Greenpeace - to jsou demonstrace i odbornost
EkoList: Můžete shrnout, co se vám za tento rok povedlo, na co můžete být pyšní?
Miroslav Šuta, koordinátor toxické kampaně: V únoru vydalo ministerstvo zdravotnictví vyhlášku na hračky z PVC, v květnu jsme přiměli Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), aby zahájila šetření spalovny Technoplastu v Chropyni, podařilo se nám prosadit, že ČR podepsala dohodu o zákazu persistentních organických látek, přiměli jsme firmu Jitex Písek, aby přestala vyrábět kojenecké kalhotky s fólií z PVC obsahující ftaláty, přiměli jsme firmu Julius Meinl, aby stáhla ze svých obchodů nebezpečné hračky obsahující PVC, a pak si myslím, že teď na podzim bylo nejdůležitější, že Poslanecká sněmovna schválila zákon o integrované prevenci a omezování znečištění a integrovaný registr znečišťování, který každému umožní přístup k informacím, kolik podniky čeho vypouštějí do životního prostředí.
To je v té toxické oblasti, v té oblasti genetické se nám podařilo, že řada supermarketů slíbila, že přestane prodávat geneticky modifikované potraviny, podařilo se nám, že firma Monsanto zlikvidovala nepovolené pokusy s geneticky manipulovanými rostlinami, dosáhli jsme toho, že firmě Monsanto nebylo u nás povoleno pěstovat geneticky manipulovanou pšenici, což by mohlo ohrozit miliardové obchody s normální pšenicí a ohrozit i české zemědělce. Podařilo se nám odhalit geneticky manipulované potraviny několika firem na našich pultech
Zuzana Piknová, koordinátorka genetické kampaně: Dosáhli jsme toho, že supermarket Tesco prodává geneticky nemanipulované výrobky své značky, podobnou politiku převzali i společnosti Billa, Delvita, Globus, dalo by se říci, že většina českých supermarketů už v současné době garantuje, že nebude prodávat geneticky manipulované potraviny.
Jiří Tutter, ředitel české pobočky: Nebýt nás, tak by nebyl zákon na označování geneticky modifikovaných potravin, protože tady nebyl nikdo, kdo by na to tlačil. Taky se nám podařilo přimět SÚJB, aby provedlo hloubkovou inspekci u jednoho dodavatele Temelína.
EkoList: Je něco, co se nepovedlo?
Jiří Tutter: Například se nepovedlo, že nám parlament odsouhlasil zrušení jednoho zákona, ve kterém jsme byli napřed před světem, a to byl zákaz obalů z PVC. To je asi vůbec největší prohra ekologického hnutí v této republice za tento rok. Tento zákon měl platit od roku 2001, pak se to podařilo zlobovaným poslancům posunout do roku 2008 a nakonec zrušit úplně. Je to krok zpátky.
EkoList: Působíte v ČR již deset let, můžete zhodnotit, jak vás dnes vnímá veřejnost?
Miroslav Šuta: Myslím, že třeba v té toxické oblasti jsme si získali respekt odborníků i státních úřadů, takže dneska třeba s námi nesouhlasí, ale když jim dáme vědět, že něco je problém, tak vědí, že to problém je, a kolikrát to je i problém pro ně, protože to může znamenat, že něco zanedbali. Pro část lidí jsme naděje, že když už to nikdo jiný nevyřešil, tak poslední naděje je, že s tím třeba něco udělá Greenpeace. A když ne, tak už se nedá nic dělat. Což je na jednu stranu hrozně milé, na druhou stranu hrozně nevděčné. Znamená to, že když selžeme my, tak lidé ztrácejí důvěru ve společnost, v to, že se zde dá něčeho dosáhnout.
Jiří Tutter: A co se týče oblasti geneticky modifikovaných potravin, tak sloužíme jako referenční zdroj informací pro všechny, ani ministerstvo životního prostředí prostě spoustu věcí neví a chodí za námi a ptá se nás.
EkoList: Greenpeace jako organizace může být vnímána, že na jedné straně to jsou odborníci a vědci a pak také že jsou to lidé, kteří se nechávají shazovat z lodí, nechávají se zatýkat při akcích. Která pozice je vám bližší?
Jiří Tutter: To je tak, že ty akce jsou podloženy faktickými vědomostmi, studiemi. Neuděláme žádnou akci, aniž bychom nebyli o té věci přesvědčeni a neměli ji podloženou vědeckými poznatky.
Miroslav Šuta: Já si myslím, že Greenpeace není ani jedno ani druhé, ale Greenpeace je obojí. Ve světě je x nevládních organizací, což jsou vlastně vědecké ústavy, které produkují vědecké zprávy a existuje x radikálních organizací, které někam jdou demonstrovat. Ale Greenpeace je unikátní v tom, že má ten vědecký background a nepřestane dokud nějaký problém nevyřeší. Nebo neprohraje, i to se může stát. A nebojí se jít až tak daleko, že má lidi, kteří jsou ochotni riskovat to, že budou shozeni do toho moře. Ale tito lidé rozhodně nejsou žádní primitivové! Když se podíváte na lidi, kteří se při protestech proti budování amerického raketového deštníku nechali zavřít, tak to jsou často vědecky vzdělaní lidé, odborníci ve svých oborech, kterým jejich svědomí nedovolí mlčet a jsou ochotni nechat se zadržet policií a mít z toho problémy.
Jiří Tutter: My ještě pořád musíme mít takovou vnitřní cenzuru v tom smyslu, že spousta problémů na kterých pracujeme, podle našeho názoru vyžaduje daleko radikálnější přístup, aby se ukázalo, jak je to obrovský problém, například ta Spolana. Ale víme, že veřejnost je konzervativní a nerada vidí, když se čeří rybník toho poklidného smrádku v ČR. I tohle zohledňujeme.
Miroslav Šuta: My se snažíme hledat nejefektivnější cestu. A pokud tou nejefektivnější cestou je radikální akce, tak ji neváháme použít. Pokud je nejefektivnější cesta mluvit s novináři nebo přesvědčit úředníka, pak volíme tu. Tady zatím tak radikální akce jako jinde ve světě neproběhly.
EkoList: Greenpeace v ČR tento rok přecházejí na samofinancování, budou se muset obejít bez dotací…
Miroslav Šuta: Já osobně si myslím, že je strašně důležitý být samofinancován, protože tím odpadnou veškeré výpady protivníků, odkud jsme placeni. Dřív část peněz přicházela od jiných poboček Greenpeace. Nicméně my sami si rozhodujeme, jaké kampaně budeme nebo nebudeme vést. A ve chvíli, kdy všechny peníze, které budeme používat, budou z České republiky (a už letos to byla velká většina), tak je to i o tom, že máme mandát těch deseti tisíc lidí, dvaceti tisíc lidí, abychom tu aktivitu dělali. Pokud se to povede, tak budeme jediní ve střední a východní Evropě. A tohle pak může být důležité i pro další nevládní organizace, že je to možné dokázat.
reklama
