Evropská komise žádá ratifikaci mezinárodních úmluv o POP
Současně se Komise také rozhodla předložit takové nařízení, které by naplňovalo všechny povinnosti vyplývající z mezinárodních úmluv a umožnit tak rychlou ratifikaci Evropskou unií.
"Tyto POP-úmluvy jsou z hlediska životního prostředí určitým přelomem a dokazují mezinárodní snahu o odstranění takových chemikálií, které jsou perzistentní, vysoce toxické a hromadí se jak v lidském organizmu tak i v přírodě. Prováděcí návrh Komise jde ale ještě dále než mezinárodní závazky a klade důraz na produkci a použití mezinárodně uznaných POP. Navrhovaný systém REACH (registrace, posouzení a autorizace chemikálií) bude v budoucnu k tomuto legislativnímu rámci doplněn a zpřísní tak kontrolní mechanismy EU u všech perzistentních a toxických chemikálií, které se hromadí v organizmu," řekla k tomu Margot Wallström, členka Komise odpovědná za otázky životního prostředí.
Pokud by Rada a Parlament tuto otázku rychle projednal, mohla by podle Wallströmové vedoucí úlohu v globálním boji proti nebezpečným chemikáliím získat právě Evropská unie.
EU a její členské státy podepsaly POP-protokol v červnu 1998. Ten stanovuje celkem 16 nejdůležitějších škodlivých látek a stanovil zvláštní opatření ke kontrole jejich produkce, použití, emisím a likvidaci. Tento protokol dosud podepsalo 36 ze 48 smluvních stran a aby mohl protokol vejít v platnost, jsou nutné ještě celkem dvě ratifikace.
Dva roky po té (květen 2001) byla předložena k podpisu Stockholmská úmluva, která zavedla 13 POP, z nichž všechny byly již obsaženy v předcházejícím protokolu. Jednalo se o 8 prostředků na hubení škůdců, 2 průmyslové chemikálie a tři skupiny odpadních produktů, jako jsou např. dioxiny. K dnešnímu dni podepsalo tuto úmluvu celkem 150 vlád včetně EU a 30 z nich ji už také ratifikovalo, mezi nimi i Česká republika. Stále ještě ale zbývá alespoň 20 ratifikací, aby dohoda skutečně vstoupila v platnost. To by se podle některých odhadů mohlo podařit do konce letošního roku.
Mezi škodlivými látkami, které se každoročně díky lidské činnosti dostanou do životního prostředí, patří POP mezi nejnebezpečnější. Jsou totiž vysoce toxické a mají mnoho škodlivých účinků, které mohou jak u člověka tak u zvířat vést ke smrti, onemocnění nebo vývojovým vadám. Vedle toho mohou také způsobit rakovinu, alergie nebo přecitlivělost organizmu, poškození centrálního nervového systému, poruchy reprodukce nebo imunitního systému. Jejich odbourání z životního prostředí může trvat léta či dokonce desetiletí, protože se jedná o látky s vysoce stabilními vazbami.
reklama
