Gandalovič s Bursíkem chtějí vyvlastňovat kvůli ochraně před povodněmi
Novela, kterou včera vládě ministři předložili, měla zavést do českého práva tzv. institut strpění. "Nechceme omezovat vlastníky pozemků, jedná se o stavby ve veřejném zájmu a strpění je podle nás nejlepším řešením situace," uvedl ministr Gandalovič v úterní tiskové zprávě. Jak by takové neomezování vlastníků podle novely vypadalo?
 |
|
| Povodeň roku 2002, Praha. Bagr odstraňuje naplavené předměty od pilíře Karlova mostu. | |
| Foto: Martin Mach/EkoList |
Vláda by nařízením stanovila tzv. chráněné lokality pro akumulaci povrchových vod. Zároveň by nařízením určila, jaké stavby a zařízení se v daném území nesmějí vybudovat a jaké činnosti provozovat. Ministerstvo zemědělství se přitom už v uplynulých letech pokoušelo prosadit Plán hlavních povodí (PHP), který měl obsahovat i seznam bezmála 200 lokalit chráněných pro akumulaci vod. Po silných protestech obcí, krajů a další veřejnosti vláda letos v květnu schválila PHP bez seznamu chráněných lokalit. Místa, kde by se v budoucnu měly stavět přehrady a další protipovodňová opatření, by tak měla vzejít z diskuse vodohospodářů, dalších odborníků, občanů a zástupců měst a obcí nad plány jednotlivých povodí. Včera projednávaná novela nic takového neuvádí - vyhlášení lokalit pro akumulaci vod by se v případě jejího schválení mohlo vrátit pouze do rukou vlády.
Navíc měla novela umožnit, aby vlastník jakéhokoli pozemku musel "strpět provedení a řádné užívání veřejně prospěšné stavby na ochranu před povodněmi, která byla vymezena v územně plánovací dokumentaci". Předpis zároveň dodává, že "veřejně prospěšnou stavbou na ochranu před povodněmi je vodní dílo, které slouží k ochraně území obce, kraje nebo státu před škodlivými účinky povodní". Pokud by se tedy stát rozhodl postavit na soukromém pozemku jakékoli vodní dílo, které by označil za ochranu před povodní, nemohl by proti tomu vlastník pozemku namítnout vůbec nic. Stát by tak pozemek fakticky vyvlastnil (formálně by pozemek dál zůstal vlastníkovi, akorát by na něm měl například přehradu a nesměl by ho nijak využívat), a to ještě dřív, než by za užití pozemku sjednal cenu a vlastníkovi ji zaplatil. Tato náhrada by měla být ve stejné výši, jakou by vlastník dosáhl při prodeji pozemku "v obvyklém obchodním styku v tuzemsku".
Proti novele se včera ozvala iniciativa Stop přehradě, která sleduje především vznik plánů povodí. "Předložená novela je protiekologická, protidemokratická a snad i protiústavní. Mohla by poškodit stovky obcí územními uzávěrami. Umožnila by vtrhnout na cizí pozemky a začít tam stavět, aniž by je stavebník majitelům napřed zákonně vyvlastnil," vysvětlil odpor vůči novele mluvčí iniciativy Jan Beránek.
Vláda nakonec projednání novely o dva měsíce odložila. "To, co navrhlo ministerstvo (zemědělství), vede k další diskusi, kterou jsme prodloužili o dva měsíce," řekl včera premiér Mirek Topolánek na tiskové konferenci po jednání vlády. "Potýkáme se s ekonomickými, vlastnickými i filozofickými problémy, jakým způsobem to řešit. Institut vyvlastnění, který je z hlediska zákona a veřejného zájmu čistší (než institut strpění), není podporován všemi členy vlády." Formulacemi zákona se dál bude zabývat i ministerstvo spravedlnosti - problém je hlavně ve znění pasáží týkajících se omezení vlastnických práv.
Jak dnes Ekolistu řekl ministr životního prostředí Martin Bursík, nakonec se proti znění zákona na vládě postavil i on sám a přidal se k ministrům, kteří podporovali odložení - přestože u návrhu figuroval jako spolupředkladatel. "Panu ministru Gandalovičovi jsem se hluboce omluvil a od znění návrhu jsem si vzal distanc. Právní ochrana vlastníka je v něm totiž naprosto nedostatečná." Podle svých slov se se zněním novely seznámil kvůli dovolené až minulý týden. Na MŽP se návrhu věnovala sekce ochrany přírody, která v obecné rovině podpořila například vymísťování staveb ze zátopových území. Problém podle ministra Bursíka však tkví v legislativně-právních formulacích týkajících se vyvlastňování. "Tomu lidé z této sekce bohužel přesně nerozuměli," uvedl Martin Bursík a zároveň dodal, že i z pohledu ministerstva životního prostředí (MŽP) je ochrana před povodněmi jako ochrana před živelnou pohromou dostatečným důvodem pro vyvlastnění majetku. "Právní ochrana vlastníka takového pozemku ale musí být minimálně na úrovni zákona o vyvlastnění," zdůraznil Bursík. V tomto zákoně je například zřetelně uvedeno, že odvolání proti vyvlastnění má vždy odkladný účinek. Majitel má taky možnost obrátit se na soud, aby vyvlastnění přezkoumal. Podání žaloby má přitom rovněž odkladný účinek. Podle ministra navíc stát musí v novele vodního zákona vlastníkovi jasně zaručit, že jako první krok celé procedury mu bude nabídnut odpovídající pozemek k výměně - a až poté by případně došlo na jednání o vyvlastnění. "O novele budeme dál jednat. Pokud by to snad mělo směřovat ke znění, které by neodpovídalo představám MŽP, uvažoval bych o tom, abych byl zbaven spolupředkladatelství návrhu. Ale nechci nic předjímat," uzavřel Martin Bursík.
O snaze obou ministerstev informoval poprvé internetový server Aktuálně.cz. V první polovině srpna uvedl, že zmíněnou novelu jednomyslně odmítla Legislativní rada vlády. S odvoláním na její závěry server napsal, že i u vodních staveb by se mělo postupovat standardním způsobem vyvlastňování. Tedy nejdřív by se mělo prokázat, že stavba je skutečně ve veřejném zájmu, pak by měla být dohodnuta náhrada za vyvlastnění a až poté by se mohlo na státní půdě stavět. "Majitel by jinak přišel o možnost zpochybnit veřejný význam stavby a při jednání o ceně by fakticky musel přijmout jakoukoli státní nabídku," uvedl server Aktuálně.cz.
 |
||
| Povodně roku 2002 ve Štěchovicích u Prahy. | ||
| Foto: Hynek Kalvoda |
O celém procesu prosazování veřejného zájmu svým usnesením rozhodla už vláda Jiřího Paroubka (ČSSD). Ta 10. května loňského roku uložila ministru zemědělství, aby ve spolupráci s ministry pro místní rozvoj a životního prostředí do 31. července 2006 zřídil expertní pracovní skupinu pro novelizaci vodního zákona, která by usnadnila uskutečnění protipovodňových opatření a jejich prosazení ve veřejném zájmu. Návrh novely měl být kabinetu původně předložen 31. října 2006.
Usnadnit vyvlastňování soukromého majetku teď navrhl Petr Gandalovič jako ministr a člen pravicové politické strany ODS. Ta ve svém volebním programu mimo jiné slibovala voličům, že "soukromé vlastnictví zůstane nedotknutelné". Na jiném místě varovala před parlamentním spojenectvím ČSSD a KSČM, které prý přineslo pohrdání úctou k soukromému majetku. Protože je podle předvolebních slibů ODS vlastnictví nedotknutelné, bude prý tato strana podporovat a chránit vlastnictví movité i nemovité. ODS zároveň slíbila reformy, které zlepší ochranu práv občana vůči státu. Teď její ministr navrhl novelu, která měla soukromému vlastníkovi zabrat majetek bez toho, že by za něj byla předem dohodnuta a vyplacena cena. Občan by navíc přišel o možnost bránit před soudem svá práva vůči státu.
Strana zelených ve svém programu uvedla, že chybějí "podmínky pro účinnější řešení vlastnických vztahů při naplňování vládního programu Revitalizace říčních systémů". Na jiném místě pak ve volebním programu SZ stojí, že zákony nesmějí být nástrojem vydírání a hrozeb, "jak tomu bylo v některých případech vyvlastňování půdy soukromých vlastníků".
Další informace:
Akademici zkritizovali plány MZe na ochranu míst pro dvě stě přehrad; obce vyzvou vládu, aby seznam neschválila - prosinec 2006
MZe chce místo pro dvě stě přehrad. Obce a ochranáři zásadně proti - listopad 2006
reklama
