Greenpeace dal summitu vysvědčení: neprospěl
Například v oblasti energie Greenpeace považuje za potřebné zrušit dotace průmyslu fosilních paliv a jaderné energetice (které jsou v současnosti odhadovány na 250 miliard dolarů ročně), přijmout závazky, aby 20 procent energie bylo do 10 let získáváno z obnovitelných zdrojů. Skutečný závazek zněl pouze obecně, že země, které ratifikovaly Kjótský protokol, naléhají na státy, které jej nepodepsaly, aby tak učinily.
V případě lesů Greenpeace doporučovalo vytvořit fond pro ochranu pralesů a jejich udržitelné využití na základě Konvence o biologické diverzitě pralesů a uvést v život okamžitá opatření na zastavení ztrát a degradace pralesů. Ve skutečnosti ministři nezahrnuli do dokumentů ani opatření schválená před šesti měsíci, takže jediný pozitivní krok podle aktivistů je výzva k opatřením oproti ilegálnímu obchodu se dřevem.
Dalším bodem podle vysvědčení Greenpeace je zemědělství a genetické inženýrství - v něm by bylo nutné ratifikovat protokol z Cartageny o biologické bezpečnosti a podpoře předběžné opatrnosti. Také by měl summit preferovat ekologické zemědělství a přijmout nový nástroj, který by zabránil patentování živých forem. "Ticho po pěšině ohledně patentů dává byznysu jistotu: nadnárodní firmy budou pokračovat v profitování z kontroly nad přírodními druhy," zní ortel Greenpeace. Druhá poznámka je jen ironická: země byly "pozvány" k ratifikaci protokolu z Cartageny.
V otázce jedů jsou Greenpeace ještě rozčilenější - zde se podle nich nepodařilo nic, naopak summit rezignoval na princip předběžné opatrnosti. Požadavky hnutí přitom byly rozsáhlé: ratifikace stockholmské Konvence o persistentních organických škodlivinách, což by zakázalo chemické látky jako dioxin; ratifikovat a uplatnit basilejskou konvenci, která zakazuje obchod s toxickým odpadem; zajistit odpovědnost korporací i za budoucí produkci a používání toxických látek; vyčistit toxická místa jako Bhopál, kde firma Dow Chemical uniká odpovědnosti.
V případě oceánů je "učitel Greenpeace" v hodnocení o něco mírnější, přiznává konferenci určitá pozitiva, jako je výzva k eliminaci podpor, které přispívají k nelegálnímu a neregulovanému rybolovu, a výzva k vytvoření chráněných mořských zón pro ryby. Kritice ovšem neušel fakt, že závazek konference byl vlastně kopií konvence Spojených národů už z roku 1982, obnova světových zásob ryb má být dosažena až k roku 2015, a ještě byl text zmírněn výrazy jako "tam, kde je to možné", což jeho faktickou sílu zpochybňuje.
Poslední kapitolou podle členění Greenpeace je "obchod a rozvojová pomoc". Tam hnutí čekalo schválení smlouvy, která stanovuje, že obchodní pravidla musí být podřízena environmentálním pravidlům, nikoli naopak, a závazek zemí, že dosáhnou výše rozvojové pomoci, ke které se zavázaly před deseti lety v Riu. Hodnocení shledává jako pozitivní změnu, že od nynějška nemusí být zákony týkající se životního prostředí podřízeny smlouvám Světové obchodní organizace a že se rozvinuté země společně pokusí snížit na polovinu počet lidí bez přístupu k sanitárním zařízením. Na druhou stranu se do summitu pouští kvůli tomu, že "selhává v uznání problému, který představuje globalizace" nebo naopak ujišťuje, že environmentální smlouvy jsou podřízeny obchodním pravidlům a nadnárodní podniky nejsou odpovědné za své jednání.
Vysvědčení hnutí Greenpeace pro "Summit Země" můžete najít na adrese http://archive.greenpeace.org/earthsummit/report_card/.
reklama
