Fórum Ekolistu: Jsou desetileté tendry vhodnou formou ochrany lesů?
Poznámka serveru Ekolist.cz:
Redakce Ekolistu.cz oslovila několik zástupců zainteresovaných institucí s žádostí o komentář k předloženému tématu. Tentokrát vybrala redakce téma:
"Je pro ochranu lesů spravovaných Lesy ČR lepší, když tento státní podnik vypíše až desetileté tendry na lesní práce včetně prodeje dřeva,
nebo je vhodnější zadávat více menších krátkodobých zakázek?"
Své odpovědi nám poslali:
|
Podle Ministerstva zemědělství jsou dlouhodobé smlouvy pro les přínosem. „Pro všechny činnosti prováděné v lese v pěstební, těžební a ostatní činnosti je bezpodmínečně nutná znalost přírodního prostředí ve vztahu k ročním obdobím i klimatickým poměrům daného území. Je jasné, že bez místní až skoro detailní znalosti spravovaného lesního celku, kterou lze získat určitě za delší dobu, než jakou poskytuje krátkodobá zakázka, to nejde,“ uvádí ministerstvo ve svém stanovisku pro Ekolist.cz. Podle něj v případech krátkodobých tenderů, kdy i v průběhu jednoho kalendářního roku dojde k několika výměnám dodavatelské firmy, není v lidských silách se s daným lesním úsekem seznámit. Navíc prý všechny tendery nejsou desetileté, ale jen některé smluvní územní jednotky budou na tuto maximální dobu (celý komentář čtěte zde).
Zásadně oponuje Jaromír Bláha z Hnutí Duha: „Neprůhledný způsob prodeje dřeva z lesů pod správou Lesy ČR kritizoval mimo jiné i Nejvyšší kontrolní úřad. Přirozeným zájmem dodavatelských firem je, aby během desetileté lhůty, kterou dostanou, měly z polesí rychlý zisk. Proto budou poškozovat lesy holosečným kácením a podobnými praktikami.“ Podle jeho názoru nemají také dodavatelské firmy sebemenší zájem na takzvané přirozené obnově, kdy lesníci nechávají vykácená místa zarůst semenáčky. Je to prý zdravější pro les a také levnější, neboť se ušetří peníze za umělou výsadbu řádkovaných stromků (celý komentář čtěte zde). „Pro odpovědnou správu veřejných lesů je mnohem vhodnější, aby revírníci zadávali více menších a krátkodobých zakázek prověřeným místním firmám, o jejichž kvalitě se již přesvědčili. Mohou tak pružně reagovat na změny podmínek v lesích i na ceny na trhu se dřevem, lépe kontrolovat odvedenou práci a vyžadovat plnění smluvních podmínek,“ míní Bláha.
„Dle mého názoru nemá zásadní význam pro ochranu lesů v majetku státem spravovaných státním podnikem Lesy České republiky délka smluv uzavřených na základě transparentních výběrových řízení, nýbrž faktická forma správy státního lesního majetku,“ uvádí Miloš Balák, předseda Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR. Dále připomíná, že v současné době Lesy ČR hospodaří dle schválených lesních hospodářských plánů a zadávají jednotlivé lesnické činnosti na základě pěstebních a těžebních projektů, které vypracovávají zaměstnanci státního podniku (celý komentář čtěte zde). „Lesnické společnosti, jako dodavatelé jednotlivých lesnických činností mají vliv na ochranu lesa pouze plněním nebo neplněním uzavřených smluv, předaných projektů v těžební a pěstební činnosti nebo zadávacích listů. Tím přímo ovlivňují vlastní ochranu lesních porostů,“ vysvětluje Balák.
reklama
Online diskuse
desetiletý tendr - 4. 5. 2010 - silvataxmá svou logiku v tom, že lesní hospodářské plány (LHP)se zpracovávají na deset let. V tom by nové smlouvy byly přínosem; je to z lesnického hlediska optimální délka smlouvy. Závadou na tedndrech LČR je především1. Zadávací podmínky vylučují menší lesnické firmy, které by v pohodě zvládly celý desetiletý objem prací jedné lesní správy 2. Prodej dříví lesnickými firmami a tím ochuzení státu o možný zisk z prodeje dřeva. Stát se tak dobrovolně pasuje do pozice producenta suroviny, aniž by usilovaly o navýšení zisků z prodeje. Tak byla původně nastavena i transformace státních lesů v roce 1992. Ministr Palas se pokusil tento stav po roce 2003 změnit, ale narazil na odpor lesotěžařských firem, které se mezitím finančně a kapacitně rozrostly natolik, že masívní mediální kampaní a politickým tlakem bránily této změně. Pravidelné střídání generálních ředitelů LČR os té doby pokračuje dodnes. Obava z holosečného hospodaření je lichá. Pan Bláha ví dobře, že holoseče budou pokračovat i nadále; lesní zákon z roku 1995 snížil její maximální výměru na 1 ha z dřívějších 3 ha. Další omezování výměry holé seče by vedlo k neúnosnému poklesu už tak nízké rentability lesního hospodářství ČR. Holosečné kácení v souladu se zákonem není poškození lesa. Přirozené zmlazení je nejlevnější způsob zalesnění, jenom ekonomický hlupák by se bránil jeho využití. Nezapomínejme, že tendry se týkají nejenom lukrativních mýtních těžeb, ale i výchovných zásahů a zalesňování. Nové tendry nepředpokládají, že by se LČR zbavovalo svých revírníků, kteří na podkladu LHP zadávají lesnickým firmám roční projekty prací. Velká firma je pro LČR nevýhodná v tom, že je hůř "zvladatelná" v případě porušení smluvních podmínek. |