Greenpeace chce od švédského Vattenfallu koupit německé uhelné doly a elektrárny

Energetická společnost Vattenfallen, která je plně vlastněna Švédskem, se rozhodla prodat své uhelné doly a elektrárny ve východním Německu. Nordická pobočka Greenpeace se dnes přihlásila mezi zájemce o koupi a bude o Vattenfall soutěžit zřejmě s českým ČEZem či EPH. Záměrem Greenpeace je vést těžbu v Lužici k útlumu a do patnácti let převést region na obnovitelné zdroje.

Důvodem, proč se švédská firma rozhodla prodat uhelné akvizice v Německu, je snaha naplnit švédské klimatické závazky. A to s portfoliem uhelných elektráren není možné. Greenpeace původně přesvědčovala švédskou vládu, ať si německé doly a elektrárny nechá a postupně jejich provoz utlumí, Švédi se však rozhodli pro snazší řešení a chtějí německé uhlí a elektrárny prodat.

Greenpace na dnešní tiskové konferenci, na které oznámili záměr koupit od německou část Vattenfallu, představili rizika a kontext nákupu. Na konferenci vystoupil také Pao-Yu Oei z Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung (DIW Berlin) a Technische Universität Berlin, který zpracoval studii rizik spjatých s německými uhelnými elektrárnami a doly uhlí.

Pao-Yu Oei zmínil, že trendem v západním světě je odklon od energie z uhlí, zejména kvůli ekonomické neefektivitě. Důležité jsou také západní politiky, které upřednostňují nízko či bezuhlíkové technologie. Ostatně důvodem, proč se Švédsko zbavuje své německé akvizice, je právě politika ochrany klimatu.

„Velkou důležitost má německé veřejné mínění. Němci podporují odklon od jádra a od uhlí a naopak obnovitelné zdroje energie mají širokou podporu veřejnosti. A Němci vědí, že útlum uhlí bude znamenat zavírání dolů a elektráren,“ říká Pao-Yu Oei. Německá vláda si vytyčila rok 2040 jako možné datum, kdy země nebude využívat energii z uhlí. „Pro společnosti, které provozují uhelné doly a elektrárny, tak nastává období právní nejistoty. Nyní se totiž neví, jakými nástroji a prostředky bude stát motivovat soukromý sektor k ústupu od uhlí,“ dodává Pao-Yu Oei.

Podle něho je jednou ze schůdných strategií nového kupce, aby uzavřel staré elektrárny a provozoval jen ty novější, a rozšířil zdroje výroby energie o ty obnovitelné zdroje.

Pao-Yu Oei také zmínil, že uhelné elektrárny prostě nelze provozovat bezemisně. Všechny evropské pilotní projekty na jímání uhlíku (CCS, Carbon Capture and Storage) byly zastaveny a není tu žádný, který by byl v provozu.

Švédská pobočka Greenpeace plánuje, že kvůli případnému převzetí založí v Německu nadaci, která postupně utlumí těžbu hnědého uhlí a uzavře doly a elektrárny nejpozději do roku 2030.

Vattenfall provozuje v německé Lužici 5 uhelných dolů, které každoročně těží 63 milionů tun uhlí (tedy 1,5 krát více, než celá Česká republika). Jeho uhelné elektrárny mají instalovaný výkon přes 10 GW (tedy pětinásobek Temelína).

V případě, že Vattenfall své doly prodá firmám ČEZ či EPH, je podle Greenpeace velmi pravděpodobné, že noví vlastníci se budou snažit o rozšíření dvou stávajících (Welzow-Süd a Nochten) a dokonce otvírku tří nových povrchových dolů. Případné rozšíření stávajících dolů a otevření nových by smazalo z povrchu zemského osm obcí. “Česká vláda se včera usnesla, že nebude kvůli těžbě uhlí ničit české obce. Pokud by německý Vattenfall koupil ČEZ, bylo by záslužné, aby se tak nedělo ani v Německu,“ řekl Janek Rovenský z Greenpeace. Při rozšiřování dolů by mohlo padnout

---

reklama

---