Firmy: Hlavním znečišťovatelem je doprava a lokální vytápění

Hlavním znečišťovatelem ovzduší v Česku je doprava a lokální vytápění, nikoliv velké zdroje. Ve svých vyjádřeních to uvedla většina provozovatelů uhelných elektráren v Česku a Svaz průmyslu a dopravy. Návrh poslankyně Dany Balcarové (Piráti), který mimo jiné prosazuje zákaz výjimek z limitů znečištění pro velké uhelné elektrárny podle nich proto míří na špatný cíl. Zástupci ministerstva životního prostředí dnes ve Sněmovně na semináři o ochraně ovzduší uvedli, že ovzduší v ČR nejvíce poškozují lokální topeniště, doprava a průmysl.

Diskuze souvisí s dlouho připravovaným celoevropským zpřísněním limitů znečištění, které bude závazné od srpna roku 2021. Jednotlivé státy EU si však do svých zákonů mohou zařadit možnost udělování výjimek. Programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh již dříve řekl, že ekologové "mají signály", podle nichž někteří znečišťovatelé o výjimky budou chtít žádat.

"Považovali bychom za nezodpovědné se místo snahy o nalezení vhodného technického řešení spoléhat rovnou na institut výjimek," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Společnost podle něj plánuje investovat do modernizace svých provozů kvůli přísnějším limitům řádově miliardy korun. Ředitel strategie ČEZ Dávid Hajmán loni řekl, že společnost chce do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v Česku. V provozu podle něj zůstanou pouze nové a modernizované elektrárny v Ledvicích, Prunéřové a Tušimicích a teplárna Mělník.

Návrh Balcarové považuje firma za předčasný. "Pokud návrh projde, výsledek bude vždy pro všechny špatný. Buď za obrovské náklady placené z kapes provozovatelů, a tím konečných zákazníků, dojde k zanedbatelnému zlepšení životního prostředí, nebo budou zdroje odstaveny," dodal Kříž.

Svaz průmyslu a dopravy už dříve poukázal na data Českého hydrometeorologického ústavu za rok 2015, podle kterých se na emisích prachových částic (PM10) podílel sektor veřejné energetiky a výroby tepla z 6,5 procenta, zatímco vytápění domácností z 36,4 procenta. "Průmysl a energetika investovaly v posledních letech do snížení emisí desítky miliard korun a zásadně je zredukovaly. Teď je načase upřít pozornost i na ostatní zdroje znečištění, které mají na kvalitu ovzduší rozhodující vliv," uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.

Na podstatu problému se návrh Balcarové nezaměřuje ani podle společnosti Alpiq Generation, která v ČR mimo jiné provozuje tepelnou elektrárnu Kladno. "Z rozptylových studií většinou vyplývá, že velké elektrárny s řízeným a kontrolovaným spalováním, vysokými komíny zajišťujícími podstatně lepší rozptyl škodlivin ve vyšších vrstvách, mají na přízemní vrstvu v jejich okolí marginální vliv," řekla mluvčí firmy Markéta Čapková. O podání žádosti o výjimku podle ní firma aktuálně neuvažuje.

Elektrárny Opatovice, které patří do Energetického a průmyslového holdingu podnikatele Daniela Křetínského, míní, že případné výjimky by se měly posuzovat individuálně. Podle mluvčího firmy Martina Sýkory plánuje společnost do modernizace provozu investovat řádově stovky milionů korun v rámci Ekologického programu II. "V letech 2014 až 2016 jsme již investovali 2,7 miliardy korun do Ekologického programu I. Díky němu v tuto chvíli splňujeme přísné emisní limity dle evropské směrnice," dodal.

Miliardy do ekologizace investuje také skupina Seven Energy finančníka Pavla Tykače, jejíž součástí je elektrárna ve Chvaleticích. Podle mluvčí Gabriely Sáričkové Benešové plánuje firma zdroj provozovat minimálně do roku 2030.

"Evropská legislativa výslovně předpokládá udělení výjimky v případě, že investice do ekologizace by vedla jen k minimálnímu snížení emisí a zároveň k neadekvátně vysokým nákladům. Pokud dospějeme k názoru, že toto je náš případ, stejně jako ostatní provozovatelé samozřejmě počítáme i s touto možností," dodala mluvčí.

---

reklama

---