Guardian: EU bude čelit přílivu environmentálních uprchlíků
Během posledních přibližně padesáti let zažívá Evropa intenzivní zkušenost s přílivem uprchlíků. V průběhu studené války sem přicházela řada přistěhovalců prchajících před sovětským režimem. Součástí evropské postkoloniální zkušenosti byla rovněž vlna pracovních migrantů z bývalých evropských kolonií. V devadesátých letech pak Evropa zažívala příliv uprchlíků v důsledku válek na Balkánském poloostrově.
Dle Javiera Solany a Benity Ferrero-Waldnerové, kteří vystoupili při příležitosti Evropského summitu v Bruselu, mohou země Evropské unie očekávat další vlnu přílivu uprchlíků. Příčinou této nové přistěhovalecké vlny budou globální klimatické změny spolu s jejich důsledky. Evropská unie by se na tuto novou přistěhovaleckou vlnu měla dostatečně připravit - neučiní-li tak, může být vážně ohrožena její bezpečnost a zahraniční vztahy.
Následky globálních klimatických změn nejhůře postihují chudé země jižní a střední Asie, Středního východu, Afriky a Latinské Ameriky. Velká část humanitární pomoci směřující do těchto zemí je poskytována v situacích přímo souvisejících s globálními klimatickými změnami.
Klimatické změny již dnes způsobují v mnoha rozvojových státech rozličné konflikty. Tak například snižování ploch obdělávatelné půdy, nedostatek vody a potravy, zvýšení záplav a naopak dlouhotrvající sucha v mnoha zemích způsobují - kromě zemědělských ztrát a velkých výkyvů cen potravin - četné občanské nepokoje. Tyto nepokoje ovšem nevznikají pouze v rámci jednotlivých států, ale rovněž na úrovni mezistátní, a to zejména v pohraničních oblastech, které čelí tlaku migrantů. Další problém - konflikty vznikající v rámci boje o přírodní zdroje - je natolik častý a všudypřítomný, že jej pravděpodobně dnes již netřeba blíže zmiňovat, cituje Guardian projev Solany a Ferrero-Waldnerové.
Výše zmíněné problémy však nepředstavují, jak již bylo naznačeno, problém pouze pro rozvojové země, které jsou jimi bezprostředně zasaženy. Zvýšený tlak vnímají rovněž země poskytující humanitární pomoc. Podle Solany a Ferrero-Waldnerové může ale masová migrace spojená s destabilizací jednotlivých částí rozvojového světa především přímo ohrozit Evropskou unii. V důsledku zvýšené migrace se může v Evropě zvednout vlna radikalizace jak na úrovni občanské, tak na úrovni zahraničních politik. Nová vlna environmentálních přistěhovalců může zapříčinit narůstající napětí mezi bohatým západem a chudým jihem. A je právě na politických představitelích zemí Evropské unie, aby se této situaci snažili vhodnými opatřeními předejít. Při vyvíjení strategií imigračních politik by ovšem vlády jednotlivých zemí unie neměly zapomínat i na pozitiva, která nová přistěhovalecká vlna může cílovým zemím přinést - jedním z nich může být i zvrácení dlouhodobého trendu stárnutí evropské populace.
Podle článku Iana Traynora v The Guardian ze dne 10. 3. 2008
reklama
