https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/historie-vystavby-dalnice-d5
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

mapa uvnitřHistorie výstavby dálnice D5

21.10.2006 09:00 | PRAHA (EkoList)
V tomto přehledu přinášíme základní data o dálnici D5, schematický plánek variant obchvatu Plzně a historii výstavby dálnice s důrazem na sporný obchvat Plzně.
 

Základní data
  • Praha-Plzeň-Rozvadov/(Waidhaus - Norimberk v SRN)
  • Délka: 151 km
  • Začátek stavby: 22. června 1977
  • Dokončení: 6. října 2006
Varianty obchvatu

Varianty obchvatu Plzně.
Varianty obchvatu Plzně na dálnici D5.

Historie
  • 22. června 1977 - Zahájena výstavba dálnice D5 mezi obcemi Zličín-Chrášťany (Praha-západ).
  • 20. října 1982 - Zprovozněn první úsek z Prahy do Vráže
  • 31. října 1985 - Propojena s dálnicí D1 Praha-Brno.
  • 21. prosince 1988 - Vláda ČSR rozhodla usnesením č.336 o severním obchvatu Plzně (varianta KU)
  • 25. září 1991 - Usnesení vlády ČR č. 357 uložilo ministrovi životního prostředí "uzavřít řešení problémů spojených s vedením trasy dálnice D5 v oblasti Plzně a podle výsledku projednání předložit vládě v listopadu 1991 návrh změny územního plánu plzeňské aglomerace"
  • 20. prosince 1991 - Vláda ČR schvaluje usnesením č. 534 změnu územního plánu velkého územního celku Plzeňské sídelní regionální aglomerace, který mění trasu obchvatu na jižní: "Územně chránit koridor dálnice D 5 v prostoru jižně od Plzně v trase jižně od Ejpovic a Letkova, mezi Bručnou a Čenicemi, severně od Radobyčic a Šlovic, jižně od Lhoty, severně od Nové Vsi, Líní a Uherců, jižně od Blatnice, Hněvnic, Kladrub a Benešovic. Počítat v obodbí do r. 1997 s její postupnou výstavbou včetně nových úseků dálničních přivaděčů pro město Plzeň. V průchodu dálnice mezi Bručnou a Černicemi bude dálnice vedena v zakrytém zářezu ev. tunelem." Jde o tzv. variantu KU (kombinovaná upravená)
  • 6. dubna 1994 - vláda ČR schválila usnesení č. 177 o změnách územního plánu velkého územního celku Plzeňské sídelní regionální aglomerace. Trasa dálnice D5 má podle nařízení vlády č. 104/1994 vést "v prostoru jižně od Plzně v trase vedené jižně od Ejpovic a Letkova, s jižním obchvatem Černic, severně od Štěnovic (...)".
  • 27. srpna 1994 - Zastupitelstvo obce Štěnovice zasílá Ústavnímu soudu v Brně ústavní stížnost podle zákona č.182/1993 Sb., v níž navrhuje zrušení usnesení vlády ČR ze dne 6.dubna 1994 č. 177
  • 10. listopadu 1994 - Ústavní soud v Brně odmítá ústavní stížnost obce Štěnovice ze dne 27. srpna 1994 pro opožděnost podání.
  • 15. března 1995 - Územní odbor Ministerstva životního prostředí v Plzni rozhodl o vedení obchvatu Plzně jižně od vrchu Val, tedy podle varianty SUK1. Důvodem je "nutnost minimalizovat zásahy do lesního komplexu Val", který varianta SUK2 rozdělovala hlubokým zářezem.
  • 9. května 1995 - Primátor Plzně Zdeněk Prosek (ODS) píše dopis ministrovi životního prostředí Františku Bendovi, ve kterém jej žádá o rychlou změnu rozhodnutí Územního odboru MŽP ČR z 15. 3. 1995
  • 23. června 1995 - ÚO MŽP ČR ruší své vlastní rozhodnutí ze dne 15. března 1995. Důvodem změny stanoviska je rozpor mezi tímto rozhodnutím a nařízením vlády č. 104/1994 (územní plán většího územního celku). Prakticky vede změna k návratu dálnice do centrální části vrchu Val.
  • 8. srpna 1995 - Ministr životního prostředí František Benda (ODS) na základě odvolání občanských sdružení a dotčených obcí ruší rozhodnutí ÚO MŽP ČR ze dne 23.6.1995. Opět tak vstupuje v platnost rozhodnutí ÚO MŽP ČR v Plzni z 15.3.1995
  • 9. srpna 1995 - Ministr ŽP na podnět Ministerstva dopravy a spojů ČR ruší rozhodnutí ÚO MŽP ČR ze dne 15.3.1995 pro údajný rozpor s nařízením vlády č.104/1994 Sb. Dále platí OÚ Plzeň-jih z 9.1.1995, které povoluje zásah do významného krajinného prvku Val v plném rozsahu
  • 10. října 1995 - Ministr Benda v rozkladovém řízení odmítá námitky dotčených obcí a občanských sdružení a potvrzuje své rozhodnutí z 9. srpna 1995
  • 25. října 1995 - Ústavní soud zamítl požadavek skupiny poslanců na zrušení vládního nařízení z r. 1994, které schválilo variantu jižního dálničního obchvatu Plzně.
  • 26. října 1995 - zprovozněny úseky Bavoryně-Mýto a Klabava-Ejpovice a tím celá trasa Praha-Plzeň v délce 70,6 km; zahájení provozu se zúčastnil i premiér Václav Klaus (ODS).
  • 31. října 1995 - ÚO MŽP ČR v obnoveném řízení o zásazích do VKP v okrese Plzeň-jih vydalo souhlas s umístěním varianty SUK2 do VKP Val s podmínkou, že část vrchu bude chráněna realizací raženého tunelu.
  • listopad 1995 - Členové některých ekologických organizací, kteří nesouhlasí s trasou obchvatu přes vrch Val, začali jednat o vykoupení pozemků v této lokalitě, aby zabránili výstavbě.
  • 4. prosince 1995 - Odbor stavebně správní Magistrátu města Plzně vydává územní rozhodnutí pro stavbu D5-0510. Rozhodnutí fixuje trasu dálnice ve variantě SUK2 se hlubokým zářezem a dvě stě metrů dlouhým tunelem ve vrchu Val.
  • 13. prosince 1995 - Zahájena stavba hraničního mostu z Waidhausu do Rozvadova, který se napojí na dálnici D5. Bude součástí budoucí dálnice E49 Praha-Paříž. První společná stavba ČR a Německa, na nákladech 12,5 miliónu DEM se budou podílet napůl (pro ČR to je asi 180 mil.Kč). Ministerstvo hospodářství potvrdilo územní rozhodnutí o výstavbě dálničního obchvatu Plzně podle varianty "SUK". Proti tomuto rozhodnutí není odvolání.
  • prosinec 1995 - proti územnímu rozhodnutí se k MH ČR postupně odvolává 58 účastníků územního řízení. Policie ČR podává proti územnímu rozhodnutí protest s poukazem na nebezpečnost navržené stavby a její nesoulad s platnými ČSN.
  • 13. květen 1996 - 46 vlastníků půdy z území, kudy má vést obchvat Plzně podalo k Vrchnímu soudu v Praze žalobu proti územnímu rozhodnutí stavebně správního odboru plzeňského magistrátu.
  • 2. června 1996 - 91 občanů z celé ČR a sdružení Brontosaurus Praha 7 uzavírají kupní smlouvu na pozemek p. č. 1066/2 v katastrálním území Štěnovice, který se nachází na vrchu Val v trase varianty SUK2. Noví majitelé se rozhodli prostřednictvím svých vlastnických práv usilovat o dodržení stanoviska MŽP ČR ze dne 15. 3. 1995
  • 25. srpna 1997 - Vrchní soud v Praze zrušil územní rozhodnutí někdejšího ministerstva hospodářství o umístění dálničního obchvatu Plzně. Jeho zrušení požadovali občanská sdružení, několik vlastníků nemovitostí a postižené obce. Podle nich byl při schvalování varianty obchvatu SUK2 porušen zákon, protože k ní například nebyl vypracován posudek vlivu na životní prostředí.
  • 3. října 1997 - úvěrovou smlouvu o přijetí úvěru ve výši 165 miliónů ECU (zhruba šest miliard korun) s představiteli Evropské investiční banky (EIB) v Lucemburku podepsali zástupci Konsolidační banky (KOB). Úvěr je určen na projekt dálnice D5 v rámci programu rozvoje dálnic v ČR.
  • 30. října 1997 - otevřeny dva dálniční přivaděče z Plzně na dálnici D5.
  • 6. listopadu 1997 - otevřen 62 km dlouhý úsek dálnice D5 z Plzně do Svaté Kateřiny u Rozvadova. Cesta z Plzně do Rozvadova se zkrátila na více než poloviční dobu.
  • 10. listopadu 1997 - otevřen společný česko-německý hraniční přechod Rozvadov-Weidhaus na trase dálnice D5, který je největším hraničním přechodem v ČR. Současně zprovozněn pětikilometrový úsek dálnice D5 ze Svaté Kateřiny do Rozvadova. Jedinou nedokončenou částí dálnice D5 zůstává obchvat Plzně.
  • 29. dubna 1999 - Ministr pro místní rozvoj Jaromír Císař (ČSSD) schválil průchod dálnice D5 u Plzně chráněným lesním komplexem vrch Val-Valík. Spor mezi ekology a ministerstvem dopravy a spojů o podobu obchvatu Plzně tím však nekončí. Proti rozhodnutí hodlají vystoupit zájmová aliance obcí, občanských sdružení a majitelů nemovitostí kolem vrchu Val.
  • 19. července 1999 - Právní posudky na sporné stanovisko MŽP trasy dálnice D5 kolem Plzně, které nechal vypracovat místopředseda vlády Pavel Rychetský (ČSSD), potvrdily stanovisko ministerstva životního prostředí, že obchvat může vést jen jižně od vrchu Valík. Novinářům to řekl ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD).
  • 14. září 1999 - Ministerstvo pro místní rozvoj v územním řízení rozhodlo vést obchvat Plzně ve variantě SUK2, podle níž trasa povede přes chráněný lesní komplex Val-Valík. Ekologičtí aktivisté považují tuto variantu za nejhorší; nesouhlasí s ní ani ministerstvo životního prostředí.
  • 11. ledna 2000 - Trestní oznámení na ministra životního prostředí Miloše Kužvarta podalo plzeňské sdružení Dálnice, které prosazuje co nejrychlejší dokončení obchvatu Plzně. Podezřívá ho ze zneužití pravomoci veřejného činitele a z toho, že jedná ve střetu zájmů. Sdružení podalo trestní oznámení v reakci na žalobu, kterou podali koncem roku 1999 obce a ekologičtí aktivisté, kteří nesouhlasí s delší trasou obchvatu SUK2. Zpochybnili tak rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj, které v září 1999 potvrdilo územní rozhodnutí pro tuto trasu.
  • 17. března 2000 - Na dočasném řešení dopravní situace Plzně se dohodli ministr životního prostředí Miloš Kužvart a ministr místního rozvoje Jaromír Císař. Do dvou let budou dobudovány nekontroverzní úseky dálničního obchvatu města a jeho přípojky na již existující takzvanou vojenskou silnici. Tudy by měly kamióny jezdit do doby, než bude vybudován i sporný třiapůlkilometrový úsek v oblasti lesního komplexu Val-Valík, o kterém probíhá soudní spor u Vrchního soudu.
  • 18. května 2000 - Zásah policie si vyžádala blokáda Rokycanské třídy, kterou uspořádalo sdružení Dálnice na protest proti průtahům kolem dostavby dálničního obchvatu Plzně. Skupina účastníků demonstrace se rozhodla vlastními těly úplně zablokovat provoz na Rokycanské třídě omezený do jednoho jízdního pruhu.
  • 17. září 2000 - Urychlené odvedení tranzitní dopravy z Plzně požadovali zdejší zdravotníci v petici, kterou zaslali vládě a příslušným ministerstvům. Poukazovali zejména na zvýšený výskyt rakovinotvorných látek v ovzduší a zhoršující se zdravotní stav obyvatel Plzně kvůli vedení dopravy městem. Kromě jiného žádali i zavedení zdravotních příplatků pro občany města za zhoršené životní prostředí.
  • 27. listopadu 2000 - Členové ekologického sdružení Děti Země předali zástupci Ředitelství silnic a dálnic výzvu, aby ředitelství nezdržovalo soudní spor o platnost územního rozhodnutí na delší trasu dálničního obchvatu Plzně.
  • 7. prosince 2000 - Plzeňské zastupitelstvo schválilo výměnu 133 hektarů v okolí plánované trasy dálničního obchvatu poblíž vrchu Valík u Štěnovic na Plzeňsku za 118 hektarů městských lesů. Město tak výměnou s majitelem Jaroslavem Vykoukalem získá podstatnou část pozemků pro stavbu středního, nejvíce diskutovaného úseku dálničního obchvatu na vrchu Val-Valík. Z výměny 133 hektarů bude na stavbu obchvatu využito pouze pět hektarů, které od města koupí Ředitelství silnic a dálnic. Město na směnu přistoupilo z toho důvodu, že majitel požadoval výměnu veškerých svých pozemků v okolí trasy. Plzeň vykupuje pozemky na trase dálničního obchvatu pro stát, aby se investor výkupy nezdržoval, a stavba obchvatu se tak urychlila.
  • 19. února 2001 - Stavební dělníci zahájili výstavbu části dálničního obchvatu Plzně v úseku Sulkov - Útušice, který tvoří zhruba 41 procent z více než 20 kilometrů délky celého obchvatu.
  • 28. února 2001 - Poslanecká sněmovna schválila kontroverzní poslanecký návrh zákona, jehož cílem je prohlášení stavby obchvatu Plzně za veřejný zájem. Část poslanců přitom byla přesvědčena, že návrh je nejen nekoncepční, ale navíc je v rozporu s právními normami. I ministr životního prostředí Miloš Kužvart dříve o návrhu řekl, že je v rozporu s několika zákony a Ústavou, a zamítavě se k němu vyjádřila i vláda. Stovky plakátů s textem "Děti Země chtějí obchvat Plzně" vylepovaly v těchto dnech ekologičtí aktivisté v Plzni i po celé republice. V kampani se snažili vysvětlit, že nemají námitky proti samotné existenci obchvatu, ale že pouze podporují jeho kratší, podle jejich názoru ekologičtější, variantu.
  • 28. března 2001 - Vrchní soud v Praze schválil postup ministerstva pro místní rozvoj při povolování sporného úseku dálničního obchvatu Plzně a dal tak zelenou výstavbě vládní varianty trasy. Rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj o umístění stavby napadlo sdružení Děti Země a dvě dotčené obce kvůli chybám ve správním řízení. Soud neshledal žalobu ekologů jako opodstatněnou. Soud současně rozhodl, že požadavek územního odboru MŽP z 15. března 1995 na vedení dálnice jižně od Valíku je nulitní, tedy neplatný.
  • 4. dubna 2001 - Senát podpořil návrh zákona, který prohlašuje stavbu dálničního obchvatu Plzně za veřejný zájem.
  • 13. dubna 2001 - Návrh zákona, kterým by byl dálniční obchvat Plzně prohlášen za stavbu ve veřejném zájmu, vrátil prezident Václav Havel Poslanecké sněmovně. Havel chápe, že dopravní problém v Plzni je třeba urychleně řešit, přijetí speciálního zákona však nepovažuje za vhodné a účelné.
  • 15. května 2001 - Poslanecká sněmovna podle očekávání přehlasovala veto prezidenta Václava Havla a znovu schválila kontroverzní poslanecký návrh zákona, jehož cílem je urychlit stavbu dálničního obchvatu Plzně ( č. 168/2001 Sb., Zákon o dálničním obchvatu Plzně ze dne 4. dubna 2001). Zákonem je stavba obchvatu prohlášena za veřejný zájem. Podle názoru části poslanců, ale i vlády, je však norma v rozporu s právním řádem a omezuje práva chráněná Listinou základních práv a svobod.
  • 20. listopadu 2001 - Ekologické hnutí Děti Země se po sedmi letech vzdalo úmyslu prosadit kratší variantu dálničního obchvatu Plzně. Stavbu dosud sporné části obchvatu nebudou už Děti Země zdržovat, řekl novinářům mluvčí plzeňských Dětí Země Jan Rovenský. Až dosud členové hnutí bojovali proti delší variantě obchvatu, která má vést vrchem Valík. Spory o trasu obchvatu uzavřel v březnu Vrchní soud, který schválil postup ministerstva pro místní rozvoj při povolování sporného úseku a dal zelenou výstavbě vládní varianty trasy.
  • 19. prosince 2001 - Zahájením prací na průzkumné geologické štole, která bude základem tunelu vrchem Valík na trase dálničního obchvatu Plzně, odstartovala výstavba střední a nejproblematičtější části tohoto obchvatu v úseku Černice-Útušice.
  • 5. března 2002 - Ministerstvo dopravy zamítlo námitky odpůrců dálničního obchvatu Plzně proti stavebnímu povolení na východní část stavby v úseku Ejpovice-Černice a umožnilo tím zahájení jeho stavby i z opačné strany Plzně. Proti některým technickým parametrům plánované stavby se odvolaly obce Štěnovice, Útušice a Sdružení na ochranu vrchu Val. Ministerstvo ale jejich námitky zamítlo.
  • 3. dubna 2002 - Vláda schválila návrh zákona o přijetí úvěru 210 miliónů eur (6,4 miliardy Kč) od Evropské investiční banky na financování výstavby obchvatu Plzně. Stát by měl bance prostředky na výstavbu dálničního obchvatu D5 splácet 25 let.
  • 8. dubna 2002 - Žalobu na ministerstvo dopravy a spojů proti stavbě části dálničního obchvatu Plzně v úseku Ejpovice-Černice podala k Vrchnímu soudu obec Štěnovice u Plzně. Představitelé obce podle starosty Jana Nového požadují, aby dálnice vedla v těsné blízkosti obce hlubším zářezem a zároveň protestují proti sjezdu z dálnice na silnici, která není na zvýšenou dopravu připravena.
  • 12. dubna 2002 - Ředitelství silnic a dálnic zahájilo stavbu východní části dálničního obchvatu Plzně. Přes 8,5 kilometru dlouhý úsek Ejpovice - Černice je součástí dálničního tahu z Prahy do Rozvadova a dále do Německa. Náklady na zhotovení úseku si vyžádají téměř tři miliardy korun. Výstavba celého 20,5 kilometru dlouhého obchvatu má stát 420 miliónů eur (12,6 miliardy korun).
  • 18. dubna 2002 - Správní žalobu na ministerstvo dopravy a spojů proti stavbě části dálničního obchvatu Plzně v úseku Ejpovice-Černice podala k Vrchnímu soudu obec Útušice u Plzně. Následovala tak nedaleké Štěnovice, které žalobu proti stavebnímu povolení podaly na začátku dubna.
  • 2. května 2002 - Přijetí úvěru 210 miliónů eur, to je zhruba 6,4 miliardy korun, na výstavbu dálničního obchvatu Plzně, silničních přivaděčů a dalších souvisejících staveb podpořila Poslanecká sněmovna. Podle zákona, který přijala, si ČR bude moci vzít úvěr od Evropské investiční banky (EIB). Stát by úvěr splácel 25 let. Zákon musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident Václav Havel.
  • 24. května 2002 - Stát bude moci přijmout na výstavbu dálničního obchvatu Plzně úvěr ve výši 210 miliónů eur (zhruba 6,4 miliardy korun) od Evropské investiční banky (EIB). Vládní předlohu zákona, podle níž bude stát splácet tento úvěr 25 let, podpořil Senát.
  • 21. června 2002 - Vrchní soud zamítl žalobu obce Štěnovice na Plzeňsku. Obec se domáhala toho, aby soud vydal opatření, které by umožnilo zastavit výstavbu části dálničního obchvatu Plzně v úseku Ejpovice-Černice. Stavba obchvatu tedy pokračuje dál.
  • 5. prosince 2002 - Po více než pěti měsících po podpisu úvěrové smlouvy s Evropskou investiční bankou (EIB) dorazilo na účet ministerstva financí prvních 2,4 miliardy korun na stavbu dvacetikilometrového dálničního obchvatu Plzně. 6.12. finance doputovaly na konto Českomoravské záruční a rozvojové banky, kde se spojí s penězi Státního fondu dopravní infrastruktury. Celkem EIB poskytne na obchvat 6,35 miliardy korun.
  • 3. června 2003 - Desetiletá série odvolání a soudních sporů, jimiž se odpůrci bránili schválené trase dálničního obchvatu Plzně, definitivně skončila. Posledních 15 odpůrců, kteří nechtěli prodat ani směnit pozemek ve schválené trase obchvatu, se vzdalo odvolání proti vyvlastnění. Investor nyní může požádat o stavební povolení na stavbu 3,5 kilometru dlouhého středního úseku Útušice - Černice.
  • 9. září 2003 - Investor (ŘSD) požádal o stavební povolení na poslední problémový úsek plzeňského dálničního obchvatu Útušice-Štěnovice. Proti výstavbě tunelu vrchem Valík, nejdražší a nejnáročnější části obchvatu, ani navazujícímu mostu přes řeku Úhlavu už nevystupují žádní oponenti.
  • 15. prosince 2003 - Po deseti letech sporů o trasu dálničního obchvatu Plzně byly otevřeny oba krajní 8,5kilometrové dálniční úseky a provizorní prostřední část obchvatu po rekonstruovaných silnicích I. třídy. Obchvat, který zkrátí průjezd Plzní ze současných 40 minut na polovinu, měří nyní 26,5 kilometru a navazuje na dálnici D5 na Prahu a na opačné straně na Rozvadov. Chybí ještě prostřední 3,5kilometrový úsek zahrnující tunel pod vrchem Valík. U stříhání šesti pásek se vystřídali například premiér Vladimír Špidla, evropský komisař Günter Verheugen a ministr dopravy Milan Šimonovský.
  • 7. dubna 2004 - Začala ražba 380metrového dálničního tunelu Valík u Plzně. Lidé ze sousedních Štěnovic a Útušic se přestali bránit schválené variantě obchvatu poté, co trasu definitivně potvrdil soud a ŘSD slíbilo ekologické ústupky - protihlukové valy, výraznější rozsah zeleně aj.
  • 21. července 2004 - Ministerstvo dopravy prohrálo spor s obcí Bavoryně na Berounsku o kolaudaci části dálnice D5. Nejvyšší správní soud rozhodl, že část dálnice byla zkolaudována neoprávněně, protože stát nebral při stavbě na vědomí námitky místních občanů. Podle ministerstva rozhodnutí soudu provoz na komunikaci spojující Prahu s Plzní nezastaví, informovala ČT.
  • 25. duben 2005 - Proraženy oba tunely pod vrchem Valík
  • 6. října 2006 - Zprovoznění posledního úseku dálničního obchvatu Plzně včetně tunelu pod vrchem Valík.
Radek Svítil
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist