Evropský parlament chce zachovat rušení emisních povolenek a limit rezervy zvýšit na 650 milionů

Europoslanci dnes schválili změnu dubnového návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Komise navrhla upravit takzvanou rezervu tržní stability (MSR), která reguluje nabídku povolenek na trhu. Nově by povolenky neměly být zneplatňovány v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Místo toho by měly zůstat v rezervě jako zásoba do budoucna. Poslanci ale na plenárním zasedání ve Štrasburku odhlasovali, že chtějí mechanismus zneplatňování zachovat a od 1. března 2027 jen zvýšit jeho práh na 650 milionů povolenek. Plenární zasedání EP podpořilo tyto změny 367 hlasy (240 europoslanců bylo proti a 59 se zdrželo hlasování). Evropský parlament nyní zahájí jednání s Radou EU, která zastupuje členské státy, o konečném znění právního předpisu.

Rezerva tržní stability snižuje nabídku emisních povolenek na trhu v případě jejich přebytku a naopak je uvolňuje při jejich nedostatku. Změna podle unijní exekutivy posiluje roli mechanismu MSR jako nárazníku a zlepšuje jeho schopnost reagovat na budoucí vývoj, včetně napětí na trhu nebo nadměrné proměnlivosti cen. Cílem je tedy zvýšit stabilitu a předvídatelnost, uvedla již dříve komise. Změnu systému emisních povolenek žádá mimo jiné český premiér Andrej Babiš.

Cílem návrhu EP je zajistit řádné fungování trhu s emisními povolenkami a rezervy tržní stability, zvýšit dlouhodobou předvídatelnost trhu a přispět ke klimatickým cílům EU pro roky 2040 a 2050, stojí v tiskovém prohlášení europarlamentu. Zvýšením prahové hodnoty pro rezervu tržní stability na 650 milionů emisních povolenek by se podle EP zachovala dostatečně velká rezerva k vyrovnání nabídky a poptávky a zároveň by se zabránilo možnému nadměrnému hromadění povolenek v rezervě.

"Dnešní hlasování představuje správnou rovnováhu mezi klimatickými ambicemi a průmyslovou konkurenceschopností," uvedl zpravodaj návrhu, italský europoslanec Pierfrancesco Maran z frakce socialistů a demokratů (S&D). "Dohoda podpořená širokou většinou připravuje půdu pro revizi systému EU ETS a dokazuje, že ambiciózní klimatická a průmyslová politika mohou jít ruku v ruce," dodal.

Krok ihned odsoudil český europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který je stínovým zpravodajem konzervativní frakce ECR k návrhu. Podle Vondry jsou v současné době jedním z největších problémů vysoké ceny energií, které trápí domácnosti, podniky a průmysl. Jde přitom o jeden z důvodů, proč EU zaostává za Spojenými státy a Čínou. "Potřebujeme stabilní a předvídatelný trh s uhlíkem. Komise problém pochopila a předložila jednoduchý a citlivý návrh na zastavení zneplatňování povolenek v rezervě tržní stability," uvedl Vondra.

Ve výboru EP pro životní prostředí (ENVI) byl nicméně následně dojednán kompromis, na kterém se podle něj dohodla nejsilnější Evropská lidová strana (EPP) s frakcí socialistů a demokratů (S&D) a frakcí Zelených. "Výsledek je kompromis výboru pro životní prostředí, který komisní návrh dále ozeleňuje, protože zavádí limity pro zneplatnění povolenek," dodal český europoslanec.

Čeští europoslanci z frakce EPP ale kritiku odmítli. Luděk Niedermayer (TOP 09) ocenil, že se relativně rychle podařilo dosáhnout shody na kompromisním řešení a práh 650 milionů povolenek v rezervě označil za poměrně velký. Podobně se vyjádřila i Danuše Nerudová (STAN), podle které se lidovecká frakce vždy jako první snaží dosáhnout dohody s frakcemi, na jejichž půdorysu vznikla nová Evropská komise, tedy se sociálními demokraty, frakcí Obnova Evropa (Renew Europe) a frakcí Zelených.

Čeští zástupci frakce Patrioti pro Evropu, ve které jsou europoslanci hnutí ANO a Antonín Staněk (zvolen za Přísahu), podle Nerudové celou situaci podcenili. Rovněž i konzervativní ECR určila svého stínového zpravodaje až na poslední chvíli, což zkomplikovalo vyjednávání, dodala česká europoslankyně.

Kromě dubnového návrhu týkajícího se rezervy tržní stability přišla EK v červenci s celkovou revizí systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. V ní hovoří například o tom, že chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Jednání o těchto návrzích v Evropském parlamentu teprve začala.

Systém emisních povolenek ETS má motivovat firmy ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií.

Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Systém ETS 2 má být zprovozněn po ročním odkladu v roce 2028 a měl by se týkat silniční dopravy či vytápění budov.

---

reklama

---