Fiasko v Haagu vyvolalo zděšení na celém světě
Spor EU a USA se v Haagu točil hlavně kvůli započítání tzv. propadů při plnění závazků stanovených v Kjótu. Unie se obávala, aby signatářské země neprohlásily, že jejich skleníkové plyny jsou pohlcovány propady a neuskutečňovaly by tak žádná opatření vedoucí k přímým redukcím emisí. Spojené státy společně s Austrálií, Kanadou a Japonskem argumentovaly, že bez započítání propadů nemohou svoje emisní závazky splnit.
Haagský summit usiloval především o uvedení protokolu z japonského Kjóta do praxe. V tři roky starém dokumentu se průmyslově rozvinuté země zavázaly ke snížení emisí skleníkových plynů v průměru o 5,2%. Ratifikace protokolu, který měl být prvním významným krokem v boji proti klimatickým změnám, se nyní zdrží.
Včerejší snahy Britů o sladění rozporů mezi Evropskou unií a tzv. deštníkovou skupinou v čele se Spojenými státy vedl jejich ministr životního prostředí John Prescott. USA zřejmě mírně ustoupily ze svého požadavku, nicméně některé země EU, jak píše BBC, byly návrhem Velké Británie zděšeny a všichni čtyři ministři severských zemí (Švédsko, Norsko, Dánsko, Finsko) ho odmítli.
Předseda konference a holandský ministr životního prostředí Jan Pronk vidí za krachem summitu fakt, že delegáti se neřídili očekáváním celého světa. "Selhání těchto jednání je pohroma. Žádná slova nemohou opravdově vyjádřit naši zlost," komentovala kolaps haagských jednání delegace mezinárodní ekologické organizace Friends of the Earth (jejich dceřinnou českou organizací je Hnutí DUHA). Šéf Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Klaus Teopfer řekl, že byl šokován a zklamán z výsledku konference. Skupina rozvojových zemí G77 oznámila, že fiasko COP6 ji odsoudilo k ještě větší environmentální bouři. Mluvčí G77 navíc obvinil bohaté státy ze sobeckosti a nedostatku politické vůle. Nastávající prezident Palau, jednoho z tichomořských ostrovů, který patří mezi nejvíce ohrožené zvedajícími se mořskými hladinami, Tommy Remengesau, prohlásil: "Čas neutíká. Už vypršel."
Objevilo se už několik předběžných návrhů, aby se v jednáních po určité době pokračovalo a s největší pravděpodobností se tak stane v příštím roce v německém Bonnu. Optimisté proto tvrdí, že nejde o krach, ale pouze o zastavení vyjednávání.
"Mezinárodní jednání pokračovat musí a budou. Vlády evropských zemí by ale měly přestat spoléhat na globální dohodu a začít emise snižovat samy. Omezí tak znečištění a zároveň získají nad zámořím nezanedbatelnou ekonomickou výhodu, protože tím podpoří moderní technologie, efektivní podniky a vytvoří pracovní místa," řekl včera v reakci na kolaps haagského summitu Jan Beránek z Hnutí DUHA.
reklama
