Guardian: Finský reaktor bude dražší a nejdříve v roce 2012
 |
|
|
Jaderný reaktor na finském ostrově Olkiluoto.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
| Foto: kallerna/Wikimedia Commons |
Zvenčí není na skladech na finském ostrově Olkiluoto, kde měl být vybudován nejmodernější jaderný reaktor na světě, nic zvláštního. Uvnitř ale obsahují pět kilometrů polic, na kterých je naskládáno 160 000 dokumentů. „Když se změní ventil na rektoru, pošlou nám ho sem v jedné krabici. A k tomu přijde dodávka dokumentace,“ řekl deníku Guardian Jouni Silvennoinen, projektový ředitel společnosti TVO, která je investorem celého projektu.
Areva naopak tvrdí, že právě TVO nedůvěřuje změnám, které dodavatel na projektu provádí, a chce ke každé sebemenší změně dodat dokumentaci a nechat ji schválit od finských úřadů. TVO oponuje s tím, že Areva přistupuje ke stavbě na finském ostrově Olkiluoto jako k výzkumnému projektu, ve kterém jsou Finové uvězněni jako pokusní králíci. TVO a Areva nyní kvůli překročení ceny a vzniklým škodám stojí před mezinárodním arbitrárním soudem.
Projekt finské elektrárny měl být modelem pro to, jak by měly být moderní reaktory stavěny. V minulosti byla výstavba jaderných elektráren často masivně dotována vládami, což často a vehementně kritizovaly nevládní organizace, píše deník Guardian. Právě ve Finsku ale mělo být všechno jinak, jaderný průmysl měl tentokrát zaplatit všechny účty sám.
Postavit jadernou elektrárnu je mnohem dražší, než elektrárnu uhelnou nebo na plyn. Nižší jsou ale náklady na palivo. Ekonomická výhodnost všech tří typů ale závisí na ceně surovin a také čím dál tím více na ceně uhlíku, píše deník Guardian. Vysoká cena uhlí činí výhodnější plynové elektrárny. Když jsou ale ceny obou těchto surovin vysoko a zároveň je vysoká i poptávka (a tím i cena) elektrické energie, může být jádro levnější než uhlí či plyn. Jenže jaderná energetika si žádá masivní vstupní investice – až 4 miliardy liber ve srovnání s 600 miliony liber, na které přijde malá plynová elektrárna.
V posledních několika letech však cena uhlí a zemního plynu spadla na polovinu, což snížilo i konečnou cenu elektřiny. Jaderná energetika se svojí stabilní a vysokou cenou nemohla fosilním palivům konkurovat. Elektrárny na fosilní paliva platí kompenzace za vypuštění skleníkových plynů. Ty jsou ale natolik nízké, že nedávají jaderným elektrárnám jako nízkoemisním zdrojům žádnou ekonomickou výhodu, píše Guardian. A vzhledem k tomu, jak vlády zemí Evropské unie manipulují se systémem obchodování s povolenkami (ETS), těžko předpokládat, že by se ceny za vypouštění v budoucnu nějak dramaticky zvýšily.
Jaderný průmysl proto mění svoji strategii, tvrdí deník Guardian. Podle jeho zjištění tlačí zastánci jádra v Británii na svoji vládu, aby podpořila vyšší ceny emisních povolenek. To by mělo zvýšit náklady pro uhelné a plynové elektrárny, a tím také cenu elektřiny, což by pomohlo konkurenceschopnosti jádra. Podle Guardianu s tímto plánem počítají jak vládní labouristi, tak opoziční konzervativci.
Podle článku Tima Weba Nuclear power: The consumer always pays zveřejněného na serveru The Guardian 19. 10. 2009.
reklama
