Hlasování ve sněmovně: O energetické koncepci bude dál rozhodovat vláda
Jak se ve sněmovně občas stává, debatu na toto téma rozvířili poslanci ve chvíli, kdy se měli zabývat něčím úplně jiným. Na pořadu jednání byla totiž novela zákona o hospodaření s energiemi, která má do českého práva převést evropskou směrnici o tzv. ekodesignu. Ta by měla zjednodušeně řečeno zajistit, aby se už při návrhu a vývoji výrobku nebo jeho částí myslelo na ochranu životního prostředí. V "otevření" zákona ve sněmovně ovšem viděli svou šanci poslanci ČSSD Milan Urban a Břetislav Petr, kterým se nelíbí, že se vláda ve vládním prohlášení zavázala neprolomit limity těžby hnědého uhlí a zároveň odmítla stavět další jaderné zdroje. To podle Břetislava Petra odporuje platné energetické koncepci, kterou přijala v březnu 2004 vláda Vladimíra Špidly. "Vyvstává reálné nebezpečí, že pokud nedojde ke změně postoje (současné) vlády, je ohrožen další rozvoj českého hospodářství a zhoršení komfortu při zásobování elektřinou," varoval před sněmovnou ve druhém čtení zákona 18. října Břetislav Petr. Poté přidal, že vláda nemá žádnou povinnost informovat Poslaneckou sněmovnu o dění v energetice, což on považuje za chybu, a proto navrhl, aby státní energetickou koncepci neschvalovala vláda, jako je tomu teď, ale po projednání kabinetem by koncepci měla schválit Poslanecká sněmovna. Navíc by vláda musela sněmovnu pravidelně informovat, jak koncepci naplňuje.
Se stejným názorem hned po něm vystoupil jeho kolega Milan Urban, který byl v době schválení současné koncepce ministrem průmyslu a obchodu. Navíc dodal, že s koncepcí v roce 2004 souhlasila i ODS. Protože podle něj není možné měnit energetické směřování země podle měnících se vlád, bylo by lepší, aby koncepci schválila sněmovna, a koncepce tak měla sílu zákona. Když ji schválí jen vláda, má právní váhu "pouhého" usnesení.
Na Urbanova slova reagoval současný ministr průmyslu Martin Říman (ODS). Zdůraznil, že pasáže zákona o schvalování koncepce ve vládě prosadila v roce 2000 ČSSD. "Tehdy to zřejmě bylo vhodné, dneska to není vhodné," pochyboval nad seriozností snahy poslanců ČSSD. Doplnil, že energetická koncepce neobsahuje žádné závazné termíny, spíš je obecným politickým vodítkem. Ač sám velký zastánce jaderné energie a ač i on před časem opakovaně varoval před nedostatkem elektřiny pocházející z ČR, návrh poslanců ČSSD ostře odmítl a připomněl, že o stavbě zdrojů nerozhoduje stát, ale samotné firmy.
Na to Urban reagoval poznámkou, že sněmovna by mohla udělat "strategické rozhodnutí a zadat ČEZu, aby ve výstavbě (zdrojů) učinil nějaké zásadní kroky".
To zase popudilo Římana: "To je smrtící věta, a kdybychom ji vzali vážně, mohli bychom čelit desítkám, stovkám nebo tisícům žalob minoritních akcionářů, protože tímto způsobem politicky ovlivňovat chování obchodní společnosti je naprosto nepřípustné." Podle něj je nutné hrát s akcionáři ČEZu férovou hru, a ne je válcovat politickými rozhodnutími.
V diskusi pak vystupovali ještě další politici, ti opoziční se vyjadřovali na podporu poslanců ČSSD, koaliční poslanci zase podporovali spíš postoj Martina Římana. Výjimkou byl poslanec ODS Jan Klas, který v dlouhé řeči vykreslil hrozivou budoucnost ČR bez elektřiny. "Ale co naše děti?" ptal se jmenovitě ministra životního prostředí Martina Bursíka (SZ) a snažil se doložit, že v roce 2040 nám nezbyde než si "rozsvítit svíčku, zapálit si v krbu a topit dřívím". Martin Bursík se ho vzápětí snažil uklidnit, že existují i jiné možnosti a předpovědi budoucnosti, než jaké právě přednesl Jan Klas, a zastával se úspor energie a nových technologií používaných například v hnědouhelných elektrárnách. Na to ještě jednou reagoval Jan Klas a vyzval k urychlené výstavbě nových jaderných bloků.
Debata ve třetím čtení, které proběhlo 24. října, byla klidnější a při rozhodování o tom, jestli má energetickou koncepci schvalovat vláda, nebo parlament, hlasovali poslanci podle rozdělení na koalici a opozici. Všichni přítomní politici ČSSD a KSČM hlasovali pro návrh, aby státní energetickou koncepci schvalovala Poslanecká sněmovna, a tím se stala zákonem. Potřebný počet hlasů se jim ale dohromady dát nepodařilo, protože poslanci vládních stran drželi spolu a hlasovali proti návrhu nebo se zdrželi. Dva "utečenci" z ČSSD se tentokrát v názoru rozešli - zatímco Miloš Melčák Urbanův a Petrův návrh podpořil, Michal Pohanka se hlasování zdržel. O chvíli později pak sněmovna vyslovila souhlas s celou novelou zákona.
| pro | proti | zdrželo se | nepřítomno | nepřítomno - omluveno |
celkem | |
|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||
| ČSSD | 62 | 0 | 0 | 4 | 6 | 72 |
|
||||||
| ODS | 0 | 68 | 3 | 9 | 1 | 81 |
|
||||||
| KSČM | 26 | 0 | 0 | 0 | 0 | 26 |
|
||||||
| KDU-ČSL | 0 | 7 | 5 | 0 | 1 | 13 |
|
||||||
| SZ | 0 | 6 | 0 | 0 | 0 | 6 |
|
||||||
| Nezařazení | 1 | 0 | 1 | 0 | 0 | 2 |
|
||||||
| Celkem | 89 | 81 | 9 | 13 | 8 | 200 |
|
||||||
Výsledky hlasování v procentech podle stran |
||||||
| pro | proti | zdrželo se | nepřítomno | nepřítomno - omluveno |
celkem | |
|
||||||
| ČSSD | 86 % | 0 % | 0 % | 6 % | 8 % | 100 % |
|
||||||
| ODS | 0 % | 84 % | 4 % | 11 % | 1 % | 100 % |
|
||||||
| KSČM | 100 % | 0 % | 0 % | 0 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| KDU-ČSL | 0 % | 54 % | 38 % | 0 % | 8 % | 100 % |
|
||||||
| SZ | 0 % | 100 % | 0 % | 0 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| Nezařazení | 50 % | 0 % | 50 % | 0 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| Celkem | 45 % | 41 % | 5 % | 7 % | 4 % | 100 % |
|
||||||
reklama
