Greenpeace: Aby "zlatá rýže" pomáhala, musela by se jíst po kilech

Vyřešit problémy s podvýživou v zemích třetího světa a zároveň zamezit zdravotním problémům dětí, souvisejícím s nedostatkem provitamínu A, by mohla tzv. "zlatá rýže". Alespoň to tvrdí firmy produkující geneticky pozměněné plodiny i řada vědců. Syngenta, jedna z vedoucích světových firem v oblasti genetického inženýrství a produkce pesticidů, která vlastní mnoho patentů na "zlatou rýži", dokonce tvrdí, že oddálení uvedení tohoto výrobku na trh o jediný měsíc může způsobit oslepnutí až 50 000 dětí. S tím ale nesouhlasí mezinárodní ekologická organizace Greenpeace. Podle Greenpeace už jednoduchý hrubý odhad ukazuje, že dospělý člověk by musel zkonzumovat nejméně dvanáctinásobek denní dávky rýže (300 g), aby přijal denní doporučené množství provitamínu A.

Greenpeace uvádějí, že podle jejich výpočtů by dospělý člověk musel denně sníst nejméně 3,7 kilogramů rýže suché hmotnosti (až 9 kilogramů vařené rýže), aby uspokojil svoji denní potřebu vitamínu A ze "zlaté rýže". Jinak řečeno, normální denní dávka 300 gramů rýže by zabezpečila přinejlepším pouze 8 % potřebné denní dávky provitamínu A. Kojící ženy by musely sníst minimálně 6,3 kilogramů "zlaté rýže" suché hmotnosti, což je skoro 18 kilogramů vařené rýže denně.

"Z těchto výpočtů je jasné, že firmy propagující "zlatou rýží" dávají falešné sliby. Je absurdní myslet si, že je někdo schopen zkonzumovat tolik rýže a důkaz o tom, že tato rýže dokáže zabezpečit potřebné zvýšení příjmu vitamínů, zatím neexistuje," říká koordinátor Greenpeace na Filipínách Von Hernandez. Právě na Filipíny, do Mezinárodního institutu pro výzkum rýže, byla minulý měsíc přivezena první semena geneticky manipulované rýže pro křížení s místními druhy. "Celý tento projekt je postavený na něčem, co je možné charakterizovat jako záměrný podvod. Přepočítávali jsme jejich čísla znovu a znovu, a jednoduše jsme nemohli uvěřit, že by seriózní vědci a firmy mohli udělat něco takového," uvedl Hernandez.

Greenpeace na Filipínách protestovali proti záměru křížit místní druhy rýže s geneticky pozměněnou "zlatou rýží". Foto: Nartea/Greenpeace

"Geneticky manipulovaná rýže totiž neřeší základní příčiny nedostatku vitamínu A, jimiž jsou chudoba a nedostatečná dostupnost pestřejší stravy. Krátkodobá řešení jako distribuce vitamínů (například tabletek) a zpestřování jídla jsou levnější a efektivnější," doplňuje Zuzana Piknová, koordinátorka genetické kampaně české pobočky Greenpeace. Řešením by podle ní mohla být také podpora používání potravin, které jsou přirozeně bohaté na provitamín A, jako např. palmový olej z palmy olejné.

---

reklama

---