Energetika: Kužvart přehlasován
MŽP, ve shodě s řadou ekologických organizací, koncepci vyčítá především absenci variantního řešení a nekomplexnost. "Myslím, že tu nejde o koncepci státu, ale spíše resortu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO)," říká Dalibor Stráský, poradce ministra Kužvarta pro energetiku. Podle Stráského koncepce klade důraz na vytyčení cílů energetické politiky a již se nijak nevěnuje ekonomickým nástrojům, jak těchto cílů dosáhnout. Nezabývá se ale žádným návrhem řešení případných sociálních a ekonomických dopadů. Jde například o nárůst nezaměstnanosti po odstavení některých dolů, nebo o sociální dopady deregulace cen paliv a energií.
Příliš mnoho ale
V praktické rovině ochrany životního prostředí jsou kritizovány především cíle energetické politiky v oblasti zvyšování (či nezvyšování) úspor energie a využívání (či nevyužívání) obnovitelných zdrojů, což jsou jedny z hlavních předpokladů pro trvale udržitelný rozvoj. "Navrhované navýšení podílu obnovitelných zdrojů o 3 - 6% do roku 2010 je absolutně neodpovídající 12% navýšení plánovanému Evropskou unií (EU)," uvádí Stráský jako příklad. V souvislosti s EU upozorňuje na problematické množství žádostí o přechodné období.
Těžko může dojít k efektivnější spotřebě energie bez výrazného tlaku na malé i velké odběratele, nebo alespoň důrazného a přesvědčivého vyjádření vlády směrem k šetření a k odklonu od využívání neobnovitelných zdrojů. Ani jedno v energetické politice nenalezneme.
Za to tam objevíme další plány na využívání atomové energie, což je v přímém rozporu se Státní politikou životního prostředí. Ta totiž s výstavbou dalších jaderných bloků nepočítá. Výrazné změny se nedočkáme ani v těžbě našeho nejvýznamnějšího neobnovitelného zdroje - hnědého uhlí. Jako úlitba ekologům se zdá být zavržení zrušení těžebních limitů v severních Čechách, opuštění plánu na otevření dolu Frenštát a na prodloužení těžby uranu.
Podobnou kritiku sklidilo posouzení vlivů Návrhu energetické politiky na životní prostředí, které prováděla firma March Consulting. To, že firma neupozornila na jeden z hlavních nedostatků, tedy absenci variant možného vývoje a důsledně se vyhýbala kritickému přístupu k materiálu, jakož i podivný průběh veřejného projednávání EIA 12. listopadu 1999 (viz EkoList 12/99) zřetelně poukazuje na kvalitu tohoto konkrétního "nezávislého posouzení".
Úspory a čísla
Že má dosavadní energetická politika výrazné rezervy právě ve zmiňované oblasti úspor a podpory obnovitelných zdrojů mimo jiné potvrzuje Analýza dotací v energetice, kterou si nechali zpracovat Greenpeace u nezávislého Střediska pro efektivní využití energie (SEVEn). Z této zprávy vyplývá, že za pětileté období 1994 - 1998 dosáhly dotace na výrobu energie z fosilních paliv (tedy neobnovitelných zdrojů) výše 113 miliard korun. Naproti tomu podpora úspor a obnovitelných zdrojů energie činila pouhých 3,7 miliard. Tento výrazný rozdíl je podle Tomáše Neničky z Greenpeace způsoben právě nedostatečným odhodláním české vlády k razantnímu obratu ve způsobu získávání energie. "Nemyslím si, že obnovitelné zdroje by byly příliš drahé, je to jen otázka množství. Je výrazný rozdíl v ceně, když prodám deset solárních zdrojů za rok, nebo když jich prodám tisícovky," říká Nenička.
Je třeba připomenout, že první vlaštovkou v podpoře úspor a alternativních zdrojů energie by mohl být tzv. zelený "haléř", který vláda schválila v rámci zákona o hospodaření s energiemi 5. ledna. Podle něj budou výrobci elektrické energie z každé prodané kilowatthodiny platit jeden haléř do Státního fondu životního prostředí (SFŽP). SFŽP by tak měl získat asi půl miliardy na podporu úspor energie a obnovitelných zdrojů. "Tento krok lze jen uvítat," říká Edvard Sequens. "Otázkou je jak se bude s penězi nakládat dál. Mám obavy, aby se dostaly ke správným projektům," dodává. Tuto problematiku by měl podle Stráského vyřešit připravovaný zákon o SFŽP. Zákon o hospodaření s energiemi ještě musí projít parlamentem a i potom bude zelený haléř jen jeden z ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí. K dalším by měly patřit například slibované ekologické daně, které by měly přispět k hospodárnějšímu nakládání s energií.
Jisté ale je, že nejsou zahrnuty v nové energetické politice vlády. Vláda zároveň s přijetím koncepce uložila ministru Grégrovi ve spolupráci s vicepremiérem Špidlou dopracovat chybějící sociálně ekologické aspekty.
reklama
