Energeticky úsporné budovy mohou ušetřit 60 % energie, říká studie Hnutí DUHA
 |
|
| „Čísla ukazují, že každý z nás může mít pohodlný, teplý a zdravý domov a přitom můžeme každoročně snížit emise CO2 o miliony tun,“ říká Vojtěch Kotecký (vpravo). | |
| Foto: Martin Mach/Ekolist.cz |
„Ta enormní čísla docela dobře ukazují, proč musí být efektivnost leitmotivem české energetické debaty. Ta se zatím točí kolem toho, jestli používat uhlí nebo atom, jestli a kolik obnovitelných zdrojů, zda ropu nebo biopaliva a kolik zemního plynu. Ale naše studie ukazuje, že tyto otázky jsou ve světle čísel, kolik by se dalo uspořit, bezmála jako poznámka pod čarou,“ říká Kotecký. A uvádí příklad - asi 48 % zemního plynu se u nás spotřebuje na vytápění domácností. „Pokud bychom využili možnosti, jak snížit spotřebu při vytápění, ohřevu vody a spotřebě elektrické energie v domácnostech, pak můžeme snížit dovozy zemního plynu z Ruska asi o 60 procent,“ říká Kotecký. Podle Hnutí DUHA jsou možné úspory šestkrát vyšší, než kolik energie by se vyrobilo z „kontroverzního“ uhlí pod severočeskými obcemi. „Úspory odpovídají tří a půl násobku roční výroby Dukovan,“ uvádí další srovnání Kotecký.
Hnutí DUHA a další spolupracují organizace budou proto prosazovat opatření, která umožní českým domácnostem snížit jak emise CO2, tak účty za teplo a další energie. Stát by také měl přispět ke snížení energetické náročnosti ekonomiky a závislosti na dovozu paliv a rozhýbání odvětví, která posunou českou ekonomiku dopředu. „Například britská vláda nedávno oznámila, že od roku 2016 bude pro všechny nové budovy povinný nízkoenergetický standard. Britský ministr financí předložil finanční programy, které mají motivovat domácnosti k investicím do nízkoenergetických budov,“ odkazuje na zahraniční vzory Kotecký.
Miroslav Šafařík za společnost Porsenna představil metodologii studií. „Zatímco klasické prognózy říkají, že spotřeba energie musí stále růst, tato studie říká, že můžeme snižovat spotřebu energie, aniž bychom se vzdali životní úrovně. Studie vychází z moderní formy prognózování, která zohledňuje současné technologie a naše současné představy o budoucnosti. Není to obrazně řečeno připravování se na minulé války,“ prohlásil Miroslav Šafařík. Samotný základ studií vycházel z údajů Českého statistického úřadu a údajů šetření Energo 2004. Základním východiskem byl předpoklad demografického vývoje, počet dostavěných a zrekonstruovaných bytů nebo vývoj spotřeby energie.
 |
||
| Technický potenciál úspor energie v bytovém sektoru činí 141,9 PJ (141,9 x 1015 J), což je přibližně 60 % současné celkové spotřeby energie v bytovém sektoru. Technický potenciál úspor je největší ve sféře vytápění (71,2 % současné spotřeby) a přípravy TUV (34,4 % současné spotřeby), u nezaměnitelné elektřiny (27,2 % současné spotřeby), nejnižší potenciál úspor pak vykazuje vaření (22 % současné spotřeby energie). | ||
| Zdroj: Studie Hnutí DUHA |
Ze studie vyplývá, že domácnosti mají největší spotřebu energie ve vytápění, zatímco sektor služeb má naopak největší spotřebu elektrické energie. "Je otázkou, do jaké míry je tato elektrická energie zaměnitelná, tedy do jaké míry se používá elektřina na vytápění. Nezaměnitelnou energii spotřebovávají spotřebiče, které jinak než na elektrickou energii nefungují,“ vysvětluje Miroslav Šafařík.
Podle něho ale není samospásné použít jenom technická opatření. „Můžete mít zateplený dům, který má stejnou spotřebu jako nezateplený, protože velkou roli také hraje chování obyvatel domu a to, zda se někdo stará o regulaci spotřeby,“ říká Šafařík. „Technický potenciál v domech pro bydlení činí podle studie asi 60 % současné spotřeby, nejvíce lze ušetřit na vytápění, následně na ohřevu teplé užitkové vody a pak na nezaměnitelné energii. V terciárním sektoru se dá ušetřit zhruba 46 % energie.“
Studie také zjišťovaly bariéry, které stojí v cestě úsporám. „Jde například o setrvačnost odvětví. Máme technologie, ale nemáme firmy, které by s nimi uměly pracovat. Staví se často ve spěchu a firmy nemají čas na vzdělávání svých pracovníků,“ vyjmenovává Šafařík. Jako další bariéry vytipovala studie například růst cen energií a na to navázaný růst veškerých cen nebo nedostatek dlouhodobých úvěrů na 15-20 let. „Chybí také jednoznačné silné cíle a strategie státu, dále je nízké povědomí veřejnosti o možnostech úspor,“ uzavírá Šafařík.
Nízkoenergetické domy nejsou praktické jen z důvodů energetických a finančních úspor. Podle Davida Pecha ze společnosti CityPlan jsou nízkoenergetické domy také výhodnější například při tzv. blackoutech, tedy při situacích, kdy zcela zkolabují dodávky elektrické energie. „Nízkoenergetický dům má například vysokou tepelnou setrvačnost, takže v něm lze lépe přežít delší krizové situace,“ tvrdí Pecha.
Zveřejněné studie jsou první ze série publikací a výzkumů, kterými chce Hnutí DUHA přispět k debatě o energetické politice. „Chceme posunout debatu od toho, co bychom jako stát dělat neměli, k tomu, co jako stát udělat můžeme,“ popisuje vizi Vojtěch Kotecký.
Obě studie jsou dostupné na webu Hnutí DUHA:
Studie potenciálu úspor energie v terciárním sektoru do roku 2050
Studie potenciálu úspor energie v obytných budovách do roku 2050
Výtah z obou studií: Potenciál úspor energie v obytných budovách a administrativních budovách do roku 2050
reklama
