Farmář John hledá vztah k půdě
 |
|
| Farmář John představil v kině Světozor svůj film "The Real Dirt of Farmer John" | |
| Foto: Hugo Charvát/EkoList |
Film díky obrovskému množství záběrů z rodinného archívu dokumentuje život na farmě amerického středozápadu od padesátých let až po současnost. Ukazuje bohatství poválečné Ameriky, kdy farmáři hrdě předvádějí své nové, naleštěné traktory, přes psychedelické období konce šedesátých let, kdy mladý John udělal z polností útočiště pro hippie a jejich barvité umělecké sklony. Jako ve správném dramatu dojde i na úpadek. V osmdesátých letech musí John kvůli dluhům rozprodat velkou část rodinného majetku i polností. Sám odjíždí na několik let do Mexika, kde ale zjistí, že bez rodinné farmy jeho život postrádá smysl. Proto se vrací na rodnou hroudu a film spěje k poměrně šťastnému (bio)konci.
John na své farmě Angelic Organics sází na ekologické zemědělství, své produkty prodává přímo jednotlivým rodinám a kolem farmy vzniká společenství mladých lidí. Ti vedle dobrovolné zemědělské práce pořádají také kulturní setkání, při kterých se celá farma stává jedním výtvarným objektem. Během sezóny pracuje na farmě asi dvacet pracovníků, kteří obhospodařují zhruba patnáct hektarů zeleninových záhonů. Vedle farmy funguje také neziskové vzdělávací centrum. „Práce je tu mnohem více než dřív. Když jsem byl malý, pěstovali jsme čtyři plodiny, teď jich mám třicet,“ říká ve filmu farmář John.
„Zákazníci se zapíší do seznamu a každý týden dostanou balík se zeleninou,“ vysvětluje John systém prodeje. Lidé vždycky zaplatí za celý rok napřed a tím přijímají riziko, že by úroda mohla být také špatná. Během sklizně, která trvá dvacet týdnů, dostanou zákazníci až domů každý týden balík zeleniny v biokvalitě. „To pro farmáře představuje úžasný způsob záruky výdělku, protože peníze dostane předem,“ říká John. Americký zemědělec nemůže počítat s žádnými dotacemi od státu, na rozdíl od jeho evropských kolegů. Předplatné na celou sezónu na rok 2008 přijde na 580 dolarů. Podle Johna Petersona takto dnes v USA funguje asi dva až tři tisíce farem, které zásobují kolem milionů lidí.
Podle hrdiny filmu je nejdůležitější hledat znovu osobní vztah mezi lidmi, kteří obdělávají zemědělskou půdu, a těmi, kdo jejich plodiny kupují. „Pokud chceme dělat cokoliv pro zachování této planety a pro životní prostředí, musíme to začít řešit zcela konkrétně, tím, že navážeme opět vztah k půdě a s lidmi, kteří ji obdělávají,“ říká John Peterson. Americký farmář dále připomněl, že například v sousedním Německu fungují podobné systémy. Lidé si třeba dohromady pronajmou zemědělskou půdu a platí farmáře, který pro ně pěstuje zeleninu podle zásad ekologického zemědělství.
„Na ekologické zemědělce se v USA v posledních letech pohlíží velmi idealisticky až s posvátnou úctu,“ prohlásil včera v Praze John Peterson. Při natáčení prý musel krotit režiséra, aby z něj neudělal téměř nadpřirozenou osobu. „Ve skutečnosti to není žádná noblesní práce. A přitom se donedávna na ekofarmáře pohlíželo jako na blázny,“ dodal. V dalších letech plánuje Peterson rozšíření farmy o chov zvířat, v první řadě dojnic. Kapitál na nákup půdy a zvířat by chtěl získat pomocí družstva, do kterého by jednotliví členové vložili peníze.
Promítání filmu v Praze je součástí kulturního (bio)večera, který je pořádán v rámci měsíce biopotravin. Na večeru si diváci budou moci poslechnout živý koncert Lesley Littlefield, jejíž písně zní i ve filmu, a diskusi s farmářem Johnem, poslancem Ondřejem Liškou a prezidentkou hnutí Slow Food v České republice Blankou Torturro. Večer začíná v kině Aero v 18 hodin.
reklama
