Globalizace - žádné pěkné vyhlídky

Jít s dobou dnes znamená odstraňovat bariéry, které brzdí využívání energie, a vyznávat modlu prosperity. Začínají rozhodovat kolosy nadnárodních obchodních korporací a jejich peníze. Rosteme, abychom rostli, až do úplného vyčerpání: tomu se říká globalizace. Míra úspěchu se měří počtem zasažených lokalit. A cesta k nim musí být co nejrychlejší, bez objížděk a komplikací, třeba i za cenu nevratné deformace krajiny. Nadbíhání mocným investorům nás možná bude stát i CHKO České středohoří.

Nadnárodní společnosti přišly s hektickou dobou technické revoluce konce 19.století a jim v patách také první krize z nadvýroby. Není náhodnou shodou, že první světová válka začíná na konci této globální expanze. Globalizační sliby o blahobytu pro všechny se plní přesně naopak, jak dokazuje ročenka Stavu světa týmu vědců Lestera Browna z nezávislého World Watch Institutu.

I když je nás 3 a půlkrát více než před sto lety, energie užívaná světovým hospodářstvím se od té doby znásobila šestkrát. Jen během posledních 20 let vzrostlo spalovaní fosilních paliv čtyřikrát, rybolov pětkrát, spotřeba obilí se ztrojnásobila. Při růstu populace o 80 milionů lidí ročně je jasné, že se brzy na někoho nedostane.

Zvyšuje se teplota, klesají hladiny podzemních vod. Téměř polovina obilovin je přitom pěstována na zavlažovaných polích. Případný nedostatek vody by s sebou tedy přinesl také nedostatek potravin. Za stupňující se ekologickou devastaci nikdo konkrétní neodpovídá. Státy nedokáží kontrolovat ani své finance, natož ekopolitiku.

Balíček globalizačních opatření, standardně obsahující deregulaci, dotace i liberalizaci obchodu a investic, ovlivňuje stav světových lesů. Vlády své lesy často chápou jako stojící jmění, které lze v případě krizí zužitkovat. Avšak to, co zpočátku vypadá jako oživující injekce národní ekonomice, se nakonec projeví jako ztráta, ekonomická i ekologická. Prodejem dřeva si přilepšují Indonésie, Rusko, Mexiko nebo Brazílie. Usnadnit těžbu v Amazonii se dokonce chystá speciální dopravní projekt. Ušetřit na odvozu dřeva a dalších surovin zde pomůže systém dálnic, železnice a přístavů. Kácí se také jedinečný deštný prales v západokanadské Britské Kolumbii. Mizí panenský les v Chile.

Do dnešní doby jsme úspěšně vymazali přes polovinu našich lesů. Se skleníkem, který si stavíme nad hlavou, se ale žije stále obtížněji.

Statistiky dokazují, že celosvětové klima ovlivňuje především Západ. Jeho občané využívají 3/4 vyprodukované energie, zužitkují 85 % vytěženého dřeva a více než 2/3 vyrobené oceli. Tající ledovce v Antarktidě a Arktidě, rozšiřování pouští, vzrůstající počet hurikánů a tornád nebo ničivé záplavy, které se nevyhnuly ani České republice, to jsou první signály globálních klimatických změn, pod které se podepisujeme slepou honbou za pozlátky materiálních statků.

Planetu křižuje o 450 milionů vozů více než v roce 1950 a další přírůstky lze očekávat v rozvojových zemích. Úměrně tomu se zvyšuje i zatížení ovzduší výfukovými plyny. S koncentrací CO2 v atmosféře si přitom příroda neví rady již nyní.