Fukušima zdraží nové jaderné reaktory - včetně Temelína

Zkušenost s jadernou nehodu v japonské Fukušimě může zdražit výstavbu nových jaderných reaktorů na celém světě. Náklady na další zvyšování bezpečnosti, ale i problémy se změnami klimatu, mohou zvýšit cenu jaderné technologie natolik, že se zkrátka nevyplatí. Shodli se na tom účastníci debaty, která se měla věnovat dostavbě Temelína

Podle Petra Závodského, ředitele útvaru pro výstavbu jaderných elektráren v ČEZ, má Česká republika k dispozici řadu cest pro budoucí zásobování elektřinou. Buď bude elektřinu dovážet, ale ve střední Evropě není od koho. Může také vsadit na úspory v řádů tisíce megawatt. Další možností je uhlí, což ale znamená velké emise skleníkových plynů. Ty, i když v menší míře, produkují také paroplynové elektrárny. Zbývají obnovitelné zdroje a jádro. „To řeší problémy s emisemi oxidu uhličitého, dvě třetiny nízkoemisních zdrojů v Evropě tvoří jádro,“ prohlásil Petr Závodský v debatě. Spotřeba elektřiny roste i nadále, podle Závodského zhruba tak, že když vzroste HDP o 2 %, spotřeba elektřiny se zvýší o 1 %. A pokud bude budoucí doprava více postavena na elektromobilech, na čemž se odborníci většinou shodují, bude elektřiny potřeba ještě víc.

‚A mladej to neumí‛

Ekonom Petr Zámečník upozornil na prodražování výstavby jaderných elektráren, což by mohlo potkat i Temelín. Podle něj musí být jasně stanovený termín dokončení a cena a také nesmí být zakázka ovlivňována vnějšími faktory. „Pokud bychom chtěli maximalizovat participaci českého průmyslu, tak by se nám to mohlo šeredně prodražit,“ prohlásil Zámečník. Podle něj je generace lidí, kteří jaderné elektrárny stavěli, již v důchodu. Na druhou strany prý současné ochladnutí zájmu o jaderné bloky může případnou dostavbu Temelína zlevnit. Ekonomicky nejvýhodněji ale vychází úspory, jak v domácnostech, tak v průmyslu. „Investice do jádra, a to v rámci dobře udělaného tendru, má smysl, až když budou vyčerpány všechny potenciály úspor,“ řekl Zámečník. Také obnovitelné zdroje jsou v budoucím mixu smysluplné, podle Zámečníka je ale potřeba opustit povinné výkupní ceny a nahradit je tzv. reverzními aukcemi. Při reverzní aukci soutěží firmy o jasně definovanou zakázku. Tu získá ten, kdo nabídne nejnižší cenu. Při rozumné ceně a včasném spuštění jaderného zařízení by podle Zámečníka mělo mít jádro přednost před uhlím.

Podle Václava Bartušky, vládního zmocněnec pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín, si musí Evropa vybrat, jaké zdroje energie jsou společensky přijatelné a zároveň ekonomicky únosné. Navíc evropský životní styl chtějí dosáhnout i další regiony. „Ale životní styl České republiky je v současné podobě neudržitelný,“ dodal Bartuška s tím, že v budoucnu bude energie ještě vzácnější a tím i dražší. „Atom je technologie, která vyvolává velké emoce a řada lidí ji odmítá jako podezřelou,“ říká Bartuška. A přidává kontrast s automobilem, jehož technické složitosti už také nerozumíme, ale neodmítáme je. Auta ročně připraví o život 40 000 Evropanů a přesto jsou dále přijímána, tvrdí Bartuška.

Cena elektřiny

Lekce z Fukušimi povede povede podle bývalého ministra životního prostředí Maritna Bursíka ke zpřísnění bezpečnosti a tím také ke zdražení výstavby. Podle Bursíka vychází jeden kilowatt instalovaného výkonu něco kolem 5 000 dolarů, navíc se výstavba obvykle proti plánu prodraží. „Odhaduji, že žádné dva nové bloky v Temelíně nebudou, protože se to ekonomicky nevyplatí,“ prohlásil Bursík. Podle něj cena jaderné elektřiny roste, zatímco cena elektřiny z obnovitelných zdrojů klesá. „Investiční náklady jsou nejvyšší u jádra, ale cena vyrobené elektřiny je úplně jiná,“ oponuje Petr Závodský s tím, že elektrárna Dukovany vyrábí kilowatthodinu za 60 haléřů.

Nehoda ve Fukušimě ukazuje, že jaderná technologie není bezproblémová, ale míra rizika je prý bagatelizována. „Černobyl byl všeobecný nepořádek a experiment za hranicí odpovědnosti, ale Japonsko je technologicky vyspělá země,“ říká Bursík. Podle něj v Japonsku i v Evropě spustila nehoda ve Fukušimě diskuzi o bezpečnosti jaderných elektráren a také o tom, zda případná rizika nepodceňujeme. „A v České republice jakoby bylo nepřístojné pochybovat o smysluplnosti jádra, o investici v Temelíně za dvě stě miliard,“ dodal Bursík. Podle něj je problém v uzavření celého tématu jen na ministerstvo průmyslu a firmu ČEZ, podle Bursíka by se měla kontrola jaderné bezpečnosti a dozoru přesunout pod ministerstvo životního prostředí, podobně jako v Německu. Prý ani jako ministr neměl šanci dozvědět se, jaké technologie by měly být při dostavbě Temelína použity. Proto se veřejně zeptal zmocněnce Bartušky. „Evropské sdružení regulátorů dává seznam požadavků, které všichni tři uchazeči splňují,“ říká k tomu Bartuška s tím, že přesné návrhy mají předložit až příští rok.

Česká láska

Evropská unie na jadernou nehodou zareagovala prohlášením, že nechá otestovat všechny jaderné elektrárny takzvanými stres testy. Otázkou je, co to přesně znamená. Podle Dany Drábové, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, si odborníci představují důkladné analýzy a budou zkoumat, jaké kombinace problémů mohou nastat. Například by měly zkoumat dopady změny klimatu. „Před třiceti lety s nimi nikdo nepočítal, různé extrémní vlivy počasí nás ale budou navštěvovat stále častěji,“ říká Dana Drábová.

A to všechno jsou rizika, které ještě více prodraží budoucí stavby jaderných rektorů. Česká republika tedy může dospět do stavu, kdy se bude prodlužovat životnost stávajících reaktorů, ale nové se stavět nebudou. „Zvláštní česká láska k jádru může skončit, až se ukáže, že to není tak levný zdroj elektřiny, jak jsme si mysleli,“ říká Petr Zámečník.

Firma ČEZ ve svých plánech se změnou klimatu pracuje, nejhorší situace s nedostatkem vody ve Vltavě by prý mohla nastat ke konci životnosti prvního a druhé bloku, když zároveň poběží dva nové reaktory. „Při velmi konzervativním odhadu, který počítá s vysokým růstem teplot a poklesem vody, je i pro velké bloky firmy Areva vody v řece dostatek,“ prohlásil Petr Závodský z ČEZu. I kdyby prý ale došlo k nedostatku vody z řeky a elektrárna musela být odstavena, jsou v areálu elektrárny dva bazény s objemem 15 000 kubíků, se kterými by prý bylo možné reaktory chladit.

Indie, Čína, Evropa

Podle Martina Bursíka nebude v budoucnu debata o tom, zda uhlí nebo jádro. Budoucnost mají především úspory a obnovitelné zdroje. Vedle nich ale nemůže fungovat silný jaderný zdroj, protože se nedá jednoduše regulovat a navíc dostatek energie nikoho k úsporám inspirovat nebude. Evropská politika také počítá s rychlým snižováním emisí do poloviny století, podle Bursíka jde vývoj cestou od jádra k obnovitelným zdrojům. "Takto nastavené snižování emisí byl vrchol evropské pýchy, nevěřím, že bychom byly schopni cíle z roku 2007 splnit," k tomu říká Bartušek.

Podle Petra Zámečníka je ale mnohem důležitější, co bude dělat zbytek světa. Velké ekonomiky Číny a Indie mají obrovský hlad po energiích, poptávka roste v rozvojových zemích dvojnásobně oproti Evropě. „Evropa nikdy Číně ani Indii svůj model nevnutí, koneckonců jsou to starší civilizace než my,“ prohlásil Zámečník. Obnovitelné zdroje podle něj mají svůj velký smysl tam, kde se nevyplatí investovat do připojování sítě, ale jinde zase vyjdou mnohem dráž než konzervativní zdroje. "V Číně ale nevítězí ani atom, ani vítr a slunce, ale uhlí," uzavírá debatu Václav Bartuška.

---

reklama

---