Emise skleníkových plynů loni rekordně vyskočily
Data za rok 2010 jsou vyšší, než předpokládaly nejhorší scénáře klimatického panelu v roce 2007. „Čím více mluvíme o potřebě snížit emise, tím více rostou,“ říká John Reilly, jeden z ředitelů programu globální změny na Massachusettském technickém institutu (MIT).
V roce 2010 vypustilo lidstvo do atmosféry o 564 milionů tun oxidu uhličitého více než v roce 2009. To znamená celkový růst o šest procent. Hlavní příspěvek připadá na tři země – Čínu, USA a Indii. Přitom USA a Čína mají na svědomí polovina onoho šesti procentního skoku.
„Je to opravdu velký skok,“ říká Tom Boden z analytického centra ministerstva energetiky v Oak Ridge. „Z hlediska produkce emisí skleníkových plynů to vypadá, že ekonomická krize skončila,“ řekl agentuře apod. Podle něj se v roce 2010 opět rozjela výroba i cestování, obojí postavené na fosilních palivech, hlavním zdrojem antropogenních emisí skleníkových plynů.
Celosvětově je největším zdrojem emisí uhlí, jeho podíl v roce 2010 poskočil na 8 %. Obrovské množství uhlí spotřebovali v Indii a Číně. Což jsou ekonomiky, které neustále rostou. Podle Johna Reillyho to ale může být paradoxně dobrá zpráva, protože si lidé uvědomí, jaká cena se v současnosti za růst platí. Vylepšení ekonomické situace v rozvojových zemích přináší zlepšení životních podmínek řady lidí. „Růst ekonomiky, který zároveň zvyšuje závislost na uhlí, jen ohrožuje svět,“ dodal Reilly.
V roce 2007 odhadoval Mezivládní panel o změnách klimatu IPCC zvýšení teplot do konce století mezi 1,1 až 6,4 °C oproti konci dvacátého století. Podle dat z amerického ministerstva energetiky by mohla být situace ještě horší.
Na druhou stranu rozvojové země, které se účastní kjótské dohody o snižování emisí skleníkových plynů, celkově emise snížily. Podle dat by se jim mělo podařit dosáhnout slíbeného cíle – snížení emisí o osm procent oproti objemu v roce 1990. USA k dohodě nikdy nepřistoupily.
V roce 1990 se bohaté země podílely více než 60 % na světových emisích, dnes je to zřejmě méně než polovina. Hlavní zátěž se tedy přesunula na rozvojové země a bez dohody mezi chudými a bohatými státy se řešení bude hledat jen těžko. A může se stát, že by se průmyslové země, které dosud snižování emisí prosazovaly, ocitly mimo dohody. „Problém je v tom, že se může velmi rychle stát, že to půjde mimo nás,“ říká Reilly.
Podle zprávy agentury AP "Biggest jump ever seen in global warming gases" vydané 3. 11. 2011.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Tak bohužel jste asi nepoučitelný - 6. 11. 2011 - Vladimír WagnerVíte, mě fascinuje, když někdo udělá chybu a pak, aby ji nemusel přiznat, tak se stále více zabředává a vrší stále další chyby. Pracuji v částicové a jaderné fyzice a tam opravdu není určitě menší důraz na rigoróznost, srozumitelnost atd. Alespoň podle seznamu publikací na netu jsem se podílel na více anglicky psaných vědeckých článků než Vy. I když většinou při práci ve velkých experimentálních kolaborací. Ale to není podstatné. Na angličtinu určitě expert nejsem, má je určitě "pidgin". I když myslím, že třeba používání jednotného čísla u přívlastku, které Vás tak udivilo, je v angličtině specifické. Jen pro nás Čechy je to nezvyklé :-) Ale opravdu nejsem expert na angličtinu. Doktorskou práci jsem také psal a navíc jsem ji redigoval svým PhD studnetům nebo oponoval jiným. Prostě jisté zkušenosti s psaním vědeckých prací mám.V tom dotazu jsem se ptal, zda studentům doporučujete vůbec publikace, ke kterým se v diplomce vyjadřují, nečíst. Tedy hodnotit něco, co vůbec neviděli. To je přece přesně to, co jste zde předvedl. Nic tam nebylo o tom, že by se měla doporučovat špatná práce. Jinak v mém populárním článku na Oslovi bylo postupně popsáno, co jednotlivé studie obsahují postupně i odkazy na ně všechny plus odkazy na databáze. Zároveň i na stránku projektu, kde jsou odkazy na všechny studie i s vysvětlením, co obsahují a smyslem projektu. Odkaz na projekt Vám uvedl i Marek F. Že jste si po urgencích, aby jste se alespoň na něco opravdu podíval, pak vybral jednu studii a kritizoval ji za to, že tam není něco, co bylo i deklarováno v jiné studii, je pouze Vaše chyba. Mě se to prostě jeví tak, že Vaše kritika formální stránky jedné ze studií projektu BEST je čistě samoúčelné zakrývání vlastní původní chyby. No, ale myslím, že už byla celá naše diskuze pro čtenáře dostatečně ilustrativní. Loučím se a přeji hezký zbytek víkendu. |



Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkují