Fahle: Změňte energetiku, kupte si společně se sousedy solární elektrárnu
 |
||
| Rolf Fahle: Když budete chtít vysušit rybník, nepověříte tím žáby. Změnu energetiky neudělají energetické firmy, ale musíte to udělat vy, každý z vás. | ||
| Foto: Martin Mach/EkoList |
„Dnes je již jasné, že stoprocentní využívání obnovitelných zdrojů je nutností. Je jen otázka, kdy se tak stane,“ tvrdí Fahle. „To znamená, že se musí změnit naše energetika. Ale když budete chtít vysušit rybník, nepověříte tím žáby. Změnu energetiky neudělají energetické firmy, ale musíte to udělat vy, každý z vás.“
„Je potřeba mít na paměti, že změna energetiky nás bude dříve či později stát mnoho peněz. Ty nezaplatí stát ani „žáby“, ale opět každý z nás,“ prohlásil Fahle. Budoucnost vidí Fahle v solární energii: „Za 7 minut dopadne na Zemi tolik sluneční energie, která by dokázala pokrýt spotřebu celého lidstva za 24 hodin.“ Pro jednotlivce je ale příliš nákladné pořídit si vlastní solární elektrárnu. Aby byl převrat v energetice možný, musí se podle Fahleho spojit ekologie s ekonomií.
Fahle jako východisko nabízí model podílového financování, který se začal používat v Bavorsku. Pro takový způsob financování solární energetiky je nutné, aby byly po dostatečně dlouhou dobu garantovány výkupní ceny energie (v ČR je garantována doba 15 let, v Německu 20 let), nezbytné je určit, kdo za společně vlastněnou elektrárnu nese odpovědnost a kdo je plátcem daní.
„Jde jen o to, aby se našel někdo, kdo to zorganizuje. V Bavorsku to funguje tak, že se několik lidí dohodne na spolupodílnictví, uzavřou spolu smlouvy a pak vystupují jako jeden investor. Pronajmou si střechu, na které je nainstalována solární elektrárna. Pak už jen zajistí provozovatele, někoho, kdo udržuje elektrárnu v chodu,“ popisuje spolupodílnictví Fahle. Podle jeho slov k tomu stačí čtyři dokumenty: smlouva o připojení do rozvodné sítě, smlouva s majitelem střechy, pojištění a pak jednotlivé smlouvy mezi investory.
Aby byl v budoucnosti převrat v energetice co nejvíce sociálně únosný, je podle Fahleho potřeba, aby se zapojilo co nejvíce těch, kteří se mohou podílet na jeho financování. „Bylo by špatné, kdyby se z toho stala příležitost pro zbohatnutí několika vyvolených,“ prohlásil Fahle. Nejlépe se lze zapojit na komunální úrovni, kde jsou i vhodné podmínky. „Jde o projekty efektivní v dlouhodobém měřítku. Měly by vzejít z lokální komunity, kde se mohou lidé spojit a společně elektrárnu financovat,“ míní Fahle.
V Bavorsku je v současnosti největší trh se solární energií. V roce 2000 zde bylo instalováno 400 kW solárních panelů, v roce 2002 již 2,5 MW a v současnosti je to kolem 4,5 MW. „Největší zájem o solární energii v Bavorsku rozjely právě lokální solární elektrárny, které si zainvestovali lidi z jednotlivých obcí,“ tvrdí Fahle.
Na přednášku Rolfa Fahleho navázal Karel Merhaut z Ligy ekologických alternativ. Podle jeho mínění nebude u nás lehké podobný model prosadit. „Lidé v Česku nemají moc potřebu se sdružovat, zvláště, když nemusí.“ Podle jeho slov je kromě dotační podpory státu a Evropské unie a zákonem garantovaných cen důležité využívat i místních stimulů. Podle Merhauta poskytují například Litoměřice svým občanům dotaci 40 tisíc na termické systémy, Plzeň a Kladno přispívají jedním, respektive dvěma tisíci na 1 kW získaného z obnovitelného zdroje energie, Náchod dává 10 tisíc Kč na termické systémy.
„Peníze z komunálních zdrojů sice nebývají velké částky, ale jsou to rychle dostupné prostředky. To může být pro zájemce stěžejní v okamžiku, kdy se rozhoduje, zda si pořídí obnovitelný zdroj energie,“ tvrdí Karel Merhaut. Jako nové řešení by chtěla Liga ekologických alternativ iniciovat podobný model financování solární elektrárny, jaký popisoval Rolf Fahle. „Podílník si podle svých finančních možností koupí část solárního systému a následně dostává odpovídající podíl ze zisku,“ popisuje detaily Merhaut. Právně může jít o komanditní společnost či společnost s ručením omezeným, solární fond, akciovou společnost nebo může jít jen o přímou službu mezi investorem a firmou. Podle Merhauta by první takový projekt mohl vzniknout už letos z jara. „Masovému rozšíření zatím brání nedostatek informací o tomto modelu financování, chybějící tuzemské zkušenosti a nedůvěra ke společným formám vlastnictví. Pozitivní ale je, že u nás jsou již firmy dodávající solární panely, které by byly ochotny do takového projektu jít,“ řekl Karel Merhaut.
Zprávu o vyhlášení vítězů Solární ligy naleznete zde.
reklama
