Guardian: Lidoopy významně ohrožuje i produkce biopaliv
V uplynulých 20 letech bylo kvůli rostoucí potřebě půdy pro pěstování olejových palem zničeno okolo 80 procent habitatu orangutanů. Experti varují, že zvýšený odbyt biopaliv by mohl znamenat zmizení zbývajících 50 000 zvířat během jediné generace. Richard Leakey řekl, že za smrt milionů goril, šimpanzů a bonobů po celém světě může lidská činnost. A politikům pracujícím na nové mezinárodní dohodě o regulaci skleníkových plynů doporučil, aby se více zaměřili na snahy zachránit pralesy v jihovýchodní Asii, Africe a Jižní Americe.
Leakey podle Guardianu řekl: "Lidé krčí rameny a říkají: co by chudé země dělaly, kdyby nemohly vyvážet své přírodní bohatství. Já tomu rozumím, ale není to udržitelný způsob. Ohrožení lidoopů na celém světě je čím dál víc zřejmé." Podle něj by zamezení odlesňování mohlo pomoci v ochraně lidoopů stejně jako v boji proti globálnímu oteplování. Množství uhlíku uvolněného odlesňováním tvoří zhruba 25 % všech antropogenních emisí.
Vědci považují záchranu pralesů ze jeden z nejlevnějších způsobů boje proti klimatickým změnám, uvádí Guardian. Příští týden budou na summitu G8 v Německu projednávány kroky, jak odměnit země v tropických oblastech, které nechají své lesy netknuté. Richard Leakey, patron projektu přežití lidoopů při Programu OSN pro životní prostředí, navrhuje nápaditější řešení. Například kredity za ochranu biodiverzity a přírodních habitatů, které by pak státy mohly prodávat jiným státům jako kompenzace oxidu uhličitého. Trvá však na tom, že i rozvojové země musí nést odpovědnost za globální oteplování. "Rozvojové země křičí kvůli škodám, které bohaté země způsobují svým znečišťováním. Avšak rozvojové země by měly nést stejnou odpovědnost kvůli odlesňování."
Leakey vyzval firmy k vývoji technologií, jako je jaderná fúze a energie z vodíku, které by mohly snížit poptávku po biopalivech. Zpráva OSN již v květnu vyjádřila obavy z rychlé expanze biopaliv, protože by mohly mít nevratný dopad na životní prostředí. Rovněž existují pochybnosti o jejich vlivu na globální ceny potravin, píše deník. Leakey kritizoval také paradox "ekoturismu", který je podle něj založen na "zoufalé soutěži o urvání peněz, dokud to jde", a prohlásil, že se v rámci ekoturismu napáchalo obrovské množství škod.
Podle článku Davida Adama v deníku Guardian ze dne 31. 5. 2007
reklama
Online diskuse
Iran - 2. 6. 2007 - t7Podivejte cely tanec okolo Iranu zacal v roce 2002, kdyz Alireza Jafarzadeh prozradil, ze Iran uz leta buduje nekolik tajnych (napriklad v podzemi) jadernych pracovist.Od te doby Iran rika, ze to jsou vlastne zarizeni na mirovou vyrobu paliva, stejne jako to rikala Severni Korea, Pakistan a dalsi zeme, ktere pouzily technologii A. Q. Khana. Co citujete jsou zpravy z posledni doby, kdy nase media cituji Iranske predstavitele, ze jejich (drive tajny) program je ciste pro mirove ucely, a cituji MAAE a predstavitele zapadu, kteri o tom pochybuji. Takze jake spiknuti. Ze diktator zeme, ktera se snazi ziskat jaderne zbrane, a neumele to maskue, tedy ze lze, snad neni prekvapive. To je ovsem ponekud mimo kontext puvodni debaty - jaderne zbrane existuji, jak je vyrobit se uz pred 60 let vi a kazda prumyslova zeme, ktera se k jejich vyrobe rozhodne, si je vyrobi. Pred 60ti lety, s tehdy exitujici technologii, bez moznosti si klicove znalosti najit v ucebnicich, to trvalo 3 roky. Jaderna energetika pro civilni ucely s tim nema nic co delat. Stejne jako nema napalm nic spolecneho s benzinem v aute. Civilni energetika se opravdu dela jinak - napriklad nepotrebujete Khanovu technologii na vyvoj jadernych zbrani, za to se hodi otevrena mezinarodni spoluprace (v ramci MAAE), abyste ziskal zkusennosti ostatnich zemi. To Iran zcela konstatne odmita, projdete si starsi zpravy od roku 2002. Odmitnul i nabidku Rusu, ze jim ten uran obohati, palivove clanky vyrobi, s elektrarnama pomohou a nakonec si odvezou vyhorele palivo k recyklaci, navic za velmi vyhodnou cenu. Misto toho to patlaji po svem, presneji podle Khana. |
