Evropská komise podle eurokomisaře zvažuje odklad části metanového nařízení pro dovoz paliv

Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen naznačil, že Evropská komise zvažuje zhruba roční odklad části nařízení o metanu týkající se dovozu fosilních paliv. Jörgensen to uvedl před neformálním jednáním unijních ministrů energetiky v Bruselu. Na odklad platnosti části nařízení tlačila zejména Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Metanové nařízení zavádí přísnější pravidla pro emise metanu při těžbě a dovozu ropy a plynu do Evropské unie. Česko spolu s dalšími zeměmi žádá odklad celé normy kvůli obavám, že by nové povinnosti pro firmy mohly vést k narušení dodávek ropy a plynu. Unijní exekutiva zatím ale pouze státům doporučila, aby o tři roky odložily pokuty za porušení pravidel.

"Po vyslechnutí mnoha členských států jsem pověřil úředníky, aby prověřili možnosti odkladu části nařízení týkající se dovozu, tedy data, od kterého by tato pravidla vstoupila v platnost," řekl dnes novinářům v Dublinu Jörgensen. Odklad by musely následně schválit členské státy EU a Evropský parlament.

Eurokomisař zároveň zdůraznil, že případný odklad by neznamenal, že EU ustupuje od svých klimatických ambicí. "Nařízení o metanu je něco, na co můžeme být hrdí. Staví nás do čela boje proti změně klimatu, což je mimořádně důležité, zvláště nyní, kdy se jiné části světa podle našeho názoru ubírají špatným směrem," dodal Jörgensen.

Nařízení EU o emisích metanu v energetice vstoupilo v platnost v srpnu 2024 a jeho jednotlivé povinnosti se zavádějí postupně. Od 1. ledna 2027 mají pro dovozce fosilních paliv začít platit další požadavky týkající se emisí metanu spojených s dováženou ropou, plynem a uhlím. Dovozci budou muset mimo jiné prokazovat, že producenti ve třetích zemích používají odpovídající systém měření, vykazování a ověřování emisí. Právě k této části se nyní soustřeďují obavy některých členských států, podle nichž ve třetích zemích není dostatek měřičů a nezávislých ověřovatelů.

Česká republika na problém upozorňovala už na jaře. Čeští zástupci společně s dalšími státy předložili Evropské komisi v dubnu takzvaný non-paper, v němž požadovali odklad klíčových povinností pro dovozce. Premiér Andrej Babiš následně napsal dopis předsedkyni EK Ursule von der Leyenové. Obavy mezitím zesílily v souvislosti s energetickou krizí, která nastala po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě a přerušení dopravy v Hormuzském průlivu. Některé členské státy upozorňovaly na to, že přísné požadavky na dovoz by v době napjaté situace na energetických trzích mohly zkomplikovat nebo zdražit dovoz plynu a ropy do EU.

---

reklama

---