek řady lidí. „Růst ekonomiky, který zároveň zvyšuje závislost na uhlí, jen ohrožuje svět,“ dodal Reilly.
V roce 2007 odhadoval Mezivládní panel o změnách klimatu IPCC zvýšení teplot do konce století mezi 1,1 až 6,4 °C oproti konci dvacátého století. Podle dat z amerického ministerstva energetiky by mohla být situace ještě horší.
Na druhou stranu rozvojové země, které se účastní kjótské dohody o snižování emisí skleníkových plynů, celkově emise snížily. Podle dat by se jim mělo podařit dosáhnout slíbeného cíle – snížení emisí o osm procent oproti objemu v roce 1990. USA k dohodě nikdy nepřistoupily.
V roce 1990 se bohaté země podílely více než 60 % na světových emisích, dnes je to zřejmě méně než polovina. Hlavní zátěž se tedy přesunula na rozvojové země a bez dohody mezi chudými a bohatými státy se řešení bude hledat jen těžko. A může se stát, že by se průmyslové země, které dosud snižování emisí prosazovaly, ocitly mimo dohody. „Problém je v tom, že se může velmi rychle stát, že to půjde mimo nás,“ říká Reilly.
Podle zprávy agentury AP "Biggest jump ever seen in global warming gases" vydané 3. 11. 2011.
reklama
Dále čtěte |
Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkujíOnline diskuse
Ještě horší než jsem myslel - 5. 11. 2011 - Vladimír Wagnerad 1) To, že tomu tak není, že by vznikaly řady z různými vlastnostmi, dokumentuje i shoda těch nezávislých zpracování.ad 2) Opravdu mě šokujete stále více. Na jedné straně hodnotíte kvalitu anglicky napsaného odborného textu. Na druhé pak píšete že text musíte slovo od slova překládat, že ani anglický text nedokážete jen prostě normálně číst. To, že máte problémy s prostým čtením a pochopením anglického textu, ukazuje i Váš příklad se záměnou 40 000 teplotních řad ze 40 000 jednotlivých měření. A tady ukazujete, že máte problémy i s logickým myšlením. Jestliže je v předchozím textu zmíněno 4 000 až 8000 meteostanic a v dalším by bylo 40000 měření. Dovedete si představit, že by se průměrně během existence jedné meteostanice pomocí ní pořídilo méně než deset měření teploty za dobu její existence? Mimochodem těch měření v databázi BEST je 1,6 miliardy a zmínil jsem to i v tom svém článku. A ten je česky a nemusíte se tedy obtěžovat s překladem angličtiny. A Váš odkaz na pana Googla. Můžete mi prosím proboha říci, ve kterém oboru pracujete a kde se pracovník obejde bez čtení anglických vědeckých či jiných textů. A pokud opravdu pracuje jako vědecký pracovník, tak bez anglicky psaných vlastních publikací? Připomenu historii naši diskuze. Z počátku jste prezentoval úplné nesmysly o studii, na kterou jste se ani nepodíval. Když jste na to byl upozorněn, tak jste se na ní zběžně koukl. A ať už z důvodů, že anglický text číst nedokážete nebo jste se o to ani nepokusil, tak jste prohlédl asi jen nadpisy kapitol a obrázky a podstatné informace vůbec nezaregistroval. A když jste byl opět na to upozorněn, tak jste si nechal studii Googlem přeložit a začal filozofovat nad tím, jak je špatně z formálního hlediska napsaná. Podle mého názoru nemůžete mít nic společného s žádnou intelektuální prací v žádném přírodovědném či technickém oboru. Tím méně vědeckou. To si nejspíše vymýšlíte. A pokud ne, tak to radši moc dále nerozvádějte, jinak uděláte ostudu svému pracovišti i škole, na které jste získával vzdělání. ad 3) I u nás od padesátých let vznikaly "soukromé" meteorologické budky na mnoha místech, které byly velmi blízko sebe a v podstatě dublovaly jiné. Zmenšením jejich počtu opravdu nemusí být snížena kvalita pokrytí měření teplot pro určování globální teploty. Navíc se v posledních desetiletích stále více využívají meteorologické satelity. Tu úvahu o kvalitě textu studie jste si mohl odpustit. Celý průběh naši diskuze ukazuje, jak málo chápete vědecké metody a dovedete vědecky diskutovat. O práci s anglickým textem a Vaší schopnosti jej pochopit a posoudit svědčí Váš poslední příspěvek dostatečně. |
