Guardian: Sázení lesů by změnu klimatu mohlo spíš zhoršit, říkají vědci
Govindasamy Bala, odborník na atmosféru v laboratoři Lawrence Livermore ve Spojených státech, dokázal, že proti globálnímu oteplování pomáhají pouze tropické lesy. Problém spočívá v tom, že lesy sice při fotosyntéze spotřebovávají oxid uhličitý, čímž nepřímo pomáhají Zemi ochlazovat snížováním koncentrace skleníkového plynu v atmosféře, zároveň však absorbují teplo ze slunečního záření. Govindasamy Bala a jeho kolega Ken Caldeira z katedry globální ekologie na Carneige Institute ve Standfordu pomocí počítačového modelu dokázali, že kromě úzkého pásu okolo rovníku lesy ve výsledku pohltí více tepla, než o kolik atmosféru ochladí spotřebou oxidu uhličitého.
Vědci svá zjištění vysvětlují tím, že jak jsou sluneční paprsky absorbovány nebo odráženy v různých částech světa. Lesní porosty. které jsou relativně tmavé, absorbují většinu slunečního záření, která na ně dopadne, čímž Zemi ohřívají, píše Guardian. Naproti tomu zatravněná plocha nebo sníh odrážejí více slunečních paprsků do vesmíru, díky čemuž zůstává teplota otevřené krajiny nižší. Govindasamy Bala vysvětlil, že stromy v tropech kromě absorbce oxidu uhličitého také napomáhají vzniku konvekční oblačnosti, která planetu ochlazuje.
Vědci zabývající se klimatem v poslední době stále více kritizují zalesňování, které má kompenzovat emise oxidu uhličitého. Kevin Anderson z Tyndallova centra pro výzkum klimatických změn nedávno varoval, že kompenzování emisí je nebezpečnou technologií, která má zajistit lidem "klidné spaní, i když by neměli spát klidně". Zároveň ale Ken Caldeira varoval, že kácení stromů mimo rovníkové oblasti by rozhodně nebyl dobrý nápad, píše Guardian. "Primárním cílem prevence před globálním oteplováním je ochrana ekosystémů. Ničení ekosystémů z důvodů prevence globálního oteplování by bylo kontraproduktivní a perverzní strategií." Govindasamy Bala k tomu dodal: "Kromě ovlivňování zemského klimatu mají lesy mnoho dalších rolí. Jsou přirozeným stanovištěm rostlin a zvířat, chrání biodiverzitu, produkují dřevo i palivo, chrání povodí a nepřímo brání okyselování oceánů."Ze sázení stromů za účelem neutralizování emisí oxidu uhličitého se stal v poslední době dobrý byznys.
Podle článku Aloka Jha v deníku Guardian ze dne 10. 4. 2007
reklama
Online diskuse
Ano i ne, jasně, - 15. 4. 2007 - DanaProblém je v tom, že ne všichni jsou nakloněni přirozenému (přirozenému znamená za současného respektování starých stromů) udržování lesa, resp. sázení nových stromů v množství a skladbě, vč. spodního patra, které by mohlo mít nějaký osobní efekt. Pro vlastníky (i nevlastníky, bohužel) je nejdůležitější efekt finanční. Komu přinese peněžní zisk přirozený les, ve kterém existují přirozené ekosystémy? O jednotlivých stromech nemluvě. Je velký zájem na likvidaci "starých" stromů. Že se sázejí mladé? To pro přírodu v tomto okamžiku nemá význam. Zvlášť, když jde o holoseče a následné hromadné vysázení monokultury, která se za 50 let hromadně vytěží a jede se dál... A navíc, ono nelze přerušit vývoj a čekat, až dorostou ty dnešní "proutky" do rozměrů kvalitního a pro život v přírodě významného velikána. Příroda musí pokračovat, žít dál. Pokud jí zlikvidujeme, byť na čas, prostředí pro existenci, nevrátí se do původních rozměrů, ovšem pokud se vůbec vrátí. |