Haag: Dohoda stále není na dohled
Plán, se kterým USA přišly v pondělí večer, se dotýkal využití tzv. propadů, lesů a zemědělské půdy, která může absorbovat oxid uhličitý, z hlediska omezování emisí nejdůležitějšího skleníkového plynu. Frank Loy, hlavní americký vyjednavač, nabídl jménem Spojených států snížení využití propadů z 300 milionů tun pohlceného uhlíku za rok na 125 milionů tun. Ekologičtí aktivisté, kteří se účastní konference v Haagu, se takovému návrhu vysmáli, píše dále BBC, protože podle nich nevede Spojené státy k samotnému snížení jejich "domácích" emisí. Některé delegace oznámily, že se budou návrhem zabývat. Podle aktivistů z Hnutí DUHA by návrh umožnil USA namísto snížení emisí o 7 %, k němuž se zavázaly, naopak zvýšení o 2 %. Celková redukce emisí všech průmyslově vyspělých zemí o 5,2 %, kterou slibuje Kjótský protokol (ten však ani jedna z těchto zemí dosud neratifikovala), by se náhle změnila v mírný (necelé procento) růst. V podobném duchu se vyjádřil také švédský ministr životního prostředí Kjell Larson.
Ekologické organizace též odmítají zařazení monokulturních plantáží mezi mechanismy Kjótského protokolu, protože podle nich nezaručují splnění závazku. Pokud ale zařazeny budou, budou aktivisté naléhat, aby vlády do haagské dohody zařadily rovněž klausule, které zajistí, že se tak nestane na úkor biologické diverzity a místních obyvatel. EU, Kanada, USA ani Japonsko se zatím nepostavily za jakákoli právně závazná opatření, mimo to zástupci těchto nejsilnějších zemí včera v Haagu oznámili, že neposkytnou zemím třetího světa žádné další prostředky nad rámec existujících mechanismů.
Spojené státy včera razantně odmítly nároky zemí OPEC, které požadovaly kompenzaci za ušlé zisky z vývozu ropy, o které přijdou kvůli plnění Kjótského protokolu ostatními státy (skleníkové plyny vznikají mj. spalováním fosilních paliv, tedy i ropy). Takové odškodnění prosazovala především Saudská Arábie.
reklama