EU chce slevit ze svého požadavku na národní opatření
EU dosud trvala na tom, aby se redukce emisí skleníkových plynů prováděla převážně "domácími" opatřeními, jako jsou omezování škodlivých aktivit, zavádění čistých technologií a úspory energie ve vlastní zemi. USA, Japonsko a Kanada se naopak snažily prosadit, aby kjótské limity mohly být zmírněny výměnou za pomoc při zalesňování nebo aby bylo možné obchodovat s emisemi.
Voynetová včera naznačila, že by se EU mohla zříci požadavku, aby národní opatření představovala 50 % závazků, dohodnutých před třemi lety v Kjótu. Požaduje ovšem schválení účinného systému sankcí tak, aby pokuty vybrané za neplnění těchto závazků přicházely do fondů ekologické pomoci rozvojovým zemím. Voynetová si podle ČTK myslí, že tento návrh by mohl znamenat zásadní průlom v jednáních haagské konference.
Podle ČTK byla včerejší jednání zaměřena na tři klíčové otázky. Především šlo o to, zda do propadů zahrnout i oxid uhličitý polapený mladými lesy. Tento návrh prosazují lesnaté země jako USA, Kanada a Rusko, EU oponuje tím, že míru polapeného CO2 neumí dosud nikdo změřit. Vedle toho se včera projednávala právě i otázka sankcí a kontroly plnění závazků. Třetí projednávanou věcí byl jeden z mechanismů protokolu z Kjóta - obchodování s emisemi ("emission trading").
Delegáti měli v Haagu ukončit jednání původně do dnešní půlnoci. Předseda konference, nizozemský ministr životního prostředí Jan Pronk, ale už včera večer prohlásil, že na jednání "je čas až do sobotního odpoledne".
reklama
