Guardian: Brazilská ministryně životního prostředí odchází z vlády
 |
|
| Topografická mapa Brazílie. Zveřejnění tohoto obrázku upravuje Volná licence GNU pro dokumenty. | |
| Foto: Captain Blood/Wikimedia Commons |
Rezignace ministryně životního prostředí zřejmě znamená, že brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva je mnohem více nakloněn ekonomickému rozvoji země než ochraně lesů. Důvodem je především vývoz zemědělských plodin, který žene vzhůru ekonomický růst země. Odchod Mariny Silvy může také znamenat konec brazilské snahy stát se silným hlasem v celosvětové debatě o ochraně životního prostředí.
"Její odchod je pohromou pro současnou vládu. Jestli měla tato administrativa nějaký světový kredit v environmentálních otázkách, pak jedině díky Marině Silvě," řekl deníku Jose Maria Cardoso da Silva, viceprezident jihoamerické pobočky ochranářské organizace Conservation International.
Bývalá ministryně prohlásila v rezignačním dopise, že odstupuje kvůli "těžkostem, které měla při prosazování ochrany životního prostředí na celonárodní úrovni". Prohlásil to její tiskový mluvčí. Odchod ministryně a bývalé ekologické aktivistky přivítali představitelé zemědělců.
"Doufám, že další ministr nebude tak radikální jako Marina, která byla překážkou ekonomického rozvoje Brazílie," řekl Guardianu Rui Prado, šéf zemědělské asociace ve státě Mato Grosso. Ministryně neúspěšně odmítala několik velkých projektů na výstavbu infrastruktury, jako byly dvě vodní elektrárny nebo stavba silnice, která bude spojovat oblast pěstování obilovin s řekou Amazonkou. Podle místních médií bude zřejmě Silviiným nástupcem šéf ministerstva životního prostředí ve státě Rio de Janeiro Carlos Minc, zakladatel brazilské Strany zelených.
Bývalá ministryně, která dlouhodobě trpí následky tropických chorob a chronickou otravou kovy, byla po celou dobu svého ministerského působení v opozici vůči brazilskému prezidentovi i dalším členům kabinetu. Podle ní se vláda zabývala zvýšením zaměstnanosti a úspěchy na mezinárodním trhu, zatímco ochrana přírody pro ni nebyla důležitým tématem, píše deník Guardian.
Růst světové poptávky po zemědělských plodinách z Brazílie, jako je sója, zrychlil ničení deštného pralesa a bývalá ministryně obviňovala farmáře a chovatele dobytka, že nelegálně ukrajují stále větší kusy původních lesů pro svá pole a stáda. Tomu měla zabránit nová vládní politika ochrany Amazonie. Kvůli ní se ministryně dostala do ostré veřejné roztržky s prezidentem země. Marina Silva také pohrála bitvu s velkými ekonomickými zájmy, když vláda schválila jak pěstování geneticky modifikovaných plodin, tak výstavbu třetí jaderné elektrárny.
Amazonská pánev pokrývá polovinu rozlohy Brazílie a zadržuje pětinu světových zásob pitné vody. Také zde žije a roste 15 % všech druhů zvířat a rostlin naší planety. Kvůli nelegálnímu kácení a těžbě však v posledních letech zmizely obrovské plochy původního lesa. Odhaduje se, že jen v období od srpna do prosince loňského roku zmizelo kolem 7 000 čtverečních kilometrů lesa.
Podle článku deníku The Guardian ze dne 14. května 2008.
reklama
