Guardian: Svět se otepluje, stromy absorbují méně CO2
 |
|
| Koruna buku. | |
| Ilustrační foto: Martin Mach/Ekolist.cz |
Zjištění publikovaná minulý týden jsou zásadní. Čím více oxidu uhličitého totiž vypustíme, tím více jej skončí v atmosféře a bude ovlivňovat klima místo toho, aby byl bezpečně uložen ve stromech či v půdě. Tyto výsledky mohou částečně vysvětlit nedávné studie, které naznačily, že množství oxidu uhličitého v atmosféře roste rychleji, než se očekávalo. Pokud by za vyšších teplot rostliny absorbovaly méně uhlíku, globální oteplování by se urychlilo, uvádí Guardian.
Mezinárodní panel pro klimatické změny (IPCC) vyvodil, že lidstvu zbývá osm let, aby zamezilo nejhorším dopadům globálního oteplování. Pro předpovídání budoucího oteplování je důležitá absorpce uhlíku pevninou a oceánem. "V současné době dostáváme 50% snížení dopadu emisí z fosilních paliv na klima," uvedl podle deníku klimatolog John Miller z univerzity v Coloradu v komentáři k výzkumu zveřejněném v časopise Nature. To znamená, že polovinu emisí CO2 pohlcují oceány a suchozemské ekosystémy. "Bohužel nemáme záruku, že tato 50% sleva potrvá, ale pokud zmizí, pocítíme plný nápor emisí CO2 z fosilních paliv," dodal.
Překvapivé přehodnocení se zaměřilo na hojná pozorování z celého světa, že zima začíná později, ale jaro přichází dříve. V severních šířkách stouply za poslední dvě desetiletí jarní a podzimní teploty o 1,1 °C a 0,8 °C. Rostliny tak mají delší vegetační období, a vědci se proto domnívali, že by to mohlo zpomalit oteplování, píše Guardian. Tento zvýšený růst je dokonce pozorovatelný z vesmíru pomocí satelitních měření indikujících zelené plochy. Kdyby rostliny pohlcovaly více oxidu uhličitého, mohly by zbrzdit i nárůst jeho koncentrací v atmosféře.
Nová data však ukazují, že to je příliš zjednodušující. Vědci analyzovali data z 30 monitorovacích stanic rozptýlených v severních oblastech, včetně Sibiře, Aljašky, Kanady a Evropy. Tato data, která se vracejí do 80. let 20. století, mapují koncentrace oxidu uhličitého v místním ovzduší. Tým se zaměřil zejména na příchod podzimu, kdy se lesy promění z úložiště uhlíku na jeho zdroj. Místo toho, aby se toto datum postupně opožďovalo, jak vědci předpokládali, ve skutečnosti přichází dříve - na některých místech o několik dní, jinde o několik týdnů.
"Informace o přibývání zelených ploch, kterou máme ze satelitních dat, vypadala jako dobrá zpráva. Byla zde naděje, že nám to pomůže v boji s emisemi," podle Guardianu řekl Anders Lindroth z Lund University ve Švédsku, který se na studii podílel. "Ale i když se plochy zelenají, neznamená to, že dochází k pozitivnímu vlivu na rovnováhu uhlíku..., je to špatná zpráva." A vedoucí studie Timo Vesala z univerzity v Helsinkách dodal: "Znamená to potenciálně větší efekt oteplování."
Je složité přesně předpovídat, jaký vliv bude mít tento trend na budoucí oteplování, řekl Colin Prentice z univerzity v Bristolu. "Po dlouhá desetiletí modely předpovídaly změny ve struktuře vegetace - včetně toho, že bude zalesněna tundra a že lesy budou pohlcovat více oxidu uhličitého než tundra. Proto bych byl skeptický při výkladu přesných budoucích dopadů," tvrdí. Výzkum může částečně vysvětlit výsledky iniciativy Global Carbon Project, které potvrdily, že nárůst koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře zrychluje. Mezi lety 1970 a 2000 rostla koncentrace zhruba o 1,5 ppm, ale od roku 2000 vyskočil roční nárůst na průměrných 1,9 ppm - to je o 35 % více, než se očekávalo. Částečně za tento nárůst může Čína, ale podle vědců je na vině také slábnoucí schopnost rostlin pohlcovat uhlík, napsal Guardian.
Podle článku Jamese Randersona v deníku Guardian ze dne 3. 1. 2008
reklama
