Hlasování ve sněmovně: Emise sprosťáren
Zákon o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v ČR stanovuje pravidla pro trh s těmito povolenkami, který v republice stejně jako v celé Evropské unii vznikne 1. ledna příštího roku. Zákon nařizuje zpracování tzv. Národního alokačního plánu, který určuje, kolik které podniky budou moci vypustit tun skleníkových plynů. Plán schvaluje Evropská komise (zákon je v podstatě převedením evropské směrnice do českého právního řádu). „Když alokační plán schválí Evropská komise, podnikům se podle něj přidělí povolenky na emise skleníkových plynů. Pokud firmy povolenky nebudou potřebovat, protože modernizují svůj provoz a dojde k úsporám emisí, tak s nimi mohou obchodovat na trhu,“ říká ministr Libor Ambrozek.
První alokační plán ještě před přijetím zákona zpracovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP), kterému to zadal odbor kompatibility Úřadu vlády ČR. V plánu je navrženo rozdělení povolenek na roky 2005-2007. Následující plány už by měly být zpracovávány pro pětiletá období.
Zákon dál uvádí, že pro monitorování a evidování povolenek a skutečných emisí vznikne registr. Jeho provozovatelem bude operátor trhu s elektřinou stoprocentně vlastněný státem. Zavedení a správa registrů bude stát několik desítek milionů korun, které zaplatí MŽP a ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Od vytvoření trhu s emisemi si EU slibuje snížení nákladů na ekologizaci provozů a následně pokles emisí, které přispívají ke změnám klimatu. Zatím není jasné, jakou cenu bude jedna povolenka mít. Kolik za ni podniky zaplatí nebo dostanou, určí až poptávka a nabídka.
Ještě před projednáváním zákona řekl Tomáš Chmelík z ministerstva životního prostředí ČTK, že „jde o technický předpis popisující způsob obchodování, takže by neměl vyvolávat rozpory.“ Zákon ovšem vyvolal spory pěkně ostré. Točily se především kolem kompetencí ministerstev. Podle návrhu mohly podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, provozovat svá zařízení jen s povolením od ministerstva životního prostředí. Zákon zároveň podniky a firmy zavazoval, aby finanční prostředky, které získaly prodejem povolenek, přednostně investovaly do opatření na ochranu životního prostředí.
Proti tomu se ale postavili někteří členové hospodářského výboru sněmovny a přišli s pozměňovacími návrhy, které kompetence převáděly na ministerstvo průmyslu a obchodu. „MPO by tak mělo odpovědnost za snižování znečištění, které přitom patří do pravomocí MŽP,“ varovala před tímto postupem Klára Sutlovičová z Centra pro dopravu a energetiku. Ještě víc návrhy rozčílily ministra Ambrozka, který v SMSce ředitelům některých podniků napsal, že se „poslanci hospodářského výboru chovají jako č…,“ a pokračoval: „Seru na to, nenavrhnu zkrácení, zákon nebude ve Sbírce a po Novém roce máte smůlu. Alokační plán v Bruselu zakážu Chmelíkovi obhajovat.“ Tak alespoň textovou zprávu citoval ve sněmovně poslanec Hojdar, který za to nazval ministra dobytkem a škůdcem státu a požadoval jeho odvolání z funkce.
Ve zjitřené atmosféře pak poslanci předčítali své pozměňovací návrhy. Jaromír Schling (ČSSD), Tomáš Teplík (ODS), Tom Zajíček (ODS) a Josef Hojdar se vyslovili pro zrušení odstavce, podle kterého měly podniky zisk z prodeje povolenek investovat do snižování znečištění. Před hlasováním o dva dny později jejich návrh ministr Ambrozek podpořil se slovy: „Jsem přesvědčen, že podniky se v tom dokáží samy chovat nejrozumněji.“ Poslanci všech stran po tom téměř jednohlasně odstavec zrušili (podle stenozáznamu byl proti, zřejmě omylem, jen Marek Benda z ODS).
Převést kompetence na ministerstvo průmyslu a obchodu se poslanci hospodářského výboru snažili opakovaně. Nejdřív Jaromír Schling navrhl, aby alokační plán vládě předkládalo MŽP společně s MPO (původně ho mělo předkládat jen MŽP). S touto změnou Libor Ambrozek rovněž souhlasil a z poslanců se proti také nikdo nepostavil. Tomáš Teplík později navrhl, aby povolení k provozu podnikům, které vypouštějí emise skleníkových plynů, nevydávalo MŽP, ale MPO. To podpořili poslankyně a poslanci ODS a několik jednotlivců (Miroslav Svoboda, Josef Hojdar a Jan Mládek z ČSSD, komunista Jiří Dolejš a nezařazený Tomáš Vrbík). O chvíli později se pak hlasovalo o návrhu Josefa Hojdara, který chtěl, aby alokační plán pro podniky zpracovalo MPO ve spolupráci s MŽP (původně je mělo připravovat MŽP a spolupracovat mělo MPO). A právě výsledek tohoto hlasování přinášíme v tabulce. Pro přesun kompetencí na MPO hlasoval téměř celý klub ODS, 23 sociálních demokratů, osm komunistů a nezařazený Tomáš Vrbík. Proti byli lidovci, unionisté a většina sociálních demokratů a komunistů. Návrh nebyl přijat.
Poslanci nakonec schválili celé znění zákona. Vzápětí ministr Ambrozek poděkoval poslancům hospodářského výboru za věcnou diskusi, čímž podle stenozáznamu vyvolal bouřlivý smích v sále. Poté si s Josefem Hojdarem podali ruce a povolenkové představení skončilo.
| 37. schůze, 233. hlasování, 5. 11. 2004 |
||||||
| pro | proti | zdrželo se | nepřítomno bez omluvy |
nepřítomno - omluveno |
celkem | |
 |
||||||
| ČSSD | 23 | 25 | 16 | 6 | 0 | 70 |
|
||||||
| ODS | 46 | 0 | 6 | 5 | 0 | 57 |
|
||||||
| KSČM | 8 | 24 | 5 | 4 | 0 | 41 |
|
||||||
| KDU-ČSL | 0 | 18 | 2 | 1 | 0 | 21 |
|
||||||
| US-DEU | 0 | 5 | 2 | 3 | 0 | 10 |
|
||||||
| Nezařazení | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 |
|
||||||
| Celkem | 78 | 72 | 31 | 19 | 0 | 200 |
|
||||||
| Výsledky hlasování v procentech podle stran |
||||||
| pro | proti | zdrželo se | nepřítomno bez omluvy |
nepřítomno - omluveno |
celkem | |
|
||||||
| ČSSD | 33 % | 36 % | 23 % | 9 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| ODS | 81 % | 0 % | 11 % | 9 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| KSČM | 20 % | 59 % | 12 % | 10 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| KDU-ČSL | 0 % | 86 % | 10 % | 5 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| US-DEU | 0 % | 50 % | 20 % | 30 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| Nezařazení | 100 % | 0 % | 0 % | 0 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| Celkem | 39 % | 36 % | 16 % | 10 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
Hlasování jednotlivých poslanců (odkaz na server PSP)
reklama
