Guardian: Nová dohoda neznamená, že Kjóto přestane platit
Robert Zoellick, zástupce ministra zahraničí Spojených států, na asijsko-pacifickém bezpečnostním fóru v Laosu oznámil, že tato dohoda prakticky řeší snižování emisí zplodin uhlíku.
Šest zemí - Čína, Austrálie, Japonsko, Indie, Spojené státy a Jižní Korea - bude spolupracovat na vývoji, předávání informací a prodeji čistých technologií, aby tak prosadily účinné využívání paliv.
Hlavním bodem programu byly technologie umožňující účinnější spalování a zachycování oxidu uhličitého předtím, než se dostane do atmosféry. Mezi země, v nichž se uhlí nejvíce těží a následně vyváží, patří Spojené státy, Austrálie a Čína.
Vedle větrných, solárních, vodních a geotermálních zdrojů energie propagují rovněž nová zařízení pro využití jaderné energie, což velmi znepokojuje ekology.
Kromě kvót na snižování oxidu uhličitého neexistují žádné další cíle či harmonogram příštích jednání. Existuje možnost, že se ke skupině osmi zmíněných zemí (zahrnující 45 % světové populace, téměř polovinu světové spotřeby energie a produkce skleníkových plynů) přidají i ostatní země. Jen Spojené státy produkují 25 % emisí.
Japonsko (které se zavázalo snížit produkci skleníkových plynů v rámci Kjótských dohod o 6 %), Čína a Indie zdůraznily, že v plnění této dohody pokračují. Čínský ministr zahraničí prohlásil, že nový pakt dohodu z Kjóta doplňuje, ale nenahrazuje ji.
Rozhovory o dohodě probíhaly v tajnosti dvanáct měsíců. Na poslední chvíli se rozhodlo přidat i Japonsko. Existuje podezření, že jsou Spojené státy motivovány faktem, že Evropská unie i Tony Blair nebyli o záměru informováni, přestože na setkání G8 minulý měsíc byly klimatické změny důležitou položkou jednání.
Vlády různých zemí světa, orgány OSN a ekologické organizace reagovaly tak, že je potřeba zachovat a posílit zákonné závazky omezování emisí, vyplývající z Kjótského protokolu.
Zatímco mnozí uvítali skutečnost, že se Spojené státy do mezinárodního boje s klimatickými změnami zapojily, jiní jsou k motivům Bílého domu skeptičtí.
Barbara Helfferichová, mluvčí Evropské komise pro životní prostředí, dohodu uvítala jako „podtržení našeho rostoucího uvědomění vážnosti klimatických změn a rovněž nutnosti jim čelit“ s tím, že nová dohoda Kjótský protokol nebude degradovat.
Philip Clapp, prezident Národního trustu pro životní prostředí ve Washingtonu, názor ekologických hnutí shrnul: „To, že se k problematice globálního oteplování vyjádřil prezident USA, nebude mít kromě rozruchu a zlosti žádný jiný dopad. Dohoda nenese žádné závazky, konkrétní kroky nebo hramonogramy, které by něco řešily.“
„Můžeme na tuto snahu nahlížet i pesimističtěji. Bushova administrativa může jisté země ovlivnit tak, aby blokovaly listopadové jednání v Montrealu o limitech emisí. Austrálie, hlavní partner Spojených států v této oblasti a světový vývozce uhlí, se rovněž snaží z Kjótského protokolu vykroutit,“ říká Philip Clapp.
Podle článku Paula Browna v deníku Guardian ze dne 29. 7. 2005
reklama
