Guardian: Noční lety škodí životnímu prostředí dvojnásob

Zákon zakazující noční lety by významně pomohl omezit dopad leteckého průmyslu na klima, napsal deník Guardian s odvoláním na novou vědeckou studii. Vědci zjistili, že letecká doprava má v noci mnohem větší ohřívající efekt, příčinou jsou kondenzační stopy, které za sebou letadla zanechávají.

Podle britského vědce noční lety škodí životnímu prostředí dvojnásob
Foto: Hugo Charvát/EkoList

Piers Forster, odborník na životní prostředí z university v Leedsu, který studii vedl, podle Guardianu řekl: "Noční lety jsou z hlediska životního prostředí dvakrát horší. Pokud chce vláda pravděpodobný dopad letecké dopravy na klima omezit, měla by uzákonit, aby se létalo hlavně během dne." Forster se svými kolegy tvrdí, že kondenzační stopy, které za sebou letadla zanechávají, zesilují skleníkový efekt, protože zadržují teplo stejným způsobem jako mraky. Během dne není efekt oteplování tak výrazný, protože kondenzační stopy odrážejí sluneční záření zpátky do vesmíru, což vlastně pomáhá udržovat planetu chladnější.

"Letecká doprava má nyní na klima jen malý vliv. Avšak v příštích letech se očekává její prudký nárůst, a proto je důležité vliv kondenzačních stop studovat," dodal Piers Forster. Přesunutím všech nočních letů na denní dobu by podle něj Británie ušetřila množství oxidu uhličitého rovnající se 2,5 procentům svých ročních emisí tohoto plynu, napsal deník Guardian. Vědci studovali lety křižující Británii v noci, nikoliv přistání a starty z britských letišť. I těch však podle ekologických aktivistů bude v budoucnu přibývat. Počet nočních startů a přistání je v současné době na letištích Heathrow, Gatwick a Stansted omezen, to se však nevztahuje na lety směřující na jiná letiště v zemi.

Vědci zjistili, že ačkoliv mezi šestou hodinou odpoledne a šestou hodinou ranní proběhne zhruba jen jeden ze čtyř letů, přispěje ke globálnímu oteplování ze 60 až 80 procent, což může být připsáno na vrub právě kondenzačním stopám. V zimním období mají letadla na globální oteplování také větší dopad, jejich příspěvek činí 50 %, ačkoliv v zimě proběhne jen 22 % z celkového objemu letecké dopravy. Nicola Stuberová, meteoroložka z univerzity v Readingu, podle Guardianu řekla, že ohřívající efekt kondenzačních stop je zhruba stejný jako efekt oxidu uhličitého vypouštěného z motorů letadla.

Výzkum se soustředil na kondenzační stopy přetrvávající alespoň jednu hodinu nad jihovýchodní Anglií, které zanechala letadla směřující nad severní Atlantik, napsal deník. Vědci kombinovali data o leteckém provozu s měřením z meteorologických balónů, aby předpověděli, zda se vytvoří kondenzační stopa, nebo ne. Při tom zjistili, že se stopy vytvoří mnohem snáze, když je vysoko v atmosféře velká vlhkost, k čemuž dochází zejména v zimě.

Podle článku Davida Adama v deníku Guardian ze dne 15. 6. 2006

---

reklama

---