Energetická koncepce: podle VHZJT se Česká republika bez jádra obejde, MPO nesouhlasí
| Státní energetická koncepce je dokument, který definuje priority a cíle pro energetiku a zároveň nastiňuje, jakým směrem se bude energetická politika státu ubírat, a to až s výhledem do roku 2030. Současná SEK byla schválená vládou v březnu 2004. Připomeňme, že v roce 2003 navrhlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) několik scénářů, z nichž byl vybrán scénář označovaný jako zelený. S ním ale zásadně nesouhlasilo ministerstvo životního prostředí (MŽP), které vypracovalo svůj vlastní scénář, označovaný jako fialový, který více akcentoval obnovitelné zdroje energie a úspory energie. MPO na základě námitek ze strany MŽP zelený scénář přepracovalo, vznikl tak scénář označovaný jako upravený zelený nebo také zelený U. Ten je v současnosti platným koncepčním materiálem. |
V současnosti platná energetická koncepce má podle sdružení V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín (VHZJT) dobře definované cíle – hovoří o maximální energetické nezávislosti, bezpečnosti a udržitelnosti. Jak ale tvrdí VHZJT, samotná koncepce jde proti těmto cílům. „Ve skutečnosti se počítá s tím, že se v roce 2030 naše energetická závislost zvýší o 4 procenta oproti roku 2003,“ říká Martin Halama z VHZJT. Také další priorita je podle Halamy nenaplněna. „Vysoký podíl jaderné energetiky, centrálně vyráběné elektřiny, využití zemního plynu a ropy odporuje požadavku na maximální bezpečnost,“ říká Halama. Ani udržitelnost podle něho není kvůli nízkému podílu využití úspor a obnovitelných zdrojů naplněna.
Pro VHZJT vypracoval nový návrh koncepce právě Martin Halama. Podle něho je možné postavit energetickou koncepci na úsporách energií a na obnovitelných zdrojích energie. „Potenciál úspor energie je 1459 PJ, obnovitelné zdroje energie mají potenciál 1028 PJ. Dohromady jde o potenciál 2487 PJ. Spotřeba primárních energetických zdrojů byla v roce 2007 1878 PJ,“ říká Martin Halama.
„Náš scénář energetické koncepce vychází ze schválené koncepce z roku 2004. Podle našich propočtů zde je tak velký potenciál úspor energií a obnovitelných zdrojů energie, že se lze obejít zcela bez jádra. Bylo by možné odstavit zastaralé uhelné elektrárny a uhlí použít jen v moderních zdrojích s akumulací tepla,“ říká Martin Halama, který tuto alternativní koncepci zpracovával. V rámci označování jednotlivých návrhů barvami (viz box) přiřadil Halama svému scénáři označení oranžový.
„Energetická dovozní závislost může poklesnout na hodnoty 10 – 20 % k roku 2030 díky využití mixu potenciálu technických úspor energie, obnovitelných zdrojů energie a domácích fosilních zdrojů,“ říká Martin Halama dále. Kvůli bezpečnosti energetiky by podle jeho návrhu mělo dojít k útlumu jaderné energetiky. Aby se snížily ztráty z přenosové soustavy, mělo by dojít decentralizaci elektroenergetiky, u vytápění by naopak bylo lepší z individuálního topení přejít centralizaci výroby tepla a centralizaci využití zemního plynu. Měla by se realizovat energetická daňová reforma.
„Jaderná energie není v naší koncepci vyřazena jen kvůli bezpečnosti, ale i kvůli dovozní závislosti. Proti jádru podle Halamy hovoří i další argumenty, jako dlouhá doba výstavby nebo nepraktičnost provozu s dlouhými odstávkami provozu.
S útlumem jaderné energetiky a energie z uhlí by podle Halamy kvůli průchodnosti souvisely i částečné kompenzace utopených nákladů pro dané podniky. I tak by se to prý vyplatilo, protože energie z některých obnovitelných zdrojů energie je levnější. „Energie z obnovitelných zdrojů jako je palivové dřevo, štěpka, sláma nebo elektřina z vody, je levnější než fosilní a jaderná energie již za dnešních cen. Další druhy OZE jsou výhodnější, pokud se započítají ekologické a sociální externality. Ostatní obnovitelné zdroje budou výhodné při použití nejmodernější techniky. Tím se myslí náhrada drahé a zastaralé fotovoltaiky na bázi křemíku solárně-tepelnou technikou či fotovoltaikou na jiné bázi,“ tvrdí Halama.
 |
|
|
Je možné se v budoucnu obejít bez jaderné energie? VHZJT tvrí, že ano, MPO tvrdí, že její podíl bude naopak narůstat. Na ilustračním snímku jaderná elektrárna Dukovany.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
| Foto: Petr Adamek/Wikimedia Commons |
VHZJT kromě své koncepce předkládá i tři posudky, které si nechalo zpracovat od dvou odborníků. Podle nich za daných podmínek vychází nejlépe právě scénář oranžový, tedy ten od VHZJT.
První dva posudky zpracoval Josef Říha, emeritní profesor ČVÚT. Jeho studie posuzovaly několik scénářů energetické koncepce podle dvou zadání. První studie se zaměřila na multikriteriální analýzu tří scénářů – zeleného (původní neupravený návrh MPO z roku 2003), fialového (protinávrh z dílny MŽP) a oranžového (VHZJT).
Multikriteriální analýza zvažovala 28 kritérií, které vycházejí z ekonomických, ekologických, sociálních a bezpečnostních hledisek. Vyhodnocení se provedlo ve dvou variantách, v prvém měly všechna kritéria stejnou váhu, v druhém jim pak byly přisouzeny různé váhy. Největší relativní váhu mělo kritérium bezpečnosti provozu, míra stupně decentralizace a počet osob, které bude nutno přemístit. „Největší míru užitku přisoudila studie oranžovému scénáři, který vypracovala VHZJT, na druhém místě je fialový scénář podle ministerstva životního prostředí a jako nejméně užitečný se ukázal zelený scénář MPO,“ komentuje svá zjištění Josef Říha.
V druhé studii provedl Josef Říha analýzu rizik. Zkoumal při tom čtyři scénáře, z toho dva jsou stejné, jako v předchozí studii (scénář fialový z dílny MŽP a oranžový z dílny VHZJT). Nově pak posuzoval tzv. zelený upravený (návrh MPO, který byl na základě připomínek MŽP upraven). Posledním scénářem je pak nedávná zpráva Nezávislé energetické komise, tedy tzv. Pačesovy komise. V analýze bylo použito 21 indikátorů rizika. Při vyhodnocení se pracovalo se čtyřmi třídami nebezpečí, od malého nebezpečí až po nebezpečí, které se blíží jistotě. Pokud nějaké řešení spadá již do této čtvrté skupiny, mělo by být podle studie považováno za nepřijatelné. Z analýzy vyplynulo, že fialový scénář (MŽP) obsahuje takováto řešení tři, oranžový (VHZJT) jedno, upravený zelený (MPO) pět a NEK jedenáct. „Podle studie je z hlediska bezpečnosti nejlepší scénář, který zpracovala VHZJT, na druhém místě scénář MŽP a třetí je upravený scénář MPO. Nejrizikovější se ukázal scénář, který vyplývá ze zprávy NEK,“ říká Josef Říha.
VHZJT objednalo posudek i od Ivana Beneše ze společnosti CityPlan, který posuzoval zranitelnost energetiky vybudované podle zeleného upraveného, fialového a oranžového scénáře. „Z hlediska elektroenergetické bezpečnosti zajišťuje v případě krizových situací nejvyšší míru ochrany obyvatelstva scénář oranžový,“ říká Beneš. „Jeho realizace ale může narazit na různé bariéry ekonomického respektive podnikatelského charakteru.“ Podle Beneše je z hlediska ochrany obyvatelstva žádoucí, aby při obnově energetického hospodářství byla zajištěna alespoň 1/3 energetických potřeb České republiky tímto navrhovaným způsobem, protože nejlépe umožňuje přežití mimořádných událostí.
Šance, že se s návrhem VHZJT bude někdo vážně zabývat, je zřejmě mizivá. V současnosti připravovaná aktualizace již prošla připomínkovacím řízení. „Příprava dokumentu proběhla standardně, tj. včetně vypořádání připomínek, ke kterému došlo na přelomu roku. Do připomínkového řízení se velice aktivně zapojilo MŽP, které své připomínky jistě konzultovalo také s environmentálně zaměřenou odbornou veřejností,“ říká Tomáš Bartovský na otázku, zda se MPO bude zabývat jinými než vlastními návrhy dokumentu.
 |
||
|
Podle VHZJT by velkou úlohu měly hrát obnovitelné zdroje energie a úspory energie. MPO s tím souhlasí, ale podle něho nelze vsadit vše jen na tuto kartu. Na snímku hořící dřevní štěpka v obecní výtopně Hostětín.
|
||
| Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz |
„U nás se jen těžko překonává v Česku vyvinutý a stále zdokonalovaný systém ignorování podnětů občanů, a to nejen v energetice,“ říká k tomu Vladimír Halama z VHZJT, otec Martina Halami. Podle jeho názoru nemá MPO podkladové materiály obdobně zpracované jako je má sdružení, a musí proto k jejich návrhu mlčet. „To nám umožní na to poukazovat a žádat vědecký přístup k návrhu oficiální koncepce, kde budou použity nástroje jako integrované plánování energetických zdrojů, multikriteriální a rizikové analýzy,“ říká Vladimír Halama.
Výtky Martina Halami, že jaderná energetika je cenově nekonkurenceschopná, pokud se započtou náklady vyplývající z bezpečnostního rizika a ze závislosti na dovozu paliva, nejsou podle Tomáše Bartovského na místě. „Jaderná energetika bude v ČR v následujících letech stále významnějším nízkoemisním zdrojem energie,“ říká Bartovský.
Oranžový scénář VHZJT počítá s tím, že většinu potřeby primárních zdrojů energie by uspokojily technologické úspory a využití obnovitelných zdrojů energie. MPO s určitou mírou úspor a obnovitelných zdrojů energie počítá. „Avšak vsadit pouze na tuto kartu, aniž by se rozvíjely další energetické zdroje a energetická soustava jako celek, je z dlouhodobého hlediska omyl,“ říká Tomáš Bartovský.
Podle posudku Josefa Říhy se jako nejméně bezpečná ukazuje varianta energetiky, založená na výstupech tzv. Pačesovy komise. Podle něj bylo celkem 11 bezpečnostních kritérií ohodnoceno jako hraničící s jistou. Na otázku, zda takové zjištění MPO neznepokojuje, odpověděl Bartovský, že Pačesova zpráva byla jedním z důležitých referenčních dokumentů při aktualizaci SEK. „Jedním z hlavním principů, na kterých SEK stojí, je energetická bezpečnost ČR. Aby byla zajištěna co nejvyšší bezpečnost dodávek energií, je zapotřebí provést energetické úspory a maximálně využít domácí energetické zdroje. To je cesta, jak potenciální bezpečnostní rizika odvrátit.“
Jak zmínil Tomáš Bartovský, připravovaná aktualizace prošla připomínkovacích řízením. Dostalo se jí i kritiky na poli politickém. Začátkem roku ve svém článku na Britských listech do návrhu pustil Petr Petržílek, stínový ministr životního prostředí za ČSSD. Podle něho byl návrh, který vznikl pod dohledem ministra Martina Římana, koncepčně zcela chybný. Podle Petržílka tehdejší verze nerespektovala mezinárodní závazky ČR v oblasti úspor energie a využití OZE, byla postavena na zastaralých technologiích a novým technologiím nedává potřebný prostor, nepředpokládala výrazný růst nákladů na výrobu energie z paliv produkujících velké množství oxidu uhličitého a předpokládala pokračující devastaci severních Čech těžbou uhlí a uranu. Petržílek dále zmiňoval, že návrh neklade dostatečný důraz na úspory energie a využívání OZE a nevede k dostatečnému omezení emisí skleníkových plynů a jiných škodlivin.
Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo ještě tento měsíc zveřejnit aktualizaci SEK, která počítá s výhledem až do roku 2050. Proklamovaným záměrem MPO je rozvíjet všechny druhy energie. Schválit novou SEK by ale neměla současná úřednická vláda, ale až nová vláda vzešlá z voleb.
reklama
