Greenpeace: GM papája Havaji škodí, vědci si myslí opak

Na Havaji, konkrétně na ostrově zvaném Velký ostrov, se pěstují pro komerční účely geneticky modifikované rostliny papáji, odolné proti viru tzv. „nekrotické kroužkovitosti“ papáje. Hnutí Greenpeace proti pěstování protestuje a Velký ostrov označuje za největší laboratoř genetického inženýrství pod širým nebem.

Postižená pole neposkytují jen o něco nižší úrodu, rostliny jsou zlikvidovány téměř celé.
Foto: http://www.apsnet.org/

Havaj zahrnuje světově nejvyšší koncentraci typů klimatu na relativně malém území. Má 11 ze 13 klimatických zón na přibližně na 6400 m2. Toto místo podle Greenpeace zneužívají agrochemické konglomeráty. V současné době je na Havaji víc než 4000 pokusných polí, což je v přepočtu na metr čtvereční víc, než na jakémkoli místě na světě. Pěstuje se tu GM kukuřice, sója, pšenice, cukrová třtina (pro farmaceutické účely), ale i orchideje, citroníky, česnek a káva.

Pro komerční účely je schválena pouze papája. Papája se pěstuje v tropických oblastech po staletí. Po nástupu geneticky upravené papáji ale do té doby rostoucí vývoz začal klesat. Mnoho zemí, které do té doby toto exotické ovoce dovážely, se staví odmítavě ke GM plodinám (např. některé země EU, Japonsko, Čína). Jen konvenční zemědělci a ekozemědělci vydělávali až třikrát tolik. Ovšem vývoz papáji z ekozemědělství klesá také, protože je stále těžší zaručit, že jejich rostliny neobsahují podíl modifikovaných genů ze sousedních GM plantáží. Před deseti lety, v roce 1995 byla hrubá hodnota čerstvé papáji přes 22 milionů USD, v minulém roce to bylo pouze 10,9 milionu.

„Geneticky modifikované papáji jsou tu velký problém, věda je sem umístila a my je nyní s pomocí dobrovolníků a místních zemědělců odstraňujeme,“ říká pěstitelka bio-papáji Terri Mulroy. „Až budou transgenní papáji odstraněny, budu zase šťastná a budu doufat, že moje zbylé ovoce bude už bez upravených genů.“

Výsledky výzkumu na pokusném poli infikovaným virem: po 11 měsících nepřežila jediná konvenční rostlina, zatímco transgenní rostliny zůstaly nepoškozené.
Foto: http://www.apsnet.org

Podle vědců z fakulty tropických rostlin a půdních věd a fakulty ekologie a rostlin na Havajské univerzitě v Manoa, virus kroužkovistosti papáji byl na Havaji přítomen už od 60.let minulého století. Tím, že pěstování papáji bylo soustředěno jen do oblasti Puna, kde se virus nevyskytoval, nebyly s chorobou problémy. S rozšiřováním plantáží se však virus přibližoval a v roce 1992 se začal šířit na papájových polích i v Puně. Podle vědců nastala krizová situace. Postižená pole totiž neposkytují jen o něco nižší úrodu, rostliny jsou zlikvidovány téměř celé.

Vědci proto přišli s alternativou ve formě modifikovaného semene, nazvaného Rainbow, a v roce 1995 založili pokusné pole na farmě infikované virem v lokalitě Kapoho v Puně, kde byl virus už velmi rozšířen. Výsledky byly jednoznačné: po 11 měsících nepřežila jediná konvenční rostlina, zatímco transgenní rostliny zůstaly nepoškozené.

Výsledky pokusných polí byly předloženy Agentuře na ochranu životního prostředí EPA, Úřadu pro léky a potraviny (FDA) a Službě pro kontrolu zdraví živočichů a rostlin (APHIS), která posuzuje dopad na zemědělské životní prostředí. V dubnu 1998 dostala transgenní papája licenci pro komerční pěstování.

Vědci se domnívají, že pokles vývozu způsobilo nikoliv rozšíření modifikované papáji, ale pokles produkce kvůli masovému rozšíření nekrotické kroužkovitosti papájových keřů. Protože od roku 1998, kdy byla vysazena transgenní verze rostliny, produkce papáji opět začala stoupat. Kromě toho vědci zjistili, že transgenní rostliny tvoří nárazníkovou zónu mezi konvenčními poli a zabraňují tak šíření viru kroužkovitosti.

---

reklama

---