Farmář v Boubíně na Klatovsku opravil cihlářskou pec, strojovnu a sušárnu

Místní zemědělec opravil v Boubíně na Klatovsku svépomocí a díky dotaci cihlářskou pec se 17metrovým komínem, strojovnu a sušárnu. Všechny tři objekty jsou kulturní památkou. Areál o rozloze 1,2 hektaru, který farmář koupil před šesti lety, je přístupný veřejnosti. Je v něm plně funkční technologie výroby cihel, která skončila v roce 1985. Od té doby areál chátral a v roce 2020 byl na něj vydán demoliční výměr, řekl ČTK jeho majitel, zemědělec Miroslav Boček. Obnova cihelny dostala nominaci na letošní cenu Národního památkového ústavu (NPÚ) Patrimonium pro futuro. Areál podle památkářů představuje v téměř kompletní podobě mimořádně cenný a do současnosti již velmi vzácně dochovaný doklad tradiční cihlářské výroby menšího rozsahu.

"Fakturačně jsem do toho dal celkem 4,6 milionu. Asi půlku proplatilo ministerstvo kultury a Plzeňský kraj. Bez nich by se obnova nepodařila. A kdybychom to nedělali svépomocí, tak by to stálo přes deset milionů. Třeba všechno dřevo je z našeho lesa," řekl.

Cihelnu koupil, když sháněl areál pro techniku. Nechtěl stavět novou halu, ale hledal volný objekt. Dohodl se proto s rodinou původního majitele cihelny. "Dvacet let za ním chodila spousta lidí, ale nechtěl ji prodat. Ale mě znal odmalička, dědu i mámu. Chtěl jsem to za rozumnou cenu, protože to byla demolice," řekl Boček. "Já nevěděl, že to budu takhle rekonstruovat, to vyplynulo až z postupných oprav. Tehdy jsem ale netušil nic o stavebnictví. Ale nakonec jsem za to rád, protože mě to chytlo," uvedl.

Farmář nedávno skončil s opravami všech tří památkových objektů. Kanceláře a kůlny nechal po dohodě s ministerstvem kultury z ochrany vyjmout a přestavěl je. "Domluvili jsme se, že rekonstrukce bude probíhat tak, aby vnější tvar a úprava budov zůstala stejná," uvedl. Změnila se jen vnitřní dispozice krovu pro průjezd zemědělské techniky.

Současná podoba je z roku 1936. V letech 1860 až 1870 tam původně byla jednokomorová pec bez komína. Z té doby jsou obvodové zdi dnešní dvoukomorové pece a některé kůlny, v nichž přes léto sušili tisíce cihel, které pak v zimě pálili.

Bohuslav Nováček, který při rekonstrukci dělal technický dozor, uvedl, že je tam velmi zachovalá technologie, prakticky jako nová, jako by byla zakonzervovaná olejem a požárem. Cihelna totiž v roce 1983 vyhořela. "A možná i ty očouzené trámy díky tomu vydržely," řekl Boček. Opravil pec, ale spustit by šly i další stroje - lisy, kráječe i podavače, což také bylo cílem obnovy areálu. Podle něj byl v cihelně i strojovně takový nepořádek, že památkáři ani nevěděli, že tam nějaké stroje jsou. Majiteli už zbývají jen drobné práce, třeba úprava venkovních komínových tahů.

"Chceme, aby tam chodila veřejnost. Je to u silnice, přístupné, není to oplocené. Cihelna do přírody pasuje. Kolem je hliniště na těžbu hlíny. Celých těch 1,2 hektaru je vlastně vytěžené hliniště," dodal Nováček.

---

reklama

---