Guardian: Cena za stabilní klima se podle Nicholase Sterna zdvojnásobila
 |
|
| Zamrzlé ledovcové jezero na ostrově Mather, Prydzova zátoka, Antarktis. Podmínky zveřejnění této fotografie upravuje licence Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5. | |
| Foto: Hannes Grobe/Wikimedia Commons |
Nicolas Stern minulý týden v Londýně prohlásil, že změny klimatu postupují rychleji, než se předpokládalo, a tak je potřeba, aby i omezování škodlivých emisí probíhalo ostřeji. Podle něj by mělo být cílem udržet koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře pod 500 ppm (částic na milion). Zpráva z roku 2006 počítala se stabilizací na úrovni mezi 450 - 550 ppm. "Jsem přesvědčen, že realita bude zřejmě uprostřed a udržení koncentrace na hladině 500 ppm bude stát dvě procenta světového HDP," řekl Guardianu Stern. V současnosti dosahují koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře na úroveň 380 ppm. Kdyby se podařilo ustálit koncentraci na hodnotě 450 ppm, zřejmě dojde ke zvýšení průměrné teploty na planetě o dva stupně. V říjnu 2006 ve zprávě pro britskou vládu počítal Sternův tým s tím, že emise skleníkových plynů se podaří do roku 2050 omezit o čtvrtinu.
V předchozí zprávě pro London School of Economics Stern tvrdil, že jedno procento světového bohatství rozhodně není "triviální částka". Pro Velkou Británii to ročně představuje investice za 14 miliard liber. Autor však argumentuje tím, že jde stále jen o zlomek ročního růstu a je to i mnohem méně, než průmyslové země vydávají na zdravotnictví, což představuje 8 - 14 % hrubého domácího produktu.
Stern upozorňuje, že nynější odhad nákladů ve výši dvou procent by měl vlády varovat, aby začaly jednat velmi rychle. "Všechno závisí na dobře nastavené politice a na fungujících trzích s uhlíkem. Existuje celá řada cest, jak situaci zvládnout, a mnoho možností, jak jednat a jak vše dělat relativně levně," prohlásil Stern.
Úroveň koncentrace oxidu uhličitého na úrovni 500 ppm prý snižuje riziko nárůstu teploty o pět stupňů Celsia v porovnání s předindustriální dobou z 50 % na 3 %. Takový nárůst teplot prý Země zaznamenala před 35 - 55 miliony let a v té době žili v oblasti severního pólu aligátoři, prohlásil Stern. "Takový nárůst teplot by skutečně změnil celý svět," dodal.
Podle článku Juliette Jowitové a Patricka Wintoura z The Guardian z 26. června 2008
reklama
Online diskuse
Drzost - 1. 7. 2008 - lyn_xDobře. Takže "správné klima" je podle mne to dnešní, pokud je možné ho udržet, tzn. pokud jeho změny jsou způsobeny člověkem, což velice pravděpodobně ze značné části jsou. Myslím, že je nesmyslné představovat si globální oteplování jako mírný nárůst průměrné teploty, který vlastně bude všem jen ku prospěchu, jak to s oblibou někteří prezentují. Dokonce jsou někteří "klimaskeptici" schopní říct, pokud přípustí antropogenní původ globálního oteplování, že "po přechodu na nové technologie a snížení emisí teplota zase postupně klesne". To jsou ovšem předpoklady, které v tak komplexním a nelineárním systému, jakým je klimatický systém Země, jednoduše neplatí, a to ani přibližně. Ve skutečnosti je reakce klimatu na vyšší množství energie v něm vázané velice těžko předpověditelná, a to opět díky mnoha nelineárním zpětným vazbám. Téměř jisté je ale naopak to, že možnost člověka do těchto pochodů zasahovat je velice omezená. Myslím, že se dá praktikovat nanejvýše preventivně, v rámci dané konfigurace systému, po přechodu do jiného stavu již bude mimo jakékoliv lidské možnosti. Dobré je také uvědomit si, že tento přechod může být velice rychlý a že na světě nyní žije cca 7 miliard lidí, z nichž více než polovina řeší denně problémy s dostupností potravy, pitné vody a lékařské pěče. Přidat k tomuto ještě rychlou adaptaci na měnící se klima mi nepřipadá jako dobrý nápad. |
