Firma ASMJ: Na část vytříděných plastů není odbyt u zpracovatelů

Z vytříděného plastového odpadu se dají prodat například PET láhve zpracovávané v evropských firmách na nové výrobky. O část plastů ale není od loňského zrušení jejich dovozu do Číny zájem a předává se k energetickému využití, za což se platí. Jde hlavně o barevné folie a pásky, jimiž se zpevňuje materiál při převážení na paletách. V pátek to řekl Radek Kourek, jednatel společnosti ASMJ provozující v Jihlavě třídicí linku. Prodejní cena vytříděného papíru klesla.

"Pokud si na dokreslení situace vezmeme rekordně nízkou nezaměstnanost a rostoucí mzdy, musíme si odpovědět na otázku, zda a co vlastně třídit," podotkl jednatel k ekonomice provozu třídicí linky. V potaz je podle něj ale na druhé straně potřeba vzít i to, jak dlouho systém třídění vznikal.

Podle páteční tiskové zprávy ekologického spolku Arnika je Jihlava prvním městem v ČR s více než 50.000 obyvateli, jemuž se podařilo snížit průměrnou produkci směsného komunálního odpadu pod 150 kilogramů v přepočtu na obyvatele za rok.

Poptávka po vytříděném papíru podle firmy ASMJ v porovnání s minulým rokem sice pomalu roste, ale jeho cena je teď asi o 30 procent nižší. U plastů se podle jednatele světové prodejní ceny mění v podstatě každý měsíc nebo i za kratší dobu. Kvůli klesajícímu exportu plastového odpadu do Asie se v Jihlavě zvýšil podíl plastů předávaných k energetickému využití asi o desetinu na 60 procent. Firma za jeho odebrání musí platit. "Plasty, které v Evropě zůstávají, si vedou lépe, jde například o PET láhve a duté plasty, a je o ně zájem," doplnil Kourek.

Firma ASMJ vznikla v roce 2009 jako společný projekt firem A.S.A. (dnešní FCC) a městského podniku Služby města Jihlavy kvůli stavbě třídicí linky na zpracování druhotných surovin. Provoz vznikl o rok později v průmyslové zóně Jihlava - Hruškové Dvory. Vloni jím prošlo 10.000 tun odpadu, z nichž plastů bylo 3000 tun a papíru 7000 tun. Kromě krajské Jihlavy se tam sváží z dalších sídel, v nichž v součtu žije na 130.000 lidí, a také z průmyslových závodů či supermarketů. Podobné třídicí linky fungují i v několika dalších větších městech kraje.

Třídicí linku v Jihlavě obsluhují dvě desítky lidí. V provozu už je většinou i v sobotu, protože se objem vytříděného odpadu zvyšuje. Lidé už třídí třeba i zubní kartáčky a tuby od pasty, které se ale nedají dál zpracovat a končí v takzvaném výmětu určeném ke spálení. Některé druhy odpadu, které se dají dál prodat zpracovatelům, firma vykupuje. Jde například o papír a čiré folie. Dodavatelé naopak platí za odebrání směsného plastového odpadu nebo barevných folií.

---

reklama

---