Fórum Ekolistu: Co přinese zálohování PET lahví životnímu prostředí?
„Německo, Rakousko či Nizozemí dlouhodobě recyklují mezi 55 až 60 % svého komunálního odpadu. Plán odpadového hospodářství ČR určil cíl alespoň 50 % od roku 2010. Skutečnost? Recyklujeme pouhých 20 %. Máme tedy co dohánět,“ píše vedoucí poradců ministra životního prostředí Daniel Vondoruš v komentáři pro Ekolist.cz. Proto chce MŽP podíl nevyužitého odpadu zásadně snížit a jedním z kroků jak toho dosáhnout je zálohování nápojových obalů. Podle Vondoruše dobrovolné třídění funguje jen do určité míry. Ekonomická motivace prý umožňuje dosáhnout nesrovnatelně lepších výsledků. Ve Švédsku se zpět vrací 86 % plechovek i PET lahví, v Norsku 93 % plechovek a 80 % PET lahví, v Německu 95 % plechovek i PET lahví.
V České republice se dnes recykluje zhruba polovina z 60 000 tun prodaných PET lahví. Podle Jana Bláhy, tajemníka Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí, by zavedení například švédského modelu zvedlo v ČR počet vybraných PETek o dalších 20 000 tun. Toto číslo představuje necelých 5 promile komunálního odpadu nebo také jen 4 % současného tříděného sběru v obcích, tvrdí Bláha. „Z toho plynou dva zcela jednoduché závěry. První je ten, že zálohování PET lahví nijak významně nezvýší recyklaci komunálního odpadu. Druhý je však významnější. Stejného efektu, jakého je možné dosáhnout zálohováním, je možné dosáhnout i stávajícím tříděným sběrem. Stačí, aby o 4 % obyvatel více začalo třídit odpad a efekt na využití komunálního odpadu bude stejný jako výsledek zálohování,“ napsal Jan Bláha v komentáři pro Ekolist.cz. Navíc stačí aby stejná 4 % recyklovat přestala a veškerý přínos zálohovaní se ztratí.
Zavedení záloh odmítl ve svém příspěvku také Marek Sýkora, člen komise Životní prostředí Svazu měst a obcí ČR. Podle něj zálohy výrazným způsobem sníží produkce odpadů a obalů, které veřejnost třídí. Navíc prý v případě zavedení záloh dojde výraznému narušení velmi dobře a dlouhodobě budovaného systému. Negativně dopadne případné zálohování podle sýkory i na obchody na vesnicích a malých městech. „Je jasné, že majitelé nebudou mít prostředky na několikasettisícové automaty na vracení záloh. Oni ale budou mít problémy, jak zajistit vracení záloh alespoň ručním způsobem, jak vybudovat v prodejně samotné sklad na přijaté obaly, které jsou odpadem a tedy musí být striktně odděleny od potravin,“ píše v komentáři pro Ekolist.cz Marek Sýkora.
Více v rubrice Fórum Ekolistu
Redakce Ekolistu.cz oslovuje zainteresované osobnosti, aby napsali komentář k aktuálním tématům. Všichni oslovení mají stejné zadání. V tomto díle seriálu vybrala redakce téma: "Přispěje případné zavedení povinného zálohování nápojových obalů na jedno použití k ochraně životního prostředí?" O komentář jsme požádali:
|
reklama
Online diskuse
Mýlíte se pane Aleši - 19. 2. 2008 - Aleš1) s těmi PET - lahvemi by mě to docela zajímalo. Zní to jako pohádka , ale realita je taková , že PET lahve jsou vystříděny slisovány a v kamionech poslány do přístavů v západní Evropě odkud jsou transportovány do JV Asie , především Číny , kde je z nich vyroben textil a zpětně importován do Evropy. Proto je u nás mnoho podniků , které přebírá nebo drtí PET lahve , ale jen v Silonu se PET LAHVE DÁLE ZPRACOVÁVAJÍ - DRTIVÁ VĚŠTŠINA NAŠICH PETEK KONČÍ V ČÍNĚ! , i samotný Silon vlatsní podnik na zpracování petek v Číně. Celá recyklace petek je tedy založena na tom , že objedou zeměkouli aby se do evoropy vrátily v podobě levného textilu tedy v konečném důsledku nerecyklovatelného odpadu... a to vše jen z politických důvodů.2) papír - takže fakt , že recyklace papíru vytvoří 4x více prac. míst než spalování považujete jako argument pro recyklaci ? - není to stejné jako rozbít traktor a obdělávat pole ručně , také vytvoříte x krát více prac sil a ještě to bude ekologické... Není papír jako papír určité druhy papíru můžete zpracovat jen na určitých místech. Někdy jen na 1 místě v republice. Dřevo je navíc obnovitelný zdroj, který běžně pálíme, proč tedy za každou cenu recyklovat papír... Alfou a omegou každé recyklace je vyroba recyklátu , který není dražší a horší než výrobek vyrobený z nového materiálu a dále takový recyklát o který je v regionu zájem! Z tohoto hlediska je pro nás tradiční recyklace kovů. |