Guardian: Odlesňování způsobuje klimatické změny a snižování biodiverzity

Na Sumatře zmizelo za posledních pětadvacet let 4,2 milionu hektarů pralesa.
Ilustrační foto: Tomáš Werner

Před dvaceti pěti lety pokrývaly pralesy 78 % rozlohy ostrova. Dnes ale tvoří pouhých 27 % celkové plochy, přičemž 11 % pralesů (286 146 ha) bylo vymýceno - legálně, či nelegálně - v letech 2005 až 2006. Děje se tak zejména kvůli získávání dřevěné vlákniny pro dřevařský průmysl a kvůli pěstování palmového oleje.

Zpráva (text studie WWF zde) publikovaná WWF ve spolupráci s německou společností Remote Sensing Solutions a japonskou Hokkaidskou univerzitou je první částí studie, která se snaží odhalit spojitosti mezi odlesňováním, degradací lesů, globálními klimatickými změnami a snižováním populace volně žijící zvěře. Cílem studie je vyhodnotit odlesňování a degradaci lesů v období od roku 1982 do roku 2007 a určit množství oxidu uhličitého, které bylo v souvislosti s odlesňováním vyprodukováno v minulosti a které bude v této souvislosti vyprodukováno do roku 2015. Vědci například zjistili, že v letech 1990-2007 se pouze v oblasti Riau vytvořilo 0,22 gigatun oxidu uhličitého, což zhruba odpovídá množství emisí Velké Británie za jeden rok, uvedl The Guardian.

Podle WWF lze za posledních dvacet pět let vysledovat souvislost mezi mýcením pralesů a snižováním populace divoce žijících zvířat. Rašeliniště oblasti Riau jsou při tom domovem mnoha živočišných druhů. Představují vysoce biodiverzitní systém, jehož součástí je řada ohrožených živočišných druhů, jako je třeba tygr a slon sumaterský, nosorožec či orangutan. Populace slonů sumaterských se od roku 1984 snížila z 1 067 až 1 617 odhadovaných jedinců na 210 jedinců obývajících oblast Riau dnes. Podobně i počet tygrů sumaterských klesl za posledních dvacet pět let o 75 % - z původních 640 na 192 jedinců. Podle ředitelky Mezinárodního programu WWF na záchranu druhů Susan Liebermanové dokonce sloni a tygři mizejí rychleji než pralesy, jejich přirozené životní prostředí. "Dochází k tomu, protože zvířata hledající potravu a místo pro žití se dostávají do kontaktu s lidmi, kteří je pobíjejí. Fragmentace a otvírání lesa navíc poskytují příležitosti pytlákům," řekal Guardianu Susan Liebermanová.

Za asi 20 procenty ročně vyprodukovaných emisí skleníkových plynů stojí mýcení pralesů v oblastech s nejvyšší druhovou rozmanitostí, jako je Brazílie či Indonésie. Pokud bude v Indonésii ničení pralesů pokračovat, lze do budoucna předpokládat další nárůst emisí. Rašeliniště, na nichž pralesy rostou, jsou totiž největší světovou zásobárnou oxidu uhličitého. V důsledku odlesňování se pak oxid uhličitý ve vysoké míře uvolňuje do atmosféry.

Na prosincové klimatické konferenci OSN konané na Bali se indonéský ministr lesnictví zavázal k tomu, že se zasadí o ochranu místních pralesů a zastavení trvale neudržitelných praktik využívaných v lesnictví. Podobně se zavázal rovněž guvernér samotné oblasti Riau. Organizace WWF pak hodlá dohlédnout na to, aby byly tyto závazky dodrženy.

Podle článku Jessiky Alfredové v The Guardian ze dne 27. 2. 2008