Fórum Ekolistu: Co přinese zálohování PET lahví životnímu prostředí?
„Německo, Rakousko či Nizozemí dlouhodobě recyklují mezi 55 až 60 % svého komunálního odpadu. Plán odpadového hospodářství ČR určil cíl alespoň 50 % od roku 2010. Skutečnost? Recyklujeme pouhých 20 %. Máme tedy co dohánět,“ píše vedoucí poradců ministra životního prostředí Daniel Vondoruš v komentáři pro Ekolist.cz. Proto chce MŽP podíl nevyužitého odpadu zásadně snížit a jedním z kroků jak toho dosáhnout je zálohování nápojových obalů. Podle Vondoruše dobrovolné třídění funguje jen do určité míry. Ekonomická motivace prý umožňuje dosáhnout nesrovnatelně lepších výsledků. Ve Švédsku se zpět vrací 86 % plechovek i PET lahví, v Norsku 93 % plechovek a 80 % PET lahví, v Německu 95 % plechovek i PET lahví.
V České republice se dnes recykluje zhruba polovina z 60 000 tun prodaných PET lahví. Podle Jana Bláhy, tajemníka Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí, by zavedení například švédského modelu zvedlo v ČR počet vybraných PETek o dalších 20 000 tun. Toto číslo představuje necelých 5 promile komunálního odpadu nebo také jen 4 % současného tříděného sběru v obcích, tvrdí Bláha. „Z toho plynou dva zcela jednoduché závěry. První je ten, že zálohování PET lahví nijak významně nezvýší recyklaci komunálního odpadu. Druhý je však významnější. Stejného efektu, jakého je možné dosáhnout zálohováním, je možné dosáhnout i stávajícím tříděným sběrem. Stačí, aby o 4 % obyvatel více začalo třídit odpad a efekt na využití komunálního odpadu bude stejný jako výsledek zálohování,“ napsal Jan Bláha v komentáři pro Ekolist.cz. Navíc stačí aby stejná 4 % recyklovat přestala a veškerý přínos zálohovaní se ztratí.
Zavedení záloh odmítl ve svém příspěvku také Marek Sýkora, člen komise Životní prostředí Svazu měst a obcí ČR. Podle něj zálohy výrazným způsobem sníží produkce odpadů a obalů, které veřejnost třídí. Navíc prý v případě zavedení záloh dojde výraznému narušení velmi dobře a dlouhodobě budovaného systému. Negativně dopadne případné zálohování podle sýkory i na obchody na vesnicích a malých městech. „Je jasné, že majitelé nebudou mít prostředky na několikasettisícové automaty na vracení záloh. Oni ale budou mít problémy, jak zajistit vracení záloh alespoň ručním způsobem, jak vybudovat v prodejně samotné sklad na přijaté obaly, které jsou odpadem a tedy musí být striktně odděleny od potravin,“ píše v komentáři pro Ekolist.cz Marek Sýkora.
Více v rubrice Fórum Ekolistu
Redakce Ekolistu.cz oslovuje zainteresované osobnosti, aby napsali komentář k aktuálním tématům. Všichni oslovení mají stejné zadání. V tomto díle seriálu vybrala redakce téma: "Přispěje případné zavedení povinného zálohování nápojových obalů na jedno použití k ochraně životního prostředí?" O komentář jsme požádali:
|
reklama
Online diskuse
Mlžení - 19. 2. 2008 - fafnirZálohování Pet lahví má několik rovin.1.celkem slušný profit výrobců a opravářů drtících automatů,budou jich muset být tisíce ne li desetitisíce. 2.Samozřejmě neúměrně zvýšená cena produktu,drtička bude muset být někde umístněna,/stavební dispozice/,někdo ji bude muset obsluhovat,/nároky na pracovní sílu/,ten člověk nebude pracovat v mraze nebo vedru a tmě,/značné nároky na energii/. 3.lidé odhazují i pivní lahve nebo i lahve jinak vratné,v lepším případě do kontejneru na sklo,v horším je nechají na místě,jsou ale často sebrány homelesáky.Takže, kdo lahev odhazuje dnes,nebude si činit násilí ani při systému vracení.Recyklaci pomůže více větší počet sběrných nádob a jejich častější odvážení,u nás,a to jsme vilová čtvrť odvoz 3x do týdne nestačí,jak to asi vypadá na sídlištích. Argumentace Německem a Rakouskem je lichá,tam nebylo a není zvykem vyhazovat po krajině a v ulicích nic,a nikdy to tam zvykem nebylo. Se Švédskem je to jinak,tam je to sice vyhozeno,ale v zápětí uklizeno. Soudím,že s přínosem vratných PET lahví ,je to minimálně stejně sporné jako s větrnými nebo fotovoltaickými elektrárnami.Veký vysavač dotací a našich kapes. |